Praha/Brno - Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) podalo dovolání k Nejvyššímu soudu v kauze předsedy Věcí veřejných Víta Bárty a poslance Jaroslava Škárky. Podle šéfa NSZ Pavla Zemana soudy nepostupovaly správně, když oba zprostily obžaloby z podplácení a přijetí úplatku.
Soudy měly podle Zemana Bártu shledat vinným z podplácení a Škárku z poškozování cizích práv. „Nejvyšší státní zastupitelství navrhuje Nejvyššímu soudu, aby zrušil rozhodnutí soudů prvního a druhého stupně a věc vrátil k novému projednání,“ informovala mluvčí NSZ Helena Markusová.
Vít Bárta:
- „Považuji za naprosto správné, aby došlo k vyčerpání všech otázek, které v tomto směru jsou.“
Jaroslav Škárka:
-
„Rozhodnutí nejvyššího státního zástupce vítám, jsem také přesvědčený, že prvoinstanční soud postupoval podivným způsobem, omezil se pouze na prokazování půjčky, ale já jsem přesvědčený, že Bárta uplácel.“
Pražský městský soud koncem března pravomocně potvrdil zprošťující rozsudek v trestní kauze a nevyhověl odvolání státního zastupitelství, které politiky vinilo z podplácení a z přijetí úplatku. Obžaloba tvrdila, že Bárta dal tehdejším stranickým kolegům, poslancům Škárkovi a Kristýně Kočí, 170 000 a 500 000 korun za to, aby k němu byli loajální a prosazovali jeho zájmy ve straně. Škárka údajně úplatek přijal a část peněz také použil. Bárta, který kvůli kauze rezignoval na funkci ministra dopravy, se hájil tím, že Škárkovi a Kočí peníze jen půjčil.
Rozsudek v případu Bárta: Politické intrikaření není trestný čin
Soudce Jan Šott loni v dubnu Bártu neodsoudil na základě svědectví Kristýny Kočí a Jaroslava Škárky, ale na základě Bártovy vlastní svědecké výpovědi. Bárta se podle soudce snažil přimět poslance Věcí veřejných k tomu, aby nehlasovali pro zdanění poslaneckých náhrad. „Ke spáchání trestného činu se objektivně zcela doznal, jako by se domníval, že jeho jednání trestné není, a to přispělo podstatným způsobem k objasnění věci,“ uvedl soudce v odůvodnění. Případ ale nakonec skončil ve prospěch Víta Bárty: Městský soud odmítl, že by Bárta uplácel, s argumentací: „Chování ve stylu politického intrikaření nepodléhá trestní odpovědnosti, ale odpovědnosti před voliči.“
