Brno – Po jednání předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala s kolegy z okresních, krajských a vrchních soudů je zřejmé, že soudci jsou z valné většiny připraveni přijmout dohodu o narovnání platů. Na stole je znění dohody, kterou se vláda snaží se soudci domluvit, že dostanou část platů zpětně, ale části nároků se vzdají. Důležitým prvkem při rozhodování bylo nakonec udržení důvěry občanů k soudní moci.
„Naprostá většina soudců vyjádřila připravenost ji akceptovat, jakmile jim bude předložena. Soudci se tímto postojem vzdávají tří čtvrtin oprávněných platových nároků, činí tak při vědomí společenské zodpovědnosti a v zájmu zachování důvěry veřejnosti v soudní moc,“ uvedl předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal. Soudci tak projevili zájem uzavřít spory o soudcovské platy a stejný přístup očekávají do budoucna i od politiků. Protože neznají přesné znění dohody či přesné částky, které budou vyplaceny, nelze podle Šámala ani zodpovědně vyjadřovat přesná čísla podpory dohodnutého vyrovnání. Na některých soudech se sto procent soudců kloní k přijetí dohody, na jiných soudech má jít o osmdesát procent. „Jak bude narůstat důvěra k dohodě, tak počet bude stoupat,“ dodal Šámal.
„U Nejvyššího správního soudu před několika lety podaly hromadnou žalobu zhruba dvě třetiny soudců. V současné době jsou připraveni podané žaloby vzít zpět,“ uvedl pro příklad předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. „Přestože soudci ještě nemají úplně přesné informace, jak budou věci technicky prováděny, pochopili, co je smyslem dohody,“ doplnil Baxa. Podotknul, že jsou stále přesvědčeni o oprávněnosti svých nároků. V době, kdy žaloby soudci podávali, mělo jít o legální a legitimní prostředek jak k ochraně individuálních práv, tak i institucionální ochraně nezávislosti soudní moci před protiústavními zásahy.
Nyní ale činí tento „velkorysý krok“, aby udrželi důvěryhodnost soudů před veřejností. Definitivní odpověď mají soudci dát v průběhu dalších týdnů, jak se bude dohoda technicky provádět na jednotlivých soudech.
České justici chybí orgán zastupující soudce
Současný problém podle představitelů české justice také ukazuje, že v českém prostředí chybí justiční zástupce, který by v podobných situacích měl jasnou pravomoc za soudce jednat a vystupovat. „Takový orgán tady na ústavní úrovni zatím není. Možná i to je důvod, proč docházelo v minulosti k některým nešťastným krokům, k některým nedorozuměním a k některým poruchám systému,“ prohlásil předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa.
Někteří na jednání přicházeli s tím, že dohoda vznikla bez soudců
Oslovení představitelé okresních soudců potvrdili vůli dohodu přijmout už před začátkem jednání, zástupce Soudcovské unie ČR Petr Černý ale přicházel se skepsí. Dohodu označil za nepřijatelnou, jednalo se o ní totiž bez soudců. Představitelé Nejvyšších soudů, kteří s ministerstvem spravedlnosti dohodu připravili, jsou podle Černého orgány státní správy soudů a nehovořili za soudce jako členy moci soudní. „Pokud jde o stav, který je u nás, podpora je zhruba deset procent. Pokud jde o zbytek, my považujeme za krajně nevhodné, že vláda neřekla, že soudy a soudci byli systematicky zkracováni na svých právech,“ uvedl Černý. Vláda měla přiznat, že udělala chybu a omluvit se, pak by mohla po soudcích žádat gesto, které by tolik nezasáhlo státní rozpočet. Podle Černého jde o nutnost potvrdit právní stát, kterým se perou i za práva všech občanů, byť jsou „před občany jako ti největší vydřiduši“.
Soudcovská unie jako stavovské sdružení ještě bude o prohlášení jednat, nynější výsledek označují za prohlášení funkcionářů soudů. „To neznamená, že bychom je zpochybňovali, ale z naší strany může končený závěr zaznít až 19. února, kdy bude jednat republiková rada. Naší přítomností zde vyjadřujeme podporu zejména smírnému řešení,“ řekla předsedkyně Soudcovské unie Daniela Zemanová.
I po přijetí dohody se mohou objevit jednotliví soudci, kteří budou trvat na svém nároku. „Pokud nějaký soudce zváží, že jsou některé faktory důležitější než ty, které většinově říkáme, tak je to jeho věc se vším, co z toho vyplývá,“ zhodnotil Baxa. Takový soudce se potom bude muset ubírat standardní právní cestou.
Závěr Nejvyššího soudu a obsah dohody se soudci
Ministerstvo práce a sociálních věcí používalo údaj o průměrné hrubé měsíční mzdě od ČSÚ při stanovení platové základny soudců a představitelů státní moci. Podle verdiktu Nejvyššího soudu však mělo ministerstvo správně vycházet z jiného údaje, který mzdy fyzických osob přepočítává na plné úvazky. Dosud používaný údaj totiž zahrnuje zkrácené úvazky, které průměr stlačují níž.
Zástupci vlády a justice dospěli 6. února ve sporu o platy soudců a státních zástupců k dohodě. Podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana soudci a státní zástupci v podstatě opomenou doplatek platů, co se týče trojnásobného koeficientu, stát na druhou stranu doplatí rozdíl v platové základně. Státní rozpočet by to mělo stát zhruba 1,2 miliardy korun.
