Praha – Zatímco hnutí Úsvit Tomia Okamury se jeho představu zákona o všeobecném referendu prosadit nepodařilo, vláda na své podobě zákona teprve pracuje. Podle ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD) bude připraven v nejbližších měsících, už teď je ale jasné, že na rozdíl od návrhu Úsvitu bude obsahovat určité brzdy, aby nemohlo být referendum zneužito. „Návrh hnutí Úsvit šel tak daleko, že by byla zásadním způsobem ohrožena demokracie,“ myslí si Dienstbier.
„Základní rozpor mezi hnutím Úsvit a ostatními parlamentními stranami je v tom, že my si myslíme, že referendum má být vyjádřením nejvyšší vůle lidu. Tato země patří lidem, nikoli vybrané elitě,“ brání návrh předseda hnutí Úsvit Tomio Okamura. Lidé by podle něj měli mít možnost vyvolat i tak radikální změny, jako je zrušení Senátu nebo omezení počtu poslanců.
Ohrožení demokracie tak, jak před ním varoval Dienstbier, se Okamura neobává. „Když jsou občané tak zoufalí, že sněmovně nevěří, tak proč by například nezrušili jednu komoru parlamentu,“ táže se Okamura s tím, že lidé jsou dostatečně soudní, aby k takovýmto situacím nedocházelo ve chvíli, kdy situace není kritická. „100 000 podpisů možná sesbíráte jednou za rok, jednou za dva roky,“ myslí si Okamura.
Dienstbier nicméně trvá na tom, že zákon o referendu by měl obsahovat i oblasti, o kterých se hlasovat nemůže. Mezi ně jednoznačně patří například rozhodování soudů, trestní a správní řízení, ale také financování státu a změny zdanění. „Lidé nikdy nikde daně nezrušili,“ oponuje ale Okamura, podle něhož by naopak právě o daňových otázkách měli lidé mít možnost rozhodnout.
Kromě zapovězených témat bude vládní návrh obsahovat také minimální počet hlasujících, který bude nutný pro platnost referenda. Naopak návrh hnutí Úsvit prosazoval platnost výsledku referenda bez ohledu na účast při hlasování. V souvislosti s tím, že by je mohli vyvolat obyvatelé peticí s nejméně 100 tisíci podpisy, by ale podle Dienstbiera o zásadních věcech mohla rozhodovat výrazná menšina. Okamura ale poukazoval na to, že při volbách také žádná minimální účast pro platnost výsledku zavedena není.
Návrh Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury, který se nepodařilo prosadit ve sněmovně, dával lidem možnost rozhodovat téměř o čemkoli s výjimkou otázek směřujících proti demokratickému řádu a takových, které porušují základní práva a svobody. Z referenda by byly vyloučeny i otázky ke zrušení závazků vyplývajících z mezinárodního práva nebo k zásahům do soudní moci.
Referendum podle předlohy ústavního zákona mohla iniciovat také vláda, nejméně 50 poslanců nebo 33 senátorů. Hlasování by vyhlašoval prezident; muselo by být do roka, nejdříve ale za půl roku, aby byl podle předkladatelů čas na veřejnou diskusi.
