Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve zprávě zveřejněné v pondělí. Od roku 2000 do roku 2019 přitom příjemci vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Kontroloři také konstatovali, že ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí. Resort odmítá, že by investiční pobídky nevyhodnocoval. V reakci na zjištění NKÚ také uvedl, že systém pobídek v roce 2019 upravil, aby podporoval vytváření vyšší přidané hodnoty.
Od roku 2000, kdy byl schválen speciální zákon o poskytování investičních pobídek, do září 2020 přislíbilo ministerstvo průmyslu a obchodu 955 pobídek. Ty měly mimo jiné pomoci snížit nezaměstnanost. Počet pobídek však v posledních letech navzdory klesající nezaměstnanosti rostl, a to až do konce roku 2018, zjistil NKÚ.
Většina státní podpory mířila do zpracovatelského průmyslu, a to na investice bez povinnosti vytvářet vyšší přidanou hodnotu. „Do tohoto odvětví plynulo 96 procent pobídek přislíbených ministerstvem průmyslu a obchodu od roku 2012 do září 2020,“ zjistili kontroloři.
Podmínka, že projekt musí mít vyšší přidanou hodnotu, například zaměstnat osoby s vyšší kvalifikací, provádět výzkum nebo spolupracovat s výzkumnou institucí, byla do zákona doplněna až v září 2019. Zájem o pobídky pak výrazně klesl, konstatuje NKÚ.
Na rok a půl starou novelu zákona upravující systém investičních pobídek se odkazuje v reakci na zjištění NKÚ ministerstvo průmyslu. „Nyní se zaměřuje na výzkum, vývoj a vytváření vyšší přidané hodnoty, to vše v souladu s Inovační strategií ČR,“ sdělila mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová. Dodala, že část nastavení podmínek novela přesunula ze samotného zákona do nařízení vlády, aby bylo možné v budoucnu reagovat na změny v ekonomice pružněji.
Nejasnosti kolem pracovních míst či výše investic
Hodnocení poskytnutých pobídek zpracovává pro ministerstvo průmyslu externí společnost, jak vyžaduje Evropská komise. Podle NKÚ ale hodnocení nevypovídají o tom, jak státní podpora přispěla ke zvýšení zaměstnanosti nebo podpoře hospodářského rozvoje.
„V hodnoceních není například uveden skutečný počet nově vzniklých pracovních míst nebo kolik podpořené společnosti opravdu investovaly,“ kritizují kontroloři. Zároveň upozornili, že příjemci podpory mohou splnit jen minimální hodnoty dané zákonem. To znamená, že nemusí dodržet ani očekávaný objem investic, ani počet nově vytvořených pracovních míst, která plánovali při žádosti o pobídku, uvádí NKÚ.
„Není pravda, že se investiční pobídky nevyhodnocují,“ reagovala mluvčí ministerstva. Hodnocení se podle ní dělá podle zákona a podle plánu schváleného Evropskou komisí.
Kontroloři také kritizovali, že resort nemusí sledovat dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí, ani je nezapočítává do výdajů na tyto pobídky. Jde například o náklady na budování infrastruktury u průmyslových zón, ve kterých působí podpořené společnosti, nebo o náklady na posílení policie v souvislosti se zaměstnáváním cizinců v těchto zónách. Ministerstvo nesleduje ani dopad na další podniky v regionu, které působí ve stejném oboru jako příjemci pobídky, uvádí NKÚ.
