Ustavující schůze nové sněmovny se blíží. Strany ještě musí dojednat rozdělení funkcí v dolní komoře

6 minut
Události: Strany a koalice se chystají na ustavující schůzi nové sněmovny
Zdroj: ČT24

Na přípravu ustavující schůze nové sněmovny už zbývá jen asi týden. Začne v pondělí 8. listopadu ve dvě odpoledne. Navržený pořad obsahuje sedmnáct bodů. Vše ale zákonodárci během jediného dne nestihnou, a to s ohledem na lhůty dané jednacím řádem. Příští týden se ještě odehrají další schůze ohledně uspořádání dolní komory. Od uzavřených dohod se pak může odvíjet i průběh samotné schůze. K projednávání zákonů může sněmovna přistoupit až po svém ustavení.

„Kluby se musí domluvit. Měly by nějak komunikovat, vyjít si vstříc. Jestli se to nestane, bude schůze minimálně třídenní, jako tomu bylo před čtyřmi lety,“ upozornil bývalý předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO).

Že se schůze protáhne na několik dní, očekává kandidátka na post předsedkyně dolní komory a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podle ní se ale jedná o běžnou záležitost. „Sto osm (poslanců, pozn. red.) je jasná většina, kterou tvoří dvě koalice – SPOLU a Piráti se STAN. Takže neočekávám, že bychom se měli na něčem zadrhnout,“ podotkla.

Nové rozložení politických sil ve sněmovně přiřklo většinu sto osmi hlasů pětici stran, které připravují vládu. ODS má 34 poslanců, STAN 33, lidovci 23, TOP 09 čtrnáct a Piráti čtyři. Nejsilnějším klubem zůstává ANO se 72 zákonodárci. Směřuje však do opozice.

Otazníky ve vedení výborů i sněmovny

Každý klub ve sněmovně už zná svého předsedu. Poslance za ANO řídí současná ministryně financí Alena Schillerová. Klub SPD dál vede Radim Fiala. V čele poslanců ODS pokračuje Zbyněk Stanjura, lidovci si zvolili Marka Výborného a TOP 09 Jana Jakoba. Jan Farský pokračuje coby předseda poslaneckého klubu STAN. Stejnou funkci u Pirátů obhájil Jakub Michálek.

Zástupci stran budou řešit ještě například obsazení předsednických funkcí ve výborech. Po několika jednáních je už na stole možné rozložení jejich šéfů – i když zatím bez personálních nominací.

Řeší se ale i obsazení vedení sněmovny. V předchozím volebním období měla dolní komora celkem pět místopředsedů. V tom novém jich má být o jednoho víc. Dva posty by měly připadnout ANO – o nominantech by měl klub hlasovat 2. listopadu. Ucházení se o nominaci zatím stále zvažuje i Vondráček. Mluví se už i o jménech kandidátů dalších stran.

Na koho ale křeslo ve vedení dolní komory, dle slov koalice SPOLU, početně nevychází, má být SPD. „To se nám rozhodně nelíbí a budeme nadále prosazovat poměrné zastoupení. Když je někdo ve vedení sněmovny, tak má více informací o chystaných schůzích,“ reagoval předseda SPD Tomio Okamura. Od strany zároveň zazněla kritika k vyššímu počtu místopředsedů, než bylo doposud.

Piráti chtějí změny ve způsobu řízení sněmovny

V minulém volebním období sněmovna jednala na rekordním počtu schůzí. Bylo jich 120. Schválila na nich přes 320 zákonů. Neprojednaných jich s koncem volebního období zůstalo 340. To je ve srovnání s dřívějšími lety vůbec nejvíce. Někteří politici připomínají, že běžnou agendu zbrzdila epidemie covidu-19.

ANO, kterému patřil post předsedy dolní komory, hodnotí volební období jako úspěšné. Způsob řízení ale mnohdy čelil kritice. „Myslím, že takový chaos jako v minulém volebním období už se nikdy nezopakuje. Musí to mít nějaká pravidla, meze vzájemné slušnosti, neponechávání opozičních návrhů neprojednaných,“ řekl místopředseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.

„V rekordním roce 2020 jsme přijali 128 zákonů. Byli to zejména opoziční poslanci, kteří často navrhovali změny, mimořádné schůze, diskusní body,“ oponoval Vondráček.

Pekarová Adamová mluví o uzavírání a dodržování dohod i otevřenosti vůči opozičním návrhům. „Považuji za naprosto jednoznačné, že bychom měli být vstřícní k opozičním stranám. Je předčasné hovořit o změnách jednacího řádu. Spíše je to o praktickém uchopení toho, který máme,“ míní.

O změnách, stejně jako v minulém volebním období, ale uvažují Piráti. „S tím bych nejdříve seznámil předsedkyni Pekarovou, ale máme to připraveno. Uvědomujeme si mezery, pokud jde o efektivitu jednání. Faktické poznámky jsou zneužívány k osobním útokům,“ uvedl předseda poslaneckého klubu Pirátů Michálek.

Lepší komunikace

Obě koalice se shodují, že chtějí zlepšit komunikaci mezi kluby a efektivitu nechtějí měřit počtem zákonů, ale jejich kvalitou. „Nemáme ambici přijímat stovky zákonů a novel. Musíme se soustředit na klíčové oblasti, které pálí občany. Čeká nás debata nad důchodovou reformou a podobně,“ nastínil předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Výborný.

Místopředseda STAN Petr Gazdík se domnívá, že by poslanecké kluby měly více mluvit s vedením dolní komory. „A sněmovna by měla být předvídatelnější a jasnější. Neměli bychom trávit čas jen tím, co bude na programu schůze,“ zdůraznil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Podruhé před soudem obstáli. Církev oslaví blahořečení kněží Buly a Drboly

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.
před 10 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 20 mminutami

Letouny L-159 patří k protivzdušné obraně, jež je prioritou, řekl ministr Zůna

Bitevní letouny L-159 jsou součástí protivzdušné obrany státu, která je prioritou. Na úterním jednání sněmovního branného výboru to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). O část strojů stojí Ukrajina. Podle Zuny mají letadla nalétánu zhruba pětinu životnosti a jejich prodej by nebyl z českého pohledu vzhledem k jejich užitné hodnotě výhodný. Prodej v pondělí odmítla i vláda.
před 23 mminutami

Soud potvrdil trest Igoru Mižákovi za zveřejnění korespondence expremiérů

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil peněžitý trest 200 tisíc korun pro zakladatele a správce webu White Media Igora Mižáka. Web podle žalobce zveřejnil stovky až tisíce soukromých listin či dat. Soud zamítl odvolání obžalovaného, rozhodnutí je tedy pravomocné. Třem poškozeným, kteří se proti rozhodnutí městského soudu odvolali, soud také přiznal náhradu nemajetkové újmy. Mižák má každému zaplatit padesát tisíc korun.
před 41 mminutami

Žalobce Šereda rezignoval na post šéfa odboru závažné kriminality v Olomouci

Státní zástupce Petr Šereda rezignoval na post ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Serveru Info.cz to potvrdil vrchní státní zástupce v Olomouci Radim Dragoun. Podle informací ČTK bude Šereda nadále pracovat jako řadový státní zástupce. Důvody rezignace Šeredy na funkci ředitele odboru podle serveru nejsou známy, rozhodnutí údajně v úterý oznámil Dragoun kolegům.
12:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozhodnutí je na mandátovém výboru, řekl Okamura ke svému vydání

Sněmovní mandátový a imunitní výbor se v úterý zabýval soudními žádostmi o vydání premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše a předsedy sněmovny a SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Babiš se ke svému případu před výborem vyjádřil jako první. Následně mluvil Okamura, který řekl, že rozhodnutí o vydání je na výboru. Doporučení plénu k žádostem výbor vydá 3. února. Očekává se, že sněmovna ani jednoho z politiků tentokrát ke stíhání nevydá.
01:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hasičům loni přibylo zásahů u požárů

Hasiči v loňském roce vyjížděli k 18 684 požárům, jejich počet oproti roku 2024 vzrostl o 1503. Zasahovali i u více dopravních nehod nebo úniků látek, celkový počet zásahů ale meziročně klesl. V souvislosti s požáry zemřelo loni 112 lidí, meziročně o pět více. Přímo při požáru pak zemřelo 78 lidí, v roce 2024 to bylo o jednoho méně. Údaje o loňské činnosti sboru představil generální ředitel hasičů Vladimír Vlček.
11:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vémola byl podle policie součástí rozsáhlé pašerácké sítě

Karel Vémola, stíhaný od loňského prosince za organizovanou drogovou trestnou činnost, byl podle kriminalistů součástí rozsáhlé pašerácké sítě. Tu policisté odhalili při operaci s krycím názvem Padrino. V kauze čelí obvinění pět lidí, tři z nich jsou ve vazbě. Vémola mohl podle zprávy Národní protidrogové centrály ve skupině plnit roli koordinátora.
10:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...