V pondělí 8. listopadu se ve dvě hodiny odpoledne poprvé od voleb sejdou noví poslanci. Ti nejprve složí slib a poté je čeká nabitý program se 17 body. Mezi nimi je například volba předsedy dolní komory a jejích místopředsedů. Uspořádání vedení by se mělo odehrát v režii sněmovní většiny v podobě koalic SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty, které také sestavují nový kabinet. První schůze bude pokračovat i v následujících dnech.
Sejde se nová sněmovna. Zvolí předsedu, místopředsedy i další orgány
Události: Sejde se nová sněmovna (zdroj: ČT24)
Při první schůzi budou poslanci sedět v lavicích hlavního zasedacího sálu v abecedním pořadí. Návrh zasedacího pořádku podle příslušnosti k jednotlivým klubům bude plénum schvalovat až na další schůzi. Ustanovující schůzi nové Poslanecké sněmovny svolal v souladu se zákonem předseda té minulé Radek Vondráček (ANO), který ji také bude do zvolení nového předsedy řídit. V úvodu schůze proto nejprve složí slib on a pak až noví poslanci.
Pondělní část první schůze by mohla trvat poměrně krátkou dobu. Vedle slibu poslanci mimo jiné vyslechnou zprávu o ustavení volební komise a projednají návrh na zřízení mandátového a imunitního výboru.
Volba vedení sněmovny přijde na řadu až při pokračování schůze, pravděpodobně ve středu. „Z jednacího řádu musí být čtyřiadvacetihodinová lhůta, takže volba předsedy se rozběhne ve středu ráno,“ poznamenal předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO). Komise bude při ustavující schůzi volby zajišťovat.
V čele sněmovny stane s největší pravděpodobností předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. V tajné volbě předsedy by měla být jedinou adeptkou. Ještě před touto volbou by měli poslanci potvrdit předsedu mandátového a imunitního výboru, kterého ale předtím, patrně v úterý, zvolí samotní členové.
Studio ČT24: Sněmovna se schází v novém složení (zdroj: ČT24)
Kolik bude místopředsedů?
Po volbě předsedy plénum rozhodne, kolik bude místopředsedů dolní komory. Podle plánů sněmovní většiny by jich mělo být šest, tedy o jednoho víc než v minulém volebním období.
Zde by mohla nastat o poznání složitější situace. Zástupci obou koalic se kriticky staví k jednomu ze dvou nominantů ANO, a to Vondráčkovi. Ten si vysloužil kritiku svým hudebním vystoupením na řečnickém pultu nebo návštěvou Miloše Zemana, která porušila pravidla nemocnice.
Nelibost SPD zase vzbuzuje skutečnost, že ve sněmovním vedení nemá mít podle plánů koalic žádného zástupce. SPD má přitom početnější poslanecký klub než TOP 09 a Piráti. Představitelé sněmovní většiny však uvádějí, že strana označená ministerstvem vnitra za extremistickou by v předsednictvu mít zastoupení neměla. Předseda Tomio Okamura označil postup koalic za diskriminační s tím, že nerespektuje vůli voličů.
Očekává se, že už v prvním kole tajné volby uspějí kandidáti stran obou koalic Jan Skopeček (ODS), Věra Kovářová (STAN), Jan Bartošek (KDU-ČSL) a Olga Richterová (Piráti) a také nominantka ANO Jana Mračková Vildumetzová.
Pokud plénum v tajné dvoukolové volbě některé z místopředsednických pozic neobsadí, na další schůzi by se konala volba nová. Opakovala by se situace ze začátku minulého volebního období. Tehdy poslanci zvolili nominanta ODS Petra Fialu místopředsedou sněmovny až na třetí pokus.
Kdy vznikne nová vláda?
Po volbě místopředsedů, byť by v některých případech nemusela být úspěšná, poslanci zřídí další výbory a stanoví počty jejich členů. Půjde o jeden z posledních bodů ustavující schůze.
Po jejím ukončení podá demisi nynější vláda ANO a ČSSD vedená Andrejem Babišem (ANO). Prezident poté pověřuje vládu, jejíž demisi přijal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády. Pověření se vztahuje k vládě jako celku a končí jmenováním a slibem nové vlády do rukou prezidenta. Podle slov předsedů pětikoalice i ANO by nová vláda měla vzniknout ještě do Vánoc.
Pětice klubů obou koalic má ve sněmovně většinu 108 ze 200 poslanců. Pro účely uspořádání dolní komory vytvořily tyto kluby dva bloky. Nejpočetnějším klubem o 72 poslancích disponuje dosud vládní ANO. SPD zastupuje 20 poslanců.