Praha - Sociální demokrat Miroslav Šlouf, který byl před lety poradcem premiéra a předsedy ČSSD Miloše Zemana, dnes stál před stranickým soudem. Sociální demokracii se nelíbil Šloufův lobbing ve prospěch Václava Klause při prezidentské volbě. Své chování a některé výroky proto musel Ústřední kontrolní komise ČSSD vysvětlit. Ta měla přezkoumat, jestli nebyly v rozporu s usnesením sjezdu strany, které jednoznačně podporu Václavu Klausovi odmítá. Rozhodnutí v celém případě ale nakonec odložila na 22. srpna. Nejtvrdším trestem může být vyloučení z ČSSD.
Šloufa před stranický soud pohnal hlavní manažer sociální demokracie Jiří Havlíček. Podle něj jeho chování nesvědčí straně. Miroslav Šlouf tvrdí, že se ničím neprovinil a jednání před stranickým soudem považuje za irelevantní. Podle něj za celým projednáváním stojí předseda ČSSD Jiří Paroubek. Ten totiž ke Šloufovi chová silné antipatie. V nedávném rozhovoru pro MF Dnes Zemanova bývalého poradce dokonce označil za odporného komunistického funkcionáře.
Šloufova vina na porušení stanov přitom není zcela zřejmé. Stranickým usnesením se sjezd obracel na poslance a senátory, aby napříč politickým spektrem jednali o podpoře jiného kandidáta než Klause. Šloufa jako řadového člena by se to tedy týkat nemělo. Usnesením byl naopak vázán poslanec Evžen Snítilý, který volil Václava Klause a nakonec musel ze strany odejít.
Proč byl Šlouf pro Klause? Nechtěl cizince prezidentem
Informace o Šloufově lobování za Václava Klause se dostaly na veřejnost ve chvíli, kdy unikly kamerové záběry z pražského hotelu Savoy. Zde se Šlouf sešel s prezidentským kancléřem Weiglem. Sám Šlouf se svým protežováním Klause netajil, oproti protikandidátovi ČSSD Janu Švejnarovi jej považoval za jednoznačně lepší volbu. Kromě toho, že ho na rozdíl od Švejnara zná a ví, co od něj může čekat, mu také prý vadily nejasnosti kolem Švejnarova občanství. „Přeci nemohu být jako občan pro člověka, který se ještě nerozhodl, jestli chce být Čechem,“ uvedl. Švejnar je podle něj mimo jiné i představitelem zahraničního kapitálu, který jednoznačně útočí na Českou republiku.
„Šlouf neudělal nic jiného, než že řekl svůj osobní názor a domnívám se, že v roce 2008 vylučovat někoho z politické strany za vyslovení politického názoru, to by nevypadalo pro sociální demokracii moc dobře,“ komentoval pro ČT Šloufův případ novinář MF Dnes Josef Kopecký. Podle komentátora Reflexu Bohumila Pečinky bylo dnešní jednání snahou ČSSD před podzimními senátními a krajskými volbami ukázat na pomyslného škůdce, na kterého se může snést případný neúspěch.
Strana projednávala kauzu již v únoru
Šloufovou kauzou se komise zabývala již letos v únoru. Únorové podání nakonec odložila s tím, že je to otázka názorová, nikoli stranických stanov a usnesení. Havlíček nebyl spokojen a v novém podání připomněl další Šloufovy výroky o nespokojených poslancích a o vážné situaci v poslaneckém klubu. Šlouf ale tvrdí, že sice hovořil o nespokojenosti deseti až 15 poslanců, ne však s vedením klubu, ale s vedením strany.
Jak končí „neposlušní“ sociální demokraté?
- Jozef Wagner a Tomáš Teplík - vyloučeni v prosinci 1996 za to, že navzdory rozhodnutí strany podpořili návrh státního rozpočtu
- Josef Hojdar - kritik tehdejšího lídra Stanislava Grosse musel stranu opustit v červnu 2005
- Michal Pohanka - z ČSSD sám vystoupil v říjnu 2006
- Miloš Melčák - vyslovil důvěru současné pravicové vládě a v únoru 2007 byl ze sociální demokracie vyloučen
- Evžen Snítilý - vyloučen v březnu 2008 za podporu Václava Klause v prezidentské volbě
- Petr Wolf - ze strany odešel kvůli údajnému vydírání v červnu 2008
