Pražský vrchní soud už ve druhé známé kauze zpochybnil použitelnost odposlechů. Tentokrát jde o případ lobbisty Iva Rittiga. Podle usnesení, které získala ČT, má soud přezkoumat, zda lze použít odposlechy jako důkaz v kauze údajného úniku tajné zprávy BIS. Soudci už před rokem zpochybnili policejní nahrávky také v kauze exhejtmana Davida Ratha. Do hry je vrátil až Nejvyšší soud.
Odposlechy představují klíčový a zároveň jediný přímý důkaz v případu údajného vyzrazení obsahu zprávy BIS Janou Nečasovou lidem z okolí lobbisty Ivo Rittiga. Teď je bude muset přezkoumat prvoinstanční soud.
„Odvolací soud řekl, že se první soud nevypořádal s tím, zda je možné použít odposlechy v této věci. To sledování bylo původně nařizováno pro organizovanou skupinu, korupci, sabotáž, jinými slovy tato kauza je příliš málo závažná na to, aby v ní byly používány odposlechy, které byly povolené na věci, jež zahrnovaly sabotáž státu,“ tvrdí jeden z obžalovaných David Michal.
„Vrchní soud v Praze v této souvislosti však musí uvést, že na straně soudu I. stupně považuje za problematické a zcela nedostatečně odůvodněné užití povolení sledování osob a věcí v této trestní věci,“ píše odvolací soud v pasáži o prostorových odposleších.
Vrchní soud požaduje, aby se případem zabýval Národní bezpečnostní úřad
Žalobci si ale stojí za tím, že nahrávky rozhovorů Rittiga s právníkem Davidem Michalem z pražského hotelu v této kauze použitelné jsou. „Ty odposlechy podle našeho názoru použitelné jsou, ale konkrétní argumentaci předneseme příslušným soudům, aby se tím mohly zabývat,“ uvedl náměstek olomouckého vrchního státního zástupce Pavel Komár.
Případem kolem Jany Nečasové a údajného vyzrazení obsahu tajné zprávy BIS by se měl také zabývat Národní bezpečnostní úřad. Vrchní soud totiž chce, aby se zkoumala mediální analýza předložená obhájcem Jany Nečasové Eduardem Brunou ve vztahu k obsahu tajné zprávy BIS.
Obžalovaní se totiž hájí, že to, co zaznívá na odposlechnutých rozhovorech z hotelového pokoje mezi Rittigem a jeho spolupracovníky, nebyl obsah tajné zprávy, nýbrž pouhé komentování informací, které znali z médií.
„Nechť nalézací soud osloví NBÚ k tomu, zda se na něj lze obrátit s žádostí o zpracování odborného vyjádření a zodpovězení stejných otázek, které byly předmětem sdělení BIS, k provedení analýzy inkriminované zprávy BIS a jejích příloh, a to v souvislosti s výše uvedenou mediální analýzou,“ uvedl vrchní soud ve svém rozhodnutí, kterým zrušil odsuzující rozsudek nad Nečasovou, Rittigem a dalšími.
Prvoinstanční soud tak bude muset hlouběji zkoumat i to, zda se Jana Nečasová, tehdy Nagyová skutečně dostala k celému obsahu zprávy BIS, aby jej mohla lidem od Rittiga vyzradit. „Bylo povinností soudu se zabývat otázkou, nastolenou obhajobou, zda informace, které získali či mohli získat obžalovaní z inkriminované zprávy, byly neveřejné a způsobilé zapříčinit následek, který je v dotčeném trestném činu sledován,“ uvedl odvolací soud.
Vyřazení odposlechů je cílem obhajoby
O vyřazení odposlechů ze hry od počátku usiluje obhajoba ve všech částech kauzy kolem Jany Nečasové. Nedávno je za nezákonné náhle označila soudkyně Helena Králová v části kauzy, kde jde o údajné uplácení exposlanců funkcemi – za to před soudem stojí bývalý premiér Petr Nečas, rovněž Jana Nečasová či bývalý vysoce postavený státní úředník Roman Boček.
Králová při výslechu Miroslava Kalouska, odmítla otázku státního zástupce, který chtěl, aby se svědek vyjádřil k zachyceným textovým zprávám.
Advokát Nečase Adam Černý (jinak také advokát Davida Ratha), ale namítl, že odposlechy povoloval místně nepříslušný soud a navíc že příkazy k nim jsou nedostatečně odůvodněné. Právě údajně nedostatečné odůvodnění nasazení odposlechů na čas zastavilo kauzu Davida Ratha, dokud Nejvyšší soud nerozhodl, že jsou v pořádku.
Králová námitce vyhověla a uvedla, že odposlechy jsou nezákonné. Při předchozích stáních je přitom připustila. „Doktorka Králová jednou ty odposlechy použila, za naprosto nezměněné situace konstatuje, že odposlechy jsou nezákonné. Vysvětlení neznáme. My prostě nevíme, neznáme to odůvodnění soudu, proč ty odposlechy považuje za nezákonné a tím pádem my se ani nemůžeme jako strana hájit. Pro nás je to obtížná situace a proto jsme podali námitku podjatosti, protože už nevíme jako strana trestního řízení, jak se bránit. Tento postup je vůči nám nefér,“ říká žalobce Rostislav Bajger.
