Rakouskému odporu k postupu zemí Visegrádu během migrační krize se sice dá porozumět, Vídeň by se ale k Praze a Bratislavě neměla chovat tak přehlíživě, jako to činí dosud. V rozhovoru pro elitní rakouský magazín Profil to prohlásil bývalý šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg.
Schwarzenberg se opřel do Rakouska: V4 byste se měli snažit pochopit
Schwarzenberg se během svého rakouského interview vrátil do loňského podzimu, kdy ministři vnitra evropské osmadvacítky proti vůli Prahy, Bratislavy a Budapešti prosadili povinné kvóty na přerozdělování běženců z Itálie a Řecka. Polsko jako jediná země visegrádské skupiny nedrželo společnou linii, proti kvótám bylo naopak ještě Rumunsko.
„Že tito (rakouští) sousedé nejsou nadšeni takové lidi ve velkých počtech a podle určených kvót přijímat, je pochopitelné,“ uvedl někdejší ministr zahraničí o zemích Visegrádu. „Že byly kvóty stanoveny shora, bylo vážnou politickou chybou. A co kancléř (Werner) Faymann jako první udělal? Pohrozil sousedům snížením dotací EU,“ zdůraznil Schwarzenberg.
Bývalý šéf TOP 09 považuje reakci rakouského kancléře za zvláštní a v rozporu se sousedským duchem. Domnívá se také, že Faymann by měl brát na zřetel to, že ještě v roce 1938 bylo někdejší Československo hospodářsky silnější než Rakousko. „Pak ale přišel jistý Rakušan (Adolf Hitler) a uvrhl svět do druhé světové války. Výsledkem bylo, že Češi, Slováci, Poláci, Maďaři a další národy se na 50 let ocitli pod sovětskou nadvládou,“ vysvětlil.
Schwarzenbergova výtka: Češi pro vás nejsou rovnocenným partnerem
Kriticky Schwarzenberg zhodnotil i diplomatické styky mezi Rakouskem a někdejšími komunistickými státy v jeho sousedství; souhlasí s tím, že Vídeň udržuje s Českem, Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem jen volné vztahy a dodal, že na rakouském ministerstvu zahraničí vedeném teprve devětadvacetiletým lidovcem Sebastianem Kurzem přetrvává předsudek, podle kterého se Rakousko raději baví s Nizozemskem či Belgií; Češi pro Rakušany nepředstavují rovnocenného partnera.
Bývalý šéf české diplomacie v rozhovoru s Profilem kriticky hovoří také o samotném Kurzovi, který ve svém věku patří k nejmladším ministrům zahraničí na světě. „Začal velmi slibně. Pak mu ale úspěch stoupnul do hlavy, což je ale v jeho mladém věku zcela pochopitelné,“ řekl Schwarzenberg. Chybou podle něj je, že se Kurz obklopil jen malým okruhem poradců, před čímž ho varoval. On sám by prý v jeho pozici vybíral ty nejzkušenější diplomaty, třeba i penzionované.