Magdalena Pohořalá vyšla ven poprvé po čtyřech letech. Seniorku z Rokytnice nad Jizerou uvěznilo v bytě vážné onemocnění nohou. Schody v domě jsou nad její síly a na pojízdnou plošinu – i kvůli zamítnutí příspěvků – nesehnala dost peněz. Pomohli dárci, kteří se jí složili na schodišťovou sedačku.
Seniorka, které je 79 let, bydlí ve druhém patře. Chodí jen s pomocí berlí. Ještě před sedmi lety pracovala jako zdravotní sestra. „Já už jsem v obchodě nebyla čtyři roky. Já ani nevím, co co stojí,“ říká. Celou dobu jí pomáhá terénní pracovnice Jana Černá z pečovatelské služby Zdravoš péče, a také synové.
Teď se paní Magdalena dočkala naistalování pojízdné sedačky. S její pomocí se dostane do přízemí a pak může vyjít ze dveří. Na tento moment čekala čtyři roky. „Jaký je to pocit? Nádherný, nádherný. Je to další životní etapa. Opravdu, já jsem všem hrozně zavázaná.“
Sbírka trvala přesně rok. Pomohla Nadace Olgy Havlové i drobní dárci. „Přišla virová epidemie, vše vypadalo jinak, sbírka se zastavila. Paní Magdalenu napadlo vyzkoušet druhou variantu, zda by jí pomohla schodišťová sedačka, ta je levnější. A tak se peníze podařilo vysbírat,“ řekla ředitelka Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové Monika Granja.
Paní Magdaleně ortoped původně doporučil plošinu za 400 tisíc korun. Jenže posudkoví lékaři opakovaně zamítli příspěvek.
„Teď jsem byla šťastná, že to martyrium končí. Já si jen přeju, abych si toho užila,“ řekla venku před domem paní Pohořalá. Nejvíc se těší na procházky v parku. Pohyb venku je důležitý i pro její nemocné srdce.
