Předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) má za to, že se prezidentu Miloši Zemanovi v lednové volbě hlavy státu nepodaří obhájit mandát a že se tak prezidentem už podruhé nestane. Český premiér to uvedl v rozhovoru pro rakouský deník Die Presse.
Počátkem roku 2013 se podle Sobotky Zemanovi podařilo zvítězit v prezidentské volbě mimo jiné proto, že voliči neměli představu, co od jeho výkonu prezidentské funkce mohou očekávat. „Zeman získal podporu, protože se prezentoval jako outsider politického života a protože lidé nevěděli, co přijde,“ uvedl Sobotka.
Na otázku novináře, co o politické kultuře Česka vypovídá, že prezident premiéra častuje hanlivými výrazy, potom předseda vlády odpověděl: „O politické kultuře v Česku to nevypovídá vůbec nic, ale mnohé to říká o politické kultuře na Pražském hradě. Myslím, že po příští prezidentské volbě budeme mít jinou hlavu státu. A pak se změní i politická kultura Hradu.“
Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček v reakci uvedl, že „souručenství starých politických stran, médií a neziskovek prostě podporuje jiného kandidáta, který je tvárný“. „Roztomilé. Český premiér z ČSSD pomlouvá českého prezidenta v rakouském tisku,“ napsal pak Ovčáček v dalším tweetu. V podobném duchu Sobotkova slova hodnotil zakladatel strany Realisté Petr Robejšek. „Mysleme si o Zemanovi co chceme, ale to, že ho premiér pomlouvá v zahraničí, je ubohé,“ napsal.
V interview pro rakouské publikum se dosluhující premiér věnoval i „mocenskému paktu“ mezi hlavou státu a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem, na kterém podle Sobotky mohou profitovat obě strany – Babiš tím, že ho Zeman po volbách pověří sestavením vlády, a Zeman tím, že miliardář nepostaví do klání o Pražský hrad vlastního kandidáta.
Sobotka: Euro? Chceme ještě pár let růst
Die Presse se věnovalo i aktuálnímu záměru francouzského prezidenta Emanuela Macrona zrychlit integraci Evropské unie mezi státy platícími eurem – a kolem euroskupiny vytvořit tvrdé jádro evropského společenství.
Očekává se, že tendence posilovat spolupráci uvnitř eurozóny naberou na rychlosti po podzimních volbách ve Spolkové republice Německo. V uplynulých dnech na ně reagovalo například Slovensko, jehož premiér Robert Fico se nechal slyšet, že účast Bratislavy v hlavním unijním proudu je pro něj přednější než spolupráce ve Visegrádské čtyřce.
Samotné Česko chce potom eurozónu podle informací týdeníku Respekt zažádat o udělení statusu pozorovatele, který by Praze umožnil zúčastnit se jednání ministrů financí eurozóny. Přijetí jednotné evropské měny ale podle Sobotky stále není na pořadu dne.
„Chceme ještě několik let růst a zvýšit platy a životní úroveň. Nevidím ale jediný ekonomický důvod, aby se Česko bránilo přijetí eura,“ uvedl v Die Presse. „Problém v Česku je ten, že na zavedení eura neexistuje politická shoda. V okamžiku, kdy by Češi opravdu měli přistoupit, budeme pro euro potřebovat výraznější politickou podporu, než jaká je dnes,“ dodal s tím, že silnější integrace eurozóny tuzemským zastáncům eura může dodat odvahu.
Na Polsko a Maďarsko není třeba dramaticky reagovat, soudí premiér
Český premiér rozhovor rakouskému listu poskytl při příležitosti návštěvy v Salcburku, kde se tento týden setkal v takzvaném slavkovském formátu s kolegy z Rakouska a Slovenska a také s francouzským prezidentem. Základem regionální spolupráce však podle něj zůstává visegrádský formát.
„Problémy v Polsku a Maďarsku nepřekračují úroveň, kvůli níž bychom museli dramaticky reagovat. A když jsme reagovali, nejdřív jsme hovořili se svými partnery,“ odmítl Sobotka přerušení kooperace se zeměmi, které v současnosti čelí kritice kvůli ohrožení právního státu.
