Sněmovna v noci na středu krátce po 2:00 a po šestnácti hodinách debaty přerušila jednání o tom, zda má ve stavu legislativní nouze projednávat sporný vládní návrh na snížení mimořádné červnové valorizace důchodů. O celkem čtyřhodinovou přestávku v jednání požádaly opoziční kluby ANO a SPD. V debatě tak bude sněmovna pokračovat od 6:03, avizoval předsedající schůze Jan Skopeček (ODS). K novele se ale poslanci ještě ani po půlnoci nedostali, opozice avizovala dosud největší obstrukce, předseda SPD Tomio Okamura řečnil sedm hodin. Většinu dne zákonodárci mluvili o stavu legislativní nouze, který musí před projednáváním vlastního zákona potvrdit, případně zrušit. Pokud bude valorizační změna přijata, pravděpodobně skončí u Ústavního soudu, strany vládní koalice nicméně mají na prosazení úpravy hlasů dostatek.
Sněmovna přerušila jednání o penzích, pokračovat bude ve středu ráno
Zbrzdění červnové, a tím i následných valorizací penzí je podle vlády nutné pro stabilizaci veřejných financí. Opoziční politici z ANO a z SPD naopak mluví o asociálním kroku a o „okrádání“ či „ožebračování“ důchodců. Průměrný měsíční důchod vzroste podle novely od června o 760 korun místo o předpokládaných 1770 korun. Stát podle důvodové zprávy ušetří za letošek 19,4 miliardy korun a příští rok 33 miliard korun.
Poslanci SPD vložili k novele do sněmovního systému stovku pozměňovacích návrhů. Chtějí zvýšit zásluhovou část důchodu o 2,3 procenta, tedy stejně jako vláda. Zatímco kabinet chce nad to přidat každému penzistovi 400 korun, podle poslanců SPD by měla být tato pevná částka zhruba o tisícikorunu vyšší. Každá z jejich úprav předpokládá jinou sumu s korunovými rozdíly. Z hnutí ANO zaznívá, že obstrukce potrvají nejméně do pátku.
„Čím déle to vydržíme, tím se zkracuje čas na to, aby zákon prošel,“ řekla v rozhovoru pro Události šéfka poslanců ANO Alena Schillerová. „Obstrukce jsou na několik dní proto, že pětikoalice chce jednat i přes noc, což jsme my v minulém období s ohledem na zaměstnance sněmovny nedělali,“ uvedla. Místopředseda poslaneckého klubu ANO Aleš Juchelka v Devadesátce následně řekl, že hnutí chce s obstrukcemi pokračovat do konce týdne.
Vládní většina je připravena po několika desítkách hodin jednání omezit řečnickou dobu poslanců i jejich počet. Představitelé koalice také předpokládají, že do konce týdne návrh ve sněmovně prosadí. „Jsme na to připravení, já jsem připravený tady být celý tento týden, jsem tady připravený být i v sobotu i v neděli,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) na Twitteru informoval, že na úterý svolal další jednání pracovní skupiny k úpravám sněmovního jednacího řádu s cílem zefektivnit chod dolní komory. „Od zástupců pěti vládních stran jsem řadu návrhů dostal, bohužel od dvou opozičních stran žádná reakce nedorazila. Respektive z SPD napsali, že nic měnit nechtějí, a ANO vůbec neodpovědělo,“ sdělil.
Schůze začala sporem o stav legislativní nouze
V úvodu schůze musí poslanci potvrdit trvání stavu legislativní nouze. Předem písemně se do debaty přihlásily tři desítky řečníků, podobné množství se k nim přidalo na místě. Jen k tomuto úvodnímu bodu tak hovořilo kolem šedesáti lidí. Jako první vystoupil Marek Výborný (KDU-ČSL), který požádal své kolegy, aby legislativní nouzi potvrdili. Zrekapituloval důvody, kvůli kterým je to třeba.
„Skokově došlo k nárůstu inflace, jak to sdělil Český statistický úřad 10. února, o 8,6 procentního bodu. (…) Od tohoto bodu se potom odvíjí všechny následující kroky, které učinila vládní koalice. Vzhledem k tomu, že je jasně dáno, že o mimořádné valorizaci musí vláda rozhodnout do padesáti dnů od konce měsíce, kdy došlo ke skokovému narušení inflace, bylo zřejmé, že ten zákon musí být nejpozději 22. března účinný,“ vysvětlil Výborný, proč je návrh třeba projednat urychleně. Zmínil i možné dopady do letošního a příštího rozpočtu, pokud poslanci návrh neschválí.
Projednání ve stavu legislativní nouze považuje Výborný za legitimní. „Je to prostředek, který se používá v okamžiku, kdy hrozí vážné hospodářské škody. A my jsme přesvědčeni o tom, že sto miliard je vážná hospodářská škoda,“ řekl později v úterních Událostech, komentářích.
Podle Výborného je nutné se chovat na základě principu mezigenerační solidarity. „Opravdu nechci, aby mi mé děti vyčítaly, co jsme tady provedli, za co by budoucí generace musely přijmout zodpovědnost, nebo by to celé narazilo do zdi,“ uvedl. Podotkl také, že většina seniorů pobírá důchod kolem 21 tisíc korun a ti, kteří ho mají nižší, mohou získat další státní podporu. „Čili slova o nějakém ožebračováí seniorů nebo těch nejpotřebnějších tady opravdu nejsou na místě,“ dodal.
Jurečka varoval před dopady mimořádné červnové valorizace penzí podle nynějších zákonných pravidel na státní rozpočty v dalších letech. „Stane se z toho trvalý valorizační výdaj,“ uvedl. Upozornil také na vývoj růstu důchodů za poslední roky. „O 31 procent vzrostou za rok a půl důchody občanů v této zemi, kteří pobírají důchody,“ řekl.
Také místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) v úterní Devadesátce připomněl, že od nástupu současné vlády vzrostly v průměru starobní důchody o 31 procent. „Samozřejmě bych přál důchodcům ještě více peněz, ale musíme se také dívat na to, že penzijní systém už v minulém roce byl v hlubokém deficitu, v tom dalším roce bude také. Nechceme žít na úkor dalších generací,“ řek s tím, že je potřeba myslet na současné třicátníky a čtyřicátníky. „Pokud s tím systémem, který padá do stále hlubších deficitů, dneska něco neuděláme, házíme přes palubu jejich generaci,“ dodal.
Od opozičních poslanců nejčastěji zaznívá protiargument, že státu hospodářská škoda kvůli původně navrhované valorizaci nehrozí. Apelují také na sociální cítění vládní koalice. „Chcete jim to vzít, protože potřebujete v rozpočtu zalepit díru, kterou jste si tam nechali, a čekali jste, až to po volbách budete moci otevřít,“ kritizovala Schillerová.
Juchelka v úterní Devadesátce označil návrh novely za skandální. Kritizoval, že vláda argumentuje rozpočtovou zodpovědností, ačkoliv se dosud podle něj rozpočtově odpovědně nechovala. Za problematické označil také projednávání ve stavu legislativní nouze.
„Považujeme za zcela nesprávné, aby se sněmovna retroaktivně zabývala schváleným zákonem a ještě k tomu ve stavu legislativní nouze,“ řekla v Událostech, komentářích místopředsedkyně sněmovny a bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Podle ní vláda „shání peníze do státního rozpočtu a útočí na ty nejslabší“.
„Rovnice, že důchodce se rovná hospodářská škoda, je absurdní,“ komentovala Zuzana Ožanová (ANO). Obdobně se vyjádřil Jan Hrnčíř (SPD), podle kterého je připodobňování penzistů k pohromám nesmysl. „Jestli si myslíte, že je valorizace důchodů ohrožením této republiky, že je ohrožením lidských práv nebo že hrozí hospodářské škody, tak to jste hodně na omylu. Okradete české důchodce,“ poznamenal Jaroslav Foldyna (SPD).
Okamura překonal svůj rekord
Okamura přímo navrhl zrušit stav legislativní nouze. Poslanci o tom budou hlasovat po skončení rozpravy k aktuálnímu bodu programu. Pokud sněmovna trvání legislativní nouze potvrdí, čeká ji také rozhodování o tom, zda vládní penzijní novelu projedná zkráceně s vynecháním prvního čtení.
To bude ještě zadlouho. Okamura byl jedním z řečníků s přednostním právem a teprve po vyčerpání všech takových se začne „ukrajovat“ ze seznamu řádně přihlášených do obecné rozpravy, kterých je přes šedesát.
Okamura mluvil jakožto druhý řečník s přednostním právem po místopředsedovi sněmovny a ANO Karlu Havlíčkovi. Tomu na jeho kritické vystoupení vůči vládě stačilo kolem půl hodiny.
Šéf SPD své vystoupení s obdobným zaměřením, které označil za „obsáhlejší“, zahájil ve dvě odpoledne. „Nejsem ještě ani v polovině,“ upozornil Okamura poté, co mluvil nepřetržitě zhruba 3,5 hodiny. Předčítal různé modely důchodového systému, a to i v zahraničí. Popisoval také pokusy o důchodovou reformu. „Jenom já mám připravené vystoupení na 110 stran, abych vládě vysvětlil, že není možné okrást téměř tři miliony důchodců,“ řekl Okamura. Ve svém projevu mimo jiné vyčítal vládě pomoc Ukrajině.
Okamura se přímo od řečniště k blokování projednávání předlohy otevřeně přihlásil. „Děláme tady největší obstrukce, které tady zatím byly,“ uvedl. SPD bude podle něho dál bránit tomu, aby „vláda okradla téměř tři miliony důchodců o jejich peníze, na které mají ze zákona nárok“. „Budete tady s námi dny, možná týdny,“ odhadoval. Zároveň vyzýval koalici k tomu, aby případně neomezovala dobu poslaneckých vystoupení, neboť zkrácení růstu penzí je podle něho vážné téma. „Ještě si mé vystoupení zrecyklujeme. Ještě jsem neskončil,“ řekl Okamura v závěru své řeči. Řečnický pult opustil krátce po deváté večerní.
Zatím nejdelší vystoupení ve sněmovně předvedl Okamura při jednání 15. února, kdy navrhoval úpravy programu schůze ve snaze zabránit přijetí novely pandemického zákona. Pokusil se tehdy zablokovat schválení programu schůze v rámci úvodního jednacího dne, koalice ale prosadila jeho prodloužení i přes noc. Tehdy mluvil šest hodin. Nyní svůj rekord překonal.
Po Okamurovi následovala další vystoupení řečníků s přednostním právem. Místopředsedkyně dolní komory za ANO Klára Dostálová obvinila kabinet z toho, že ho nezajímá demokratická diskuse, a podobně jako Okamura tvrdila, že navrhovaná změna zákonné valorizace důchodů v sobě nese zpětnou platnost. Po ní k řečništi přišel předseda klubu SPD Radim Fiala. Ten zpochybňoval důvody pro vyhlášení stavu legislativní nouze, podle něj je výsměchem ústavě a naprostou nehorázností.
Jurečka: Je nutné udělat zásahy, i když to není příjemné
Po Fialovi vystoupil ministr Jurečka. Řekl, že některé výtky opozice, které zazněly v úterní debatě, šly nad rámec racionality. Opozice obviňovala vládu, že s novelou vyčkávala, aby neohrozila výsledek obecních a prezidentských voleb. Jurečka namítl, že ani rozpočet na loňský rok nepočítal s nárůstem inflace a dvojí valorizací penzí, ale stát to zvládl. Stejně tak pro letošní rok nebylo možné odhadnout výrazný nárůst inflace mezi prosincem a lednem. Jurečka upozorňoval, že klíčový údaj o vývoji inflace za leden se vláda dozvěděla až 10. února od Českého statistického úřadu. Současný systém valorizace důchodů je podle něj neudržitelný v případech vysoké inflace.
Jurečka označil vládní návrh za vyvážený kompromis. Upozornil, že beze změny bude důchodový systém po roce 2035 směřovat k deficitům přes 300 miliard korun, které stát na pojistném nevybere a bude muset například omezovat výdaje na jiné účely. „Je nutné udělat ty reformní zásahy, i když to není příjemné,“ uvedl ministr.
Opoziční poslance však nepřesvědčil. Tvrdili, že jim nevysvětlil, proč vláda sáhla k návrhu na vyhlášení legislativní nouze. „Devadesát procent vašeho projevu nesměřovalo tímto směrem,“ řekl Radek Vondráček (ANO) a stejně se vyjádřila i jeho stranická kolegyně Jana Mračková Vildumetzová. Jaroslav Foldyna (SPD) prohlásil že vláda okrade důchodce o dvacet miliard a senioři se půjdou napást místo nákupu v samoobsluze.
Kolem půlnoci se debata nesla ve znamení faktických poznámek, které vyvolala mimo jiné nepřítomnost ministra pro legislativu Michala Šalomouna (za Piráty), popsal redaktor ČT Ondřej Pražák.
Kritika ze Senátu
Na stav legislativní nouze a na možnou zpětnou účinnost předlohy se ozývá kritika i od některých koaličních zástupců v horní komoře, v němž má vládní tábor značnou převahu. Pochyby ve stejném duchu už vyjádřil také Petr Pavel, který by měl novelu už jako nový prezident dostat k podpisu. Vyjádří se k ní ale až potom, co složí slib a ujme se funkce hlavy státu.
O valorizaci mluvil v úterý Pavel s premiérem Petrem Fialou (ODS). Na otázku, jestli prezident slíbil, že zákon po případném schválení podepíše, ale šéf vlády neodpověděl. „Rozebrali jsme si tu situaci s tím, že, platí, že pan prezident se k tomu veřejně vyjádří po své inauguraci, což respektuji,“ řekl Fiala. Postoj Pavla k vládnímu návrhu bude velmi důležitý. Pokud by ho ve druhé polovině března vetoval, kabinet by ho nemusel prosadit včas.
Stav legislativní nouze umožňuje rychlé projednávání zákonů. Na návrh vlády ji vyhlašuje předsedkyně sněmovny za určitých podmínek, jako jsou zásadní ohrožení práv a svobod občanů nebo bezpečnosti státu. Důvodem může být i hrozba značných hospodářských škod.
Současný kabinet tento nástroj použil už třiadvacetkrát – kvůli pandemickému zákonu i návrhům, které reagovaly na ruský vpád na Ukrajinu. Nejvíce ho využívala vláda Andreje Babiše, a to v reakci na covidovou epidemii. Celkem šlo o 81 norem. Pochyby v těchto případech vyvolal způsob odůvodnění.
Poslanci ANO už avizovali, že při schválení novely podají žalobu k Ústavnímu soudu. Jedním z důvodů je právě způsob projednávání, tedy stav legislativní nouze. Ústavní právník Ondřej Preuss v úterní Devadesátce řekl, že při posuzování bude záležet i na tom, zda vláda mohla předem vědět, jaký problém bude pro státní rozpočet mimořádná valorizace penzí znamenat. Kromě stavu legislativní nouze ANO zmiňuje také možnou retroaktivitu.
Zamrazilová: Ve státní kase nejsou peníze
Zatímco někteří změnu mimořádné valorizace kritizují, jiní ji považují za ekonomicky nezbytnou. Pokud by totiž zůstala na původní úrovni, znamenalo by to další výdaj státního rozpočtu navíc. Státní dluh už tak prolomil novou hranici. Na konci minulého roku činil dva biliony a 895 miliard korun, meziročně se zvedl zhruba o 429 miliard. Mimořádná červnová valorizace by dluhy u vládou navrhované snížené verze prohloubila o patnáct miliard, v původní nezměněné podobě o 34. I bez toho by penzijní účet skončil letos podle odhadů osmdesát miliard v minusu.
„Pokud bychom nezměnili mimořádnou valorizaci a nechali to podle původních podmínek, potom by to letos znamenalo dodatečnou zátěž pro státní rozpočet o dvacet miliard korun, ale příští rok by to bylo více než o padesát miliard korun. A v součtu za několik let by to opravdu mohly být až stovky miliard korun,“ upozornil hlavní ekonom Deloitte a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) David Marek.
Podle viceguvernérky centrální banky Evy Zamrazilové teď na valorizaci podle současného vzorce ve státní kase nejsou peníze. Upozorňuje, že stoupl poměr průměrné penze k průměrné mzdě ze čtyřiceti na padesát procent. „To je takový skok, že to nemůže ten penzijní systém ustát. Já neříkám, že si to důchodci nezaslouží, já jenom říkám, že na to veřejné finance v současné struktuře prostě nemají peníze,“ uvedla.
Například odbory říkají, že současná i předchozí vláda snižovaly daňové příjmy rozpočtu, a právě tyto peníze nyní chybějí. „Vláda se zbavuje příjmů, snižuje daňové příjmy státu a pak si vyhlíží současně toho, kdo bude platit to snižování daňových příjmů státu. Čili nejde prioritně o problém důchodového systému, ten je dlouhodobější,“ řekl místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek.
Další mimořádná schůze bude 8. března kvůli rodičovské
Na středu 8. března svolala předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) další mimořádnou schůzi. Iniciovali ji poslanci ANO, kteří se na ní chtějí zabývat výší rodičovské.
ANO navrhlo, aby se rodičovský příspěvek zvýšil o třetinu na 400 tisíc korun s tím, že by se zároveň stanovila pravidla pro jeho automatický další růst – vždy v lednu by se zvýšil o inflaci, případně by rostl i v jiném termínu, kdyby míra inflace přesáhla pět procent. Předkladatelé uvedli, že domácnosti s malými dětmi, v nichž zpravidla pracuje jen jeden z rodičů nebo jde o domácnosti samoživitelů, jsou zasaženy nynějším zdražováním.
Vláda poslala koncem loňského června zákonodárcům k předloze záporné stanovisko, a to kvůli zásadním dopadům do státního rozpočtu. Nicméně ministr Jurečka i koaliční Piráti hovoří nyní o tom, že by rodičovská měla vzrůst, podle Jurečky by se to mělo stát již letos.
Mimořádná schůze k rodičovské začne v 15 hodin. Předtím budou poslanci pokračovat v jiné mimořádné schůzi, na které ve třetím čtení projednávají vládní novelu, která upravuje způsob výběru členů rad České televize a Českého rozhlasu. I k ní má opozice výhrady a snaží se její schválení zdržet pomocí obstrukcí.