Praha – Po rekordních 83 dnech od konání voleb má země oficiálně nového (a po Jiřím Rusnokovi současně dalšího) premiéra. Prezident Miloš Zeman v 15:00 splnil slib z minulého týdne a jmenoval Bohuslava Sobotku předsedou vlády. Jde sice na první pohled o formální krok, ale pro vznik vlády klíčový. Právě premiérským „dekretem“ chce Sobotka urychlit i vznik celého kabinetu a přesvědčit prezidenta, aby se jmenováním vlády neotálel. Zeman přitom několikrát zmínil, že se všemi ministry nemusí souhlasit. Pokud by jmenování některého z nich blokoval, dostává Sobotka ode dneška možnost podat kompetenční žalobu - a v té by prezident podle expertů pravděpodobně neuspěl.
Celý akt jmenování proběhl během několika málo minut. Oba si v náznaku mezi řádky neodpustili zmínit své silné pozice: prezident popřál Sobotkovi „odbornými i životními zkušenostmi prověřenou“ vládu, nový premiér zase neopomněl vyzdvihnout relativně silnou většinu ve sněmovně a co nejrychlejší jmenování vlády. Sobotka po ceremoniálu dodal, že jeho první zahraniční cesta povede tradičně na Slovensko.
Prezident Zeman ale chce ve vzniku vlády sehrát významnou úlohu - to dokázal už minulý týden, kdy avizoval sérii schůzek s jednotlivými kandidáty. Ty mají proběhnout do konce ledna, většina patrně příští středu a čtvrtek. Teprve poté Zeman plánuje jednotlivé ministry jmenovat. Výhrady měl přitom hned k několika jménům. Vadilo mu například vzdělání kandidáta na vnitro Milana Chovance (ČSSD) nebo neudělení bezpečnostní prověrky pro aspiranta na rezort průmyslu a obchodu Jana Mládka. (O prezidentových výhradách podrobněji zde)
Sobotka ale nehodlá na nic čekat a novinářům sdělil, že další cestu na Pražský hrad si udělá už v pondělí. Tehdy ponese v rukou oficiální seznam ministerských kandidátů (nově i s Michaelou Marksovou-Tominovou v čele rezortu práce a sociálních věcí). Že by prezident neměl se jmenováním otálet, zaznívá i z ostatních politických táborů.
Sám Zeman prý designovanému premiérovi žádné konkrétní výhrady vůči ministrům neřekl. „Pan prezident potvrdil, že počítá se jmenováním celé vlády ještě do konce měsíce ledna. To zmanená, že by nový kabinet mohl začít pracovat právě od tohoto termínu. Skutečně nemám od pana prezidenta žádné konkrétní signály, že by nechtěl někoho do vlády jmenovat,“ řekl Sobotka po svém jmenováním. Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka ale Zeman sdělí konkrétní názor na každého ministra z očí do očí.
Kdo by měl zasednout v budoucí vládě?
Oddalováním Sobotkova jmenování prý prezident podle komentátorů pouze udržoval svou silnější pozici. Podrobnější hodnocení situace i změna „silových pozic“ v článku zde.
Sobotka také tváří v tvář prezidentovi zopakoval cíle, s jakými chce jeho tým usednout ve Strakově akademii. Jde o nastartování hospodářského růstu, snížení nezaměstnanosti, zlepšení životní úrovně občanů a obnovení důvěry veřejnosti. Zeman už dříve záměry vlády přivítal, podle něho je ale velmi nejasné, kde vláda vezme dostatek peněz.
Miloš Zeman: „Blahopřeji vám ke jmenování předsedou vlády. Přeji vám, aby se vám podařilo vytvořit profesionální tým založený jak na odborných znalostech, tak životních zkušenostech a vést úspěšnou vládu.“
Bohuslav Sobotka: „Těším se na naši další vzájemnou spolupráci. Jsem přesvědčen, že Česká republika může mít brzy stabilní vládu, která se bude opírat o silnou většinu. Naše priority jsou nastartování hospodářského růstu, zlepšení životní úrovně občanů a obnovení důvěry občanů v politiku jako takovou. Jsem přesvědčen, že by vláda měla začít fungovat co nejdříve, a proto jsem připraven velmi záhy předložit návrh na jmenování nové vlády.“
Česko má dva premiéry, v historii ale bylo i víc
Miloš Zeman za necelý rok v úřadu uvádí do funkce již druhého premiéra. Není to sice obvyklé, ale v historii Československa je období, kdy republika měla během roku dokonce i tři premiéry, a na přelomu let 1925 a 1926: po volbách byl v prosinci jmenován Antonín Švehla, jeho vláda ale neměla dlouhého trvání - někteří její ministři dokonce ani nedocházeli příliš často do úřadu - a tak 18. března 1926 prezident Masaryk jmenoval vládu úřednickou. Masaryk tak podle historika Jaroslava Šebka často řešil politické krize. Parlamentní vláda byla poté jmenována 12. října 1926.
Další inspirace Masarykem? Také první prezident ČSR do vlády zasahoval
Historik Šebek vidí některé podobnosti mezi jednáním Masaryka a Zemana: „Dá se říct, že i prezident Masaryk intenzivně vstupoval do jednání o podobě vlády… když mu někteří ministři nevyhovovali, tlačil na premiéra, aby je do vlády nejmenoval… Je zajímavé, že neměl dobré vztahy s Aloisem Rašínem, i když jej respektoval. Nechtěl aby on byl ministrem financí. Bylo to vždycky přes jeho odpor,“ uvedl Šebek v rozhovoru pro ČT24, v němž nicméně připustil, že vždy se Masaryk s premiéry shodl na určitém politickém konsenzu. „Například ale je zajímavé, že Masaryk vždycky trval na tom, aby ve všech vládách od roku 1918 až do roku 1935 byl Edvard Beneš ministrem zahraničních věcí, i když to bylo občas přes odpor ministerského předsedy,“ dodal Šebek.
Je Sobotka mladý premiér? Bohuslavu Sobotkovi je 42 let, mladší byl v době jmenování jen Stanislav Gross. Lze připomenout, že Mariánu Čalfovi v době, kdy se stal předsedou federální vlády, v prosinci 1989, bylo 43 let. Nejdéle sloužící premiér v historii byl Lubomír Štrougal, kterému bylo v době, když byl poprvé jmenován premiérem v roce 1970 46 let.
Mezi sociálními demokraty dlouhodobě zaměřený na oblast financí, strávil v politice prakticky celou aktivní kariéru. Přesto až nyní přichází jeho vrchol. Jak plynul politický čas s Bohuslavem Sobotkou, ode dneška novým předsedou vlády?
Do ČSSD vstoupil již na gymnáziu a politikem je tak celý život. Jen při studiu na vysoké škole krátce pracoval v několika výrobních firmách a advokátní kanceláři. Do sněmovny se poprvé dostal ze 7. místa na kandidátce v roce 1996 a už z ní neodešel. Sociální demokracie ho ovlivnila natolik, že jí věnoval i diplomovou práci – nazval ji Vývoj sociální demokracie v českých zemích. Poté zamířil rovnou do rozpočtového výboru, z něhož šel 15. července 2002 na ministerstvo financí.
Jako šéf státní pokladny zažil 3 premiéry – Vladimíra Špidlu, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka. Hned za prvního šéfa v květnu 2003 přiznal, že své předvolební sliby ČSSD nesplní. „Ty sliby nebyly zasazeny do reálného ekonomického rámce a dnes v konfrontaci s realitou neobstojí,“ konstatoval tehdy.
V roce 2003 nepodpořil Miloše Zemana v prezidentské volbě, díky čemuž jsou od té doby jejich vztahy napjaté. O rok později jako ministr podepsal pro stát nevýhodný prodej OKD i s přičleněnými byty. Později několikrát zopakoval, že celý obchod byl v pořádku.
S Bohuslavem Sobotkou osobně je přímo spojena jen jedna kauza, a to nákup bytu za 7 milionů korun. V červenci 2009 Sobotka přiznal, že si na něj našetřil i z poslaneckých náhrad, které ale mají sloužit jinému účelu, třeba na dopravu, kancelář nebo reprezentaci. „Neznám ústavního činitele, který by plat a náhrady odděloval. Pro využití prostředků není stanovené žádné přesné pravidlo. Zákon jsem neporušil,“ uvedl tehdy.
V roce 2010 vedl sociální demokracii do voleb Jiří Paroubek. Úspěch ale neslavil. „Společnost se mění a s touto společností se v příštích letech bude muset měnit i sociální demokracie. A myslím si, že těmito volbami možná definitivně skončila jedna éra 20 let,“ podotkl tehdejší 1. místopředseda strany. Sobotka se chopil příležitosti a nastoupil do čela strany.
Potvrzen byl na kongresu v březnu 2011, kdy po prvním velkém souboji s Michalem Haškem vyhrál o 19 hlasů. A jejich soupeření vyvrcholilo po loňských parlamentních volbách. Sociální demokraté vyhráli, získali ale jen 50 mandátů, tedy nejméně od roku 1992. A Michal Hašek nečekal. „Já kdybych byl v pozici předsedy strany, tak bych po 20,5 % ve volbách rezignoval,“ reagoval tehdy. Sobotka nerezignoval a svou pozici ve straně si naopak upevnil.
