Praha – „Bez návratu krále se nedají vyřešit dva hlavní problémy, které tato země má,“ řekl ve volebním Interview Daniely Drtinové místopředseda Koruna Česká strany Radim Špaček. Těmito problémy podle něj jsou ztráta důvěry ve stát, ale také to, že chybí účinná kontrola politiků. „Nevolený politik je svorníkem národa,“ myslí si Špaček, podle něhož by král na rozdíl od volených politiků lidi sjednocoval, ne rozděloval.
AKTUÁLNĚ:
Včera rezignovala na svůj post vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková. Podle Špačka ale není ani po jejím odchodu důvod k obavám, lidská práva jsou v České republice zajištěna dostatečně a příliš nezáleží ani na tom, zda má tuto problematiku v gesci předseda vlády nebo ministr bez portfeje. Diskutuje se i o převedení problému lidských práv pod ministerstvo vnitra, to by ale podle Špačka nebylo zrovna šťastné řešení. „Spíš by bylo ke zvážení, zda by se neměla upravit funkce ombudsmana,“ myslí si Špaček, podle něhož by měl mít ombudsman například možnost předkládat návrhy zákonů vládě.
PROGRAM:
„Rozpad podunajského mocnářství považujeme za obrovský omyl,“ řekl Špaček k programové prioritě Koruny České, tedy návratu českého politického systému k monarchii. Před rozpadem Rakouska-Uherka podle něj varoval už Palacký a chybnost tohoto kroku potvrdil i další dějinný vývoj. „Národy zde žijící si to také pěkně odskákaly,“ myslí si Špaček.
Obnova českého království by podle Špačka měla probíhat postupně, základem by ale byla změna státního zřízení. Té lze dosáhnout pouze změnou ústavy, tedy buď ústavní většinou v obou komorách parlamentu, nebo referendem, které by podle Špačka bylo nejsprávnější cestou.
Otázkou ale také zůstává, kdo by v takto vzniklém království vládl. Koruna Česká prosazuje návrat do situace před rokem 1918, následník trůnu by tedy pocházel z dynastie arcidomu habsbursko-lotrinského, jehož hlavou v současnosti je Karel, případně jeho syn Ferdinad Zvonimír.
Změna by podle koruny České čekala i Senát, jehož členové by byli jmenováni z poloviny panovníkem, druhou půlku by pak vybírali volení poslanci. „Ti by nejspíš vybírali podle stranického klíče,“ přiznal Špaček, že Senát by i nadále zůstal částečně stranickým orgánem. Přesto by došlo ke změně tím, že by do Senátu byly vybírány vážené osobnosti, třeba rektoři vysokých škol nebo vysocí církevní hodnostáři. „Senát by tak nahlížel na zákony jinýma očima,“ myslí si Špaček.
Dalším cílem Koruny České je obnovení šlechty. Právě její zástupci by podle Špačka byli ideálními kandidáty na senátory, jako je tomu například ve Velké Británii. „Šlechta může být svým životem dobrým příkladem a má svou roli v české společnosti,“ myslí si Špaček.
Ke šlechtickým rodům se váže i problematika restitucí, které by Koruna Česká otevřela i hlouběji do historie, ve výjimečných případech až do roku 1918. „Na odstranění těch největších nespravedlností,“ řekl Špaček a připomněl třeba příklady Schwarzenbergů v jižních Čechách, Lichtenštejnů, ale také rodů Habsburků nebo d´Este.
SOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA:
V sociální oblasti Koruna Česká navrhuje, aby se změnil systém podpory v nezaměstnanosti na systém veřejných prací. A ten, kdo si chce vydělat tvůrčí a smysluplnou prací, měl by k tomu mít prostor. Zlepšit stav zdravotnictví má větší rozvoj preventivní medicíny a lázeňství, Špaček by uvažoval i o reorganizaci sítě nemocnic. Koruna Česká je také pro zachování druhého pilíře důchodového systému, který by dokonce podle Špačka měl být otevřenější všem skupinám obyvatel. Přistěhovalce podle svého programu Koruna Česká vítá, ale jen pokud se budou ochotni důsledně asimilovat. „Aby se ten adept vůbec dokázal domluvit se zbytkem společnosti,“ řekl Špaček.
EKONOMIKA:
„Jsme přesvědčeni, že dluhy se mají splácet,“ řekl Špaček, podle něhož je obrovským problémem, že český státní dluh neustále narůstá. „Bylo by nutno snížit výdaje,“ myslí si Špaček. Dalším krokem je podle něj zavedení degresivní sazby daně z příjmu. „Zavedení degresivní daně by vedlo lidi k tomu, aby skutečně přiznávali to, co vydělávají,“ myslí si Špaček. Daně by podle něho měli být pro všechny stejné, taková ale kvůli odečitatelným položkám není ani daň rovná, proto Koruna Česká navrhuje daňovou degresi.
MINULOST:
Koruna Česká vznikla v roce 1991. V současné době má kolem 800 členů. V předčasných volbách kandiduje v 11 krajích a na kandidátky nasadila 243 lidí.
KOALIČNÍ POTENCIÁL:
„Přemlouvali bychom ostatní strany v Poslanecké sněmovně, aby nám pomohli s naším hlavním cílem: návratem krále na český trůn,“ řekl Špaček. Spolupráci si tak dokáže představit s každým, kdo by s touto myšlenkou souhlasil s výjimkou komunistů. O jednotlivých podporovatelích už Špaček ví například v TOP 09 nebo KDU-ČSL. „Věříme, že by se ti partneři našli,“ myslí si Špaček, jehož strana má podporovatele i mezi zástupci šlechtických rodů.
„Naši stranu by lidé měli volit, protože je to jediná strana, která nekandiduje kvůli tomu, aby byla ve vládě, ale aby zavedla systémovou změnu. Monarchie dokáže lidi sjednotit v radosti.“
Strana Koruna Česká se hlásí k prastaré české státní a svatováclavské tradici. Chce navázat na program českého státního práva, který prosazovaly významné osobnosti 19. a první poloviny 20. století. Strana usiluje o rehabilitaci historických zemí Koruny české - Čech, Moravy a Slezska a obnovení zemského zřízení.
V ekonomické oblasti navrhuje Koruna Česká postupně se snižující sazbu daně z příjmů. Tedy, aby bohatí platili méně než dnes. Plýtvání veřejnými penězi má zastavit kontrola, kterou by měla provádět Královská investiční kancelář. Soukromé vlastnictví je pro Korunu Českou nedotknutelné - chce proto dokončit majetkové vyrovnání státu s církvemi. A navíc přichází s dalším požadavkem, aby byl navrácen i potomkům všech vlasteneckých šlechtických rodů.
Volební heslo strana nemá - stejně jako billboardy. Veřejnost oslovuje letáky s heslem Volím srdcem.
