Spor o licenci na Krtečka končí dohodou. Malířova vnučka stáhla dovolání

Mnohaletý spor o práva na populární dětskou postavičku Krtka skončil dohodou. Vnučka výtvarníka Zdeňka Milera Karolína stáhla dovolání k Nejvyššímu soudu, ve kterém rozporovala verdikt nižší instance – ten v létě pravomocně určil, že její držení „krtkovských práv“ není platné, jak se toho snažila dosáhnout i správkyně výtvarníkova díla Milena Fischerová.

„Karolína Milerová vzala dovolání zpět, a Nejvyšší soud proto v pátek rozhodl o zastavení řízení,“ řekl Fischerové právník Jiří Matzner. O existenci dohody se dověděl z vyrozumění o zastavení řízení. „Dohoda dědiců znamená, že po 8,5 letech končí všechny soudní spory,“ dodal.

Milerová a její společnost Little Mole poskytovala povolení k výrobě produktů s Krtečkem na základě smlouvy, kterou se svým nemocným dědečkem uzavřela v září 2011. Soudy ale loni na základě žaloby Fischerové pravomocně rozhodly, že smlouva není platná a že tedy Milerová ke Krtečkovi nemá licenci ani právo udílet podlicence dalším výrobcům. Obsah smlouvy totiž podle justice nebyl dostatečně určitý. Vnučka v době podpisu neznala počet a rozsah 375 licenčních kontraktů ke Krtečkovi, které byly uzavřeny dříve.

Milerová ve sporu argumentovala mimo jiné tím, že obecnou formulaci v napadené smlouvě zvolil výtvarník záměrně, protože chtěl, aby jeho vnučka licenci získala v co nejširším rozsahu.

Verdikt dopadá i na vývoz Krtka do Číny

Loňský pravomocný rozsudek se netýká jenom Krtečka, ale veškerého autorského díla zesnulého výtvarníka Milera. Vnučka podle něj nesmí dílo nijak užívat, tedy ani měnit a doplňovat. Podle správkyně dědictví dopadá verdikt i na kontrakty uzavřené ve světě, tedy i na seriál Krtek a Panda, který vznikl v koprodukci s Čínou.

Výtvarník, ilustrátor a režisér animovaných filmů Miler zemřel v listopadu 2011 ve věku 90 let. Postava Krtka mu podle odhadu českých vydavatelů vynesla až 200 milionů korun, i dnes Milerovo dílo vydělává ročně miliony. Karolína Milerová žila v domácnosti svého dědečka od svých 14 let, kdy se přestala stýkat s matkou Barborou. Barbora Milerová se ve sporu o licenci už dříve zastala správkyně Fischerové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 13 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 2 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 3 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 7 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 8 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.