40 procent žen ve vedení firem - konec mužské dominance?

Brusel - Dnešek lze označit za historický den pro genderovou rovnováhu a pro rovnost. Tvdí to eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová. Ve vedení velkých evropských firem by mělo být alespoň 40 procent žen. Zajistit to má směrnice, jejíž návrh přijala Evropská komise a prosadila jej právě Redingová. Původní návrh Redingové o povinných kvótách pro ženy přitom vyvolal vlnu odporu mezi členskými státy, mezi kritiky patřila i Česká republika. „Po desetiletích prázdných slibů a neúspěšných pokusů o seberegulaci stále máme 85 procent mužů ve správních radách největších evropských společností,“ ospravedlňovala směrnici Redingová.

„Úspěch. Komise přijala mou směrnici, kterou zajistíme, aby ženy představovaly 40 procent členů vedení společností do roku 2020,“ uvedla komisařka. Její návrh už ale předem vyvolal spory jak mezi členskými státy, tak i uvnitř komise. 

Olli Rehn, eurokomisař pro měnové a hospodářské záležitosti: Nevidím rovnováhu pohlaví jako zátěž, ale jako výhodu.

Viviane Redingová

(eurokomisařka pro spravedlnost)

„Je to historický den pro genderovou rovnováhu a pro rovnost. Po desetiletích prázdných slibů a neúspěšných pokusů o seberegulaci stále máme 85 procent mužů ve správních radách největších evropských společností. Ženy tvoří jen 15 procent. Je to mrhání talentem, když pomyslíte, že 60 procent lidí s univerzitním vzděláním jsou ženy. A proto komise přistoupila k činu.“

Podle směrnice by mělo být do roku 2020 ve vedení firem 40 procent žen. Ve státních firmách bude muset být tato podmínka splněna už o dva roky dříve. Firmy budou muset do svých orgánů vybírat vhodné kvalifikované ženy tak dlouho, dokud oné 40procentní kvóty nedosáhnou. Sankce za porušení by podle představ Evropské komise měly být na jednotlivých národních státech. V obecné rovině by mělo jít například o finanční postihy nebo o sankci v podobě zrušení jmenování muže na patřičnou pozici.

„Sankce si budou moci jednotlivé členské země určit sami. Takže já si dovedu představit, že v našem českém kontextu ty sankce budou měkké a že je firmy nebudou dodržovat,“ je k situaci v České republice skeptická ředitelka Fóra 50 % Jana Smiggels Kavková.

Proti návrhu se zvedla vlna odporu mezi některými státy, které avizovaly, že jsou takový návrh připraveny smést ze stolu. Ke kritikům patřilo i Česko. Pokud návrh Evropské komise schválí Evropský parlament a členské země, tak bude muset platit a státy, které by se tím neřídily, budou čekat postihy. Podle oponentů povinných celounijních kvót by si každá země měla sama najít způsoby, jak posílit zastoupení žen ve vedení firem. Komise tento návrh před časem nepřijala s tím, že o něm a případných jeho změnách rozhodne dnes.

Rezlerová: Kvóty nejsou šťastné řešení

„Já osobně nepovažuji kvóty za příliš šťastné, protože ženy ve vedení firem jsou, budou a jejich počet se nepochybně bude zvyšovat díky jejich schopnostem, díky přístupu ke vzdělání a větším možnostem, jak se uplatnit na trhu práce. Takže nějaká kvóta, která připomíná plánované hospodářství, není na místě,“ říká Jaroslava Rezlerová, prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb.

Viviane Redingová
Zdroj: Julien Warnand/ISIFA/EPA

Podle směrnice by měly být uchazečky o práci ve vedení zvýhodněny proti kandidátům opačného pohlaví. O případných sankcích za nedodržování limitů by pak ale měly rozhodnout členské státy. Ženy tvoří v EU u velkých firem kótovaných na burze necelých 14 procent členů rad a 15 procent neexekutivních postů ve vedení.  

Žen v managementu i v politice v Česku je stále málo, kvóty jsou prý potřeba

Zavedení kvót by mohlo zvýšit zastoupení žen v politice i ve vedení firem, domnívá se organizace Fórum 50 %, která usiluje o vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích procesech. Počet žen v managementu i na všech úrovních politiky je v Česku dlouhodobě nízký, uvedla organizace. Například v Poslanecké sněmovně v současné době zasedá 22 procent žen, v Senátu 18,5 procent. Ve vládě pak najdeme dvě ženy, původně ji však tvořili pouze muži. „Pokud bychom spoléhali na tzv. přirozený vývoj, vyrovnaného zastoupení obou pohlaví bychom se dočkali za 150 až 200 let,“ tvrdí Fórum 50 %.

Koho se budou kvóty týkat

„Bude se to týkat firem, které jsou obchodovatelné na burze, a to jak soukromých tak státních. Konkrétně těch, u nichž je obrat menší než 50 milionů eur ročně (1,25 miliardy), a pokud mají pod 250 zaměstnanců,“ říká zpravodaj ČT Bohumil Vostal.

Jana Smiggels Kavková

(ředitelka organizace a předsedkyně České ženské lobby pro EurActiv.cz)

„Ačkoli ženy tvoří 30 až 50 procent členských základen politických stran, na kandidátních listinách jich najdeme průměrně jen necelých 30 procent, a to většinou na spodních, nevolitelných místech. Proto podporujeme zavedení dočasné kvóty na minimálně 30 procent zastoupení obou pohlaví na kandidátních listinách včetně pravidla, že v první dvojici bude zastoupena žena i muž.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Poslanci znovu posoudí novelu k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci by se v úterý měli znovu zabývat spornou vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat.
před 4 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoRusko chce omezit počet ekonomických migrantů, na trhu ale chybí miliony lidí

Ekonomičtí migranti čelí v Rusku stále větší represi i častějším deportacím. Úřady chtějí počet cizinců výrazně omezit. Propaganda to obhajuje ochranou pracovních míst pro ruské občany. Podle oficiálních údajů přitom v době, kdy Moskva vede drahou agresivní válku proti Ukrajině, chybí na pracovním trhu čtyři miliony lidí. Situace se bude v příštích letech kvůli nízké porodnosti ještě více zhoršovat, v roce 2030 bude chybět podle odborných odhadů až dvanáct milionů pracovníků.
před 23 hhodinami

Cestovní kanceláře varují před falešnými zájezdy

Cestovní kanceláře varují před nabídkami falešných zájezdů na sociálních sítích. Zveřejňují je totiž často podvodníci, případně lidé, kteří nemají právo zájezdy pořádat. A cestovatelům pak kromě ztráty peněz hrozí i další možné komplikace.
včera v 06:00

Státní příspěvky na krajské silnice končí, hejtmani a opozice to kritizují

Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) ani ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se státním příspěvkem na opravy krajských silnic v tomto volebním období nepočítají. Podle hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše (ANO) dosud představoval zhruba desetinu těchto výdajů. Ukončení podpory vláda zdůvodňuje vysokými zůstatky na účtech krajů a obcí a zároveň napjatým stavem státního rozpočtu. Rozhodnutí kritizují hlavně opoziční hejtmani. Podle nich bude mít výrazný dopad na stav silniční sítě a povede k odkládání nových projektů.
23. 8. 2026

Kanada je v obchodní válce, neboť byla napadena, prohlásil premiér Carney

Kanada se dostala do obchodní války s USA, neboť byla napadena. Podle agentury Bloomberg to v souvislosti s krachem obchodních jednání, následným uvalením amerických cel a kanadskými protiopatřeními prohlásil kanadský premiér Mark Carney. Americký prezident Donald Trump napsal na své sociální síti Truth Social, že Kanada požaduje stejné výhody, jaké mají členské státy USA, aniž by mezi ně patřila. Kanaďané za pevným postojem svého premiéra stojí.
23. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.