Praha - Česko je podle Světového ekonomického fóra v zastoupení obou pohlaví v politice na 79. místě, v postavení na trhu práce dokonce až na 95. Ženy berou za stejnou práci až o čtvrtinu méně peněz. Podle ředitelky Gender Studies Heleny Skálové se ale nerovné podmínky netýkají jen žen. Muži jsou podle ní znevýhodněni například v otázce rodičovské dovolené. Nejen otázkám platu a postavení, ale třeba i kvótám na zastoupení žen v politice se věnoval pondělní Hyde Park ČT24.
Jedním z problémů, který dosud zůstává nevyřešený, je podle Skálové otázka platu. Problematika platové nerovnosti je podle ní složitá. Při srovnávání je totiž důležité zohlednit například fakt, že muži za týden v průměru odpracují více hodin než ženy a ženy častěji pracují na zkrácené úvazky.
Často se navíc pohybují v rozdílných oborech - ženy ve školství, zdravotnictví, sociálních službách, tedy v oborech s ne příliš vysokými příjmy, muži v oblastech s příjmy vyššími, jako je pojišťovnictví či bankovnictví apod. Při srovnání stejné pozice u stejného zaměstnavatele je rozdíl v platu o cca 10 % vyšší v prospěch muže, uvádí Skálová, globálně pak kolem 23 %. V oblasti kariérního postupu ale schopné ženy často narazí na tzv. skleněný strop, soudí Skálová.
Pojem skleněný strop (Glass Ceiling) představuje jakousi neviditelnou bariéru, která brání ženám dosáhnout vrcholových řídících funkcí, přestože mají dostatečné zkušenosti i vzdělání. O pojmu hovoří Amy Saltzman.
Kvóty v soukromých firmách by byly kontraproduktivní
Aktuální otázkou je i zastoupení žen ve firmách. Tu se rozhodla řešit eurokomisařka Viviane Redingová. Navrhla a v Evropské komisi prosadila, požadavek na 40procentní zastoupení
žen ve vedení velkých firem. Pokud získá podporu unijních států a Evropského parlamentu, bude platit od roku 2020. Více ZDE.
Podle Skálové je stanovení kvót kontroverzní téma. „Specifické obory a profese jistě nebudou podléhat kvótám,“ říká. Některé bariéry je ale podle ní třeba odstranit. Taková opatření by ale neměla být nastavována jen pro ženy. „Ve feminizovaných oborech si lze představit kvóty i pro muže,“ říká Skálová. Podle ní ale musí být především dobře nastaveny, například tak, že do výběrového řízení se musí dostat určitý počet žen. Výběr daného pracovníka už ale závisí jen na kvalifikaci. „Kvalifikace osoby je na prvním místě,“ potvrdila Skálová.
Nastavovat kvóty v privátní sféře by bylo kontraproduktivní. „Tady se na sílu jít nedá,“ říká. Je otázkou manažerů firem, zda si nezužují pole výběrů schopných lidí. Kvóty by se ale podle Skálové uplatnily v politice. Norsko i další skandinávské země je zavedly. „Je tam zcela normální, že ženy jsou v politice, politika je vnímána spíše jako ženská záležitost,“ uvádí Skálová s tím, že podle průzkumů si občané přejí více žen v politice.
Muži jsou znevýhodňováni v otázce rodičovské dovolené
Ředitelka Gender Studies Helena Skálová říká: „Na genderové stereotypy nedoplácí jen ženy.“ Pokud se například rozhodne muž pro rodičovskou dovolenou, nevztahuje se na něj podle zákoníku práce ochrana stejná jako na ženu, zaměstnavatel s ním může rozvázat pracovní poměr. S návrhem ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové-Tominové, aby část rodičovské dovolené byla povinná i pro muže, Skálová nesouhlasí, alespoň ne v případě, kdy by tato povinnost byla spojená se sankcemi. „Nebojujeme proti mužům (…), chceme narovnat podmínky jak pro muže, tak pro ženy.“
