Sněmovna po asi 37 hodinách schválila program schůze, jejímž jediným bodem je novela k valorizaci penzí

O změnách v červnové valorizaci důchodů budou poslanci jednat zrychleně ve stavu legislativní nouze. Jeho vyhlášení potvrdili v hlasování ve středu odpoledne. Pevnému ukotvení hlasování předcházel ostrý spor, když předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) odmítla přijmout část protinávrhů. Po potvrzení stavu legislativní nouze jednali poslanci o programu. U mimořádné schůze sice nelze navrhovat jeho změny, ale mohou se k nim vyjádřit poslanci s přednostním právem. Toto právo má i předseda SPD Tomio Okamura, který po úterním sedmihodinovém obstrukčním projevu přednesl další, dvouhodinový. Sněmovna program schůze nakonec po asi 37 hodinách schválila. Jednání dolní komory skončilo v jednu hodinu ráno.

Poslanci se sešli k mimořádné schůzi kvůli vládnímu návrhu na změnu červnové valorizace důchodů v úterý v 10 hodin dopoledne, jednání tedy pokračovalo druhým dnem. Podle informací České televize by měli mít v noci na čtvrtek – stejně jako minulou noc – několikahodinovou pauzu.

Poslanci ve středu odpoledne potvrdili hlasování o změnách ve valorizaci ve stavu legislativní nouze. Vyhlásila jej předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová na žádost vlády s platností do 22. března. Kromě jeho potvrzení hlasovali poslanci také o opozičních návrzích na jeho časové omezení jen do půlnoci, případně na okamžité zrušení.

Nahrávám video

Nakonec potvrdili rozhodnutí předsedkyně dolní komory, a to poměrem 100 ku 80 při 180 přítomných poslancích. Podle záznamu hlasování byl proti jeden poslanec ODS, konkrétně Jan Bureš, který vzápětí ale vystoupil s tím, že hlasoval pro a záznam je chybný, hlasování však nezpochybnil.

„Tak jste překonali první překážku, první kopec na cestě k bezprecedentnímu porušení ústavy,“ konstatovala po potvrzení stavu legislativní nouze předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Dala však najevo, že opoziční obstrukce budou pokračovat.

Koaliční politici naopak odhlasování legislativní nouze ve stanovený čas hájili. Předseda KDU-ČSL a vicepremiér Marian Jurečka míní, že by neomezená diskuse znamenala nefunkční parlamentní demokracii. „Většina má zodpovědnost a zároveň také právo prosazovat svá rozhodnutí,“ řekl. Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek vyzval opoziční zákonodárce k tomu, aby si nevytvářeli alibi pro Ústavní soud, na který se chtějí v případě přijetí předlohy obrátit. Ústavní soudci jsou podle Michálka zkušení a takové taktiky prohlédnou. „Postup opozice nesmí být destruktivní,“ zdůraznil.

Další Okamurova řeč trvala přes dvě hodiny

Ve středu v noci pak schválila dolní komora program schůze, jejímž jediným bodem je novela zákona k valorizaci penzí. Schválení programu předcházela zhruba sedmihodinová debata, v níž s obsáhlými projevy vystoupili lídři obou opozičních hnutí, Tomio Okamura (SPD) a Andrej Babiš (ANO). Bývalý premiér Babiš hovořil přes tři hodiny, šéf SPD na rozdíl od úterního sedmihodinového vystoupení pouze dvě a čtvrt hodiny.

„Schválně zdržuju jednání sněmovny, aby se vládní koalici nepodařilo přijmout vládní zákon, kterým chcete okrást tři miliony důchodců,“ prohlásil Okamura zhruba po hodině a čtvrt svého středečního projevu. V něm, mimo jiné, zopakoval svoji domněnku, že vláda chce ušetřit na důchodcích, aby mohla financovat pomoc Ukrajině a jejím obyvatelům nebo zakoupit vojenské letouny z USA.

Kritizoval také bývalého ukrajinského velvyslance v Česku Jevhena Perebyjnise, který v úterý v době předchozího Okamurova projevu na Twitter napsal: „Akutní záchvaty ukrajinofobii jsou obvykle symptomem chronické kolaborace.“ Okamura míní, že se do něj Perebyjnis takto „navezl, když jsem kritizoval ukrajinizaci České republiky“. „Ať přestanou kecat do našich věcí, tenhleten člověk, a věnujou se svojí korupci,“ prohlásil také. Vládě ve středu – stejně jako o den dříve – podporu Ukrajiny vyčetl, je podle něj příliš velká.

Okamurův projev trval přes dvě hodiny, pak před poslance předstoupil předseda klubu SPD Radim Fiala, který hovořil přes půl hodiny. Před sedmou večer se ke slovu dostala Alena Schillerová. Ta ve své řeči odmítla, že by kvůli valorizaci hrozily Česku hospodářské škody, kterými kabinet zdůvodnil žádost o projednání předlohy zrychleně v legislativní nouzi. „Za vlády této koalice si nemůže být nikdo ničím jistý. Zejména majetkem a penězi,“ uvedla.

Opět kabinet vyzvala, aby návrh stáhl a místo toho jednal s opozicí „o nastavení valorizačního mechanismu do budoucna“. „V opačném případě hrozí blamáž,“ očekává Schillerová, kterou pak u mikrofonu vystřídal předseda ANO Andrej Babiš. Ten k řečnickému pultu dorazil po půl osmé večer. V úvodu svého vystoupení uvedl, že nemá projev, jen mnoho papírů a podkladů.

Dotkl se řady témat od důchodů přes ceny energií a program vlády po české předsednictví v Radě Evropské unie. „Je to skutečně neuvěřitelné, že této vládě stojí za to mít takovou ostudu za směšné peníze,“ komentoval Babiš vládní návrh na omezení růstu důchodů. „Naši důchodci jsou pro vás škoda?“ tázal se.

Pevné zařazení hlasování znemožnilo část projevů

V době, kdy sněmovna potvrdila stav legislativní nouze, bylo do rozpravy přihlášeno ještě přes šedesát poslanců, na které se nedostalo. Hlasování se totiž uskutečnilo v 16 hodin, jeho pevné zařazení navrhl Marek Výborný (KDU-ČSL) kolem půl druhé odpoledne. V té době již uplynulo přes 27 hodin od začátku mimořádné schůze. Sněmovna ale nejednala zcela nepřetržitě. V noci byla čtyřhodinová pauza, další následovala dopoledne, aby mohly jednat výbory.

Přestávka byla i před hlasováním o návrhu Výborného. Vyhlásila ji předsedkyně sněmovny . Poté, co Výborný přednesl návrh, začali se hlásit opoziční poslanci, kteří požadovali stanovení jiného, podstatně pozdějšího času hlasování. Pekarová Adamová ovšem záhy prohlásila, že další protinávrhy nebude přijímat.

Předseda SPD Okamura vznesl proti jejímu postupu námitku, která však neprošla. Okamura sám navrhoval, aby se hlasovalo až v pátek večer, protože chce před hlasováním ještě mluvit. „Předseda klubu KDU-ČSL mi brání v projevu v tomto bodě. Mám připraveno 200 stran,“ prohlásil politik, který v úterý přednesl sedmihodinový projev.

Předsedkyně klubu ANO Schillerová, která také podala protinávrh na hlasování v pátek odpoledne, pak požádala předsedkyni dolní komory o zdůvodnění. Ta následně vyhlásila přestávku k jednání předsedů klubů, aby si situaci vyjasnili. Původně měla být jen desetiminutová, ale nakonec trvala tři čtvrtě hodiny. Vzápětí požádala Schillerová ještě o patnáctiminutovou přestávku na jednání svého klubu.

Po této přestávce hlasovali poslanci ještě o námitce Radka Vondráčka (ANO) proti postupu předsedající. Vondráček chtěl, aby Pekarová Adamová prohlásila návrh Výborného za nehlasovatelný, a potom zvedl námitku proti postupu. Sněmovna námitku nepřijala.

Nepřijala ani protinávrhy na jiný, pevný čas hlasování o potvrzení stavu legislativní nouze. Naopak poměrem 100 ku 78 (při 178 přítomných) potvrdila návrh Výborného. Hlasovali pro něj všichni přítomní koaliční zákonodárci, všichni opoziční poslanci byli proti.

Následně s faktickými poznámkami začali vystupovat poslanci ANO, kteří nemohli přednést své protinávrhy, zároveň kritizovali koalici, že neumožnila představitelům opozičního hnutí vystoupit se svými názory a postojem klubu.

Koalice dopoledne prosadila omezení řečnické doby

Na mimořádnou schůzi přicházeli opoziční poslanci s tím, že se pomocí obstrukcí pokusí zabránit přijetí vládních změn ve valorizaci penzí. Výsledkem bylo i to, že se až ráno, po čtyřhodinové noční přestávce, poprvé dostal ke slovu s příspěvkem k tématu – tedy nikoli jen časově limitovanou faktickou poznámkou – poslanec bez přednostního řečnického práva, kterým byl Radek Koten z hnutí SPD.

O možnost ráno vystoupit přišel bývalý prezidentský kandidát SPD Jaroslav Bašta, který v jednacím sále chyběl. Jeho straničtí kolegové pak opakovali, že pro zrychlené schvalování novely nejsou splněny zákonné podmínky. „Znova některé věci si zopakujeme, protože opakování je matka moudrosti,“ uvedl své vystoupení Zdeněk Kettner. Jan Síla obvinil koalici z „vykalkulované“ snahy prosadit úpravu až po prezidentských volbách a ukázat, jak vláda umí zamést s nepohodlnou opozicí. 

Nahrávám video

Sněmovna pak zkrátila na návrh koalice řečnickou lhůtu na maximálně deset minut. Prosadil to předseda poslanců STAN Josef Cogan. Opoziční ANO neúspěšně požadovalo omezení řečnické doby nejvýše na hodinu na jednoho vystupujícího. Místopředseda poslanců ANO Aleš Juchelka poté obvinil koalici z omezování demokracie a „válcování“ opozice.

„Snažíte se prostě a jednoduše ohnout demokracii v České republice,“ prohlásil po hlasování Juchelka. Podle něj se kabinet snaží prosadit snížení červnové valorizace penzí protiprávně. Podle stanoviska sněmovních právníků, které citovala Klára Dostálová (ANO) jako předsedající schůze, je omezení řečnické doby možné i v debatě o zrychleném projednávání důchodové novely. Cogan návrh na omezení řečnické lhůty zdůvodnil tím, že opoziční argumenty se v dosavadní debatě opakovaly a neobjevilo se v ní nic nového.

„Tady dochází jednoznačně k bezprecedentnímu znásilnění jednacího řádu,“ prohlásila předsedkyně poslanců ANO. Označila stanovisko šéfa sněmovního legislativního odboru Petra Kymličky o tom, že zkrácení řečnické doby již při debatě o potvrzení stavu legislativní nouze je možné, za domněnky a názory. Argumentovala stanoviskem Jindřišky Syllové ze sněmovního Parlamentního institutu. „Až to jednou doputuje k Ústavnímu soudu, všechny tyto kroky vám budou bezesporu k tíži,“ varovala koalici.

Výborný namítl, že současná koalice stanovisko sněmovního legislativního odboru respektovala, i když byla v minulém funkčním období v opozici. Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) se dožadoval aktuálního posudku legislativního odboru vzhledem k tomu, že využité stanovisko bylo připraveno loni v únoru.

Odpoledne nehlasovali poslanci o návrhu Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) na přerušení bodu. Předsedkyně sněmovny uvedla, že vzhledem k tomu, že sněmovna neprojednává žádný bod schůze, není to možné. „Je to nehlasovatelné, protože se nenacházíme v bodě,“ prohlásila. Opoziční poslanci reagovali výtkami, že se předtím hlasovalo o omezení řečnické doby. „Považuji to za skandál, naprostý skandál, naprosté znásilnění jednacího řádu,“ prohlásila Alena Schillerová. Bezvýsledně žádala o přerušení schůze k poradě klubů, „abychom se domluvili, jak to vlastně je“. 

Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) později upozornil, že i mimo bod je možné podávat procedurální návrhy, ale musí je předložit předseda klubu. „Není to pravda, že nemůžete,“ řekl.

Ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty), jehož přítomnosti se při nočním jednání opozice dožadovala, hájil oprávněnost požadavku vlády na zrychlené projednání úpravy růstu důchodů. Podle něj to potvrdily dva verdikty Ústavního soudu týkající se pandemického zákona, který parlament prosadil rovněž ve stavu legislativní nouze.

Potřeba zkráceného projednání může vyvstat během času, může ji založit i liknavost v jednání vlády, reagoval Šalomoun na námitky opozice, podle které měl kabinet návrh předložit už loni. Poslanec ANO Jiří Mašek namítl, že nelze porovnávat předpokládanou valorizaci důchodů s pandemickou situací.

Vládní novela počítá s tím, že průměrný měsíční důchod vzroste od června o 760 korun místo o předpokládaných 1770 korun, jak by to bylo podle nyní platných zákonných pravidel. Stát podle důvodové zprávy ušetří za letošek 19,4 miliardy korun a příští rok 33 miliard korun. 

Vláda v důvodové zprávě argumentuje pro zvolený postup zejména značnými hospodářskými škodami, které státu bez přijetí návrhu zákona hrozí. Opozice tvrdí, že pro projednávání návrhu ve zkráceném řízení není důvod.  

Jurečka: O zvýšené inflaci jsme se dozvěděli 10. února

Opozice vytýká vládě, že měla o nutnosti navýšení důchodů vědět předem z makroekonomických predikcí. Ministr práce Marian Jurečka opakoval, že impulsem pro vládní návrh bylo výrazné zvýšení inflace mezi prosincem a lednem, o kterém se kabinet dozvěděl až 10. února.

Jurečka reagoval i na výtky opozice, že vláda čekala s návrhem na dobu po prezidentských volbách. Řekl, že v takovém případě by předložil návrh v pondělí po druhém kole prezidentských voleb, které se odehrálo koncem ledna. 

Sněmovna nebývala tak silně rozpolcená, vzpomněla Kordová Marvanová

Senátorka Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09, která celkem devět let zasedala v České národní radě a nástupnické Poslanecké sněmovně a krátce byla i její místopředsedkyní, považuje nynější dění v dolní komoře za výsledek špatných vztahů mezi vládními a opozičními politiky. V Interview ČT24 podotkla, že v době, kdy byla poslankyní, k takovým obstrukčním akcím nedocházelo.

„Nevyužívaly se obstrukce takovým způsobem, byť tam probíhala tvrdá debata – tehdy byl lídrem opozice Miloš Zeman, než se ujal po opoziční smlouvě vlády – a velmi kritizoval pravicovou koalici. Ale nebyly tyto obstrukce. Je to i věc aktérů,“ vzpomněla na období před rokem 1998.

Nahrávám video

Soudí, že to, co se ve sněmovně děje, je dáno tím, že si politici berou vzájemné rozpory osobně. „Je to hodně v osobní rovině. Musím říct, že to tak nebylo. Bylo by zapotřebí, aby to bylo kultivovanější,“ poznamenala Kordová Marvanová. Připustila ovšem, že by byly namístě i ústupky od koalice. Připomněla, že se opoziční politici v lednu zlobili, když se na program schůze nedostal žádný bod, který navrhovali.

„Nemyslím si, že není prostor pro jednání: zařadíme nějaké body a vy zase nebudete prodlužovat jednání na řadu dnů,“ míní senátorka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Rusko není ve válce úspěšné, EU a NATO jsou odhodlanější, uvedl Pavel pro CNN

NATO a Evropská unie jsou díky ruskému vládci Vladimiru Putinovi, který rozpoutal válku proti Ukrajině, jednotnější a odhodlanější. Prezident Petr Pavel to řekl ve středečním rozhovoru se stanicí CNN. Rusko podle něj ve válce není úspěšné, a proto se uchyluje k nepřímým akcím v zemích podporujících Ukrajinu a zaměřuje se na měkké cíle. Ruská válka proti Ukrajině je nyní podle hlavy státu v patové situaci.
před 1 hhodinou

Za rozpočtem si stojíme, odmítá Babiš kritiku koaličních partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dál podporuje návrh státního rozpočtu na příští rok. Reaguje tak na kritiku menších koaličních partnerů. Těm se nelíbí zejména plán ministryně financí na schodek 389 miliard korun, který je druhý nejvyšší v dějinách České republiky. Vyšší byl jen během období pandemie covid-19.
před 5 hhodinami

Experti exhumují ostatky Jana Masaryka, má to pomoci objasnit okolnosti jeho smrti

Policejní odborníci ve středu přistoupili k exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky na hřbitově v Lánech na Kladensku. Může to pomoci při objasňování okolností jeho úmrtí z března 1948 po pádu z okna pražského Černínského paláce, prohlásil ve středu ráno mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Odvolání bitcoinového daru může být dle Tejce způsob, jak komplikovat řízení

Rozhodnutí Tomáše Jiřikovského odvolat bitcoinový dar státu v hodnotě miliardy korun může být podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) způsob, jak komplikovat trestní řízení, uvedl. Dodal, že resort zváží další postup. Bitcoiny jsou dle Tejce nyní vzhledem k trestnímu řízení zablokované a vracet se nebudou.
před 12 hhodinami

VideoBývalí politici probrali schodek rozpočtu na příští rok

Menší vládní koaliční strany se vymezují vůči návrhu rozpočtu na příští rok. Motoristům a SPD vadí především navržený deficit se 389 miliardami korun, při jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) proto chtějí hledat další úspory. Část vlády hájí rozpočet tím, že má podpořit investice, exministr financí a ekonom Ivan Pilný však podotkl, že z celkového schodku jde do těchto výdajů jen 290 miliard, zbylé prostředky jsou mandatorní výdaje. Podle expremiéra Petra Nečase (ODS) není důvod k takovému fiskálnímu impulzu, povede to dle něj k prudkému zadlužení. Exministr financí Pavel Mertlík, působící na katedře ekonomie a managementu Unicorn Vysoké školy, připojil, že z kapitálových výdajů je investicí jen část. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 16 hhodinami

VideoČeši chodí na vyšetření prostaty častěji, část ale na další prohlídku nedorazí

Čeští muži se i kvůli lepšímu systému preventivních prohlídek nechávají častěji testovat na rakovinu prostaty. Za poslední dva roky test podstoupilo 57 procent mužů mezi 50 a 69 lety. Dva tisíce nádorů se tak podařilo odhalit včas. Až třetina lidí s podezřením na nádor ale nedorazí na následnou prohlídku a riskuje ohrožení života, stejně jako tisíce dalších, kteří se netestují vůbec. „Mezi námi žije osm až devět tisíc mužů ve věku do 69 let, ale spíš mladších, kterým to vyšetření může regulérně zachránit život,“ upozornil ředitel Ústavu zdravotních informací a statistiky ČR Ladislav Dušek. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) poukázal na to, že ročně karcinomem prostaty onemocní zhruba deset tisíc mužů, z nichž 1500 zemře. „To jsou životy, které mohou být zachráněny,“ doplnil.
před 18 hhodinami

Ministerstvo spravedlnosti chce větší tresty za zločiny spáchané v opilosti

Ministerstvo spravedlnosti chce přísnější tresty za zločiny spáchané v opilosti či pod vlivem jiných návykových látek. Resort kvůli tomu dokončuje novelu trestního zákoníku, kterou chce představit na podzim. Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) má zajistit, aby pachatelé zejména závažných násilných trestných činů a činů v sexuální oblasti nebyli mírněji trestáni jen proto, že se sami uvedli do stavu opilosti či pod vliv návykových látek, což způsobilo jejich nepříčetnost.
před 19 hhodinami

Obžalovaný Jiřikovský odvolal pro nevděk bitcoinový dar věnovaný ministerstvu

Obžalovaný Tomáš Jiřikovský odvolal pro nevděk bitcoinový dar v hodnotě miliardy korun, který loni věnoval ministerstvu spravedlnosti. Úřad to oznámil v úterý a označil to za další právní riziko spojené s bitcoinovou kauzou. Zdrojem budoucích sporů mohou podle ministerstva být jak okolnosti přijetí daru, tak jeho následného prodeje v aukcích i uzavření dohod o narovnání s kupci. Podle exministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS) nemá žádost o navrácení daru žádné právní následky.
1. 9. 2026Aktualizováno1. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.