Rath mluvil před soudem čtyři hodiny a bude pokračovat. Kritizoval žalobce i soudy

Bývalý středočeský hejtman David Rath vypovídal u soudu, který rozhoduje o jeho vině v korupční kauze spojené se zakázkami pro středočeské nemocnice a záchrannou službu. Lékař, který se loni na podzim neúspěšně pokusil o návrat do politiky, hovořil čtyři hodiny a chce ještě pokračovat v příštích dnech. V úvodu své řeči kritizoval státní zastupitelství i soudy, poté zpochybnil obžalobu, která podle něj špatně interpretovala odposlechy.

Ve své obsáhlé výpovědi David Rath navrhl soudu, aby si nechal vytvořit znalecký posudek na správnost odposlechů. O ně se opírá obžaloba a Rath tvrdí, že je interpretuje zavádějícím způsobem. Některé části podle něj chybí, jiné jsou špatně přepsány a navíc se domnívá, že někdo účelově zpřeházel jejich pořadí.

Bývalý hejtman také soudu popsal, jak probíhalo zadávání zakázek na středočeském hejtmanství. Uvedl, že zakázky nenavrhoval, ale pouze pro ně hlasoval spolu s dalšími členy krajské rady. „Obžaloba naprosto lže a mýlí se, když tvrdí, že jsem přijal úplatek,“ uvedl po skončení jednání.

Čtyři hodiny nejsou vše. Rath bude pokračovat

Když byl David Rath u soudu kvůli první části své kauzy, zabraly jeho projevy často několik dní. Například loňská závěrečná řeč, když se případem znovu zabýval krajský soud, trvala téměř dvanáct hodin. Na tomto zvyku nehodlá nic změnit, ani když se soud začal zabývat druhou větví Rathovy kauzy. Když po čtyřhodinové výpovědi od soudu odcházel, řekl, že ještě neskočil. „Ještě nějakou hodinu to potrvá,“ odhadl.

Rath, který byl v minulosti šéfem lékařských odborů, profesní komory, ministrem zdravotnictví, poslancem i hejtmanem Středočeského kraje, čelí obžalobě, že bral úplatky.

Podle státního zástupce spolu s bývalou ředitelkou kladenské nemocnice Kateřinou Kottovou a jejím manželem Petrem Kottem brali úplatky za zmanipulování stomilionových veřejných zakázek, které se týkaly středočeských nemocnic a záchranné služby. Obžalováno je v případu i dalších šest lidí a osm firem.

  • Týká se manipulace veřejných zakázek Středočeského kraje a krajských nemocnic za více než 700 milionů korun. Konkrétně jde o rekonstrukci či výstavbu pavilonů nemocnic v Kladně, Mladé Boleslavi a Kolíně a dodávky sanitek pro záchrannou službu. V říjnu 2013 policie obvinila v této větvi osm firem a devět lidí včetně Ratha. 
  • Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality v srpnu 2015 oznámil, že kriminalisté navrhli obžalovat osm firem a devět lidí. Obvinění podle nich požadovali u zmanipulovaných zakázek zadavatelů Středočeského kraje a Oblastní nemocnice Středočeského kraje úplatky za více než 60 milionů korun, z toho převzali 3,34 milionu.
  •  V lednu 2017 ale Krajský soud v Praze případ vrátil k došetření. Důvodem byly nezákonně pořízené odposlechy, kvůli kterým měly být ze spisu odstraněny některé důkazy. Soud měl též znovu vyslechnout některé svědky. Nejvyšší soud ale v červnu 2017 naopak konstatoval, že odposlechy jsou platné.
  • Krajský soud kauzu vrátil i kvůli novele zákona, která upravuje trestní odpovědnost firem. Podle nového znění, které platí od prosince 2016, firmy nemohou být stíhány v případech, kdy vynaloží veškeré úsilí k tomu, aby zabránily protiprávnímu jednání zaměstnance. Novela sice začala platit až po podání obžaloby, policie i soudy ale musí přihlížet k předpisům, které jsou pro obžalované výhodnější.
  • V prosinci 2017 kriminalisté oznámili, že vleklé vyšetřování druhé větvě Rathovy kauzy dokončili. 11. dubna 2018 policie opět navrhla obžalovat Davida Ratha. Spolu s ním bylo obžalováno dalších osm lidí a osm firem, například Metrostav. Věc se týká zejména přijetí úplatků, podplácení, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, pletich při zadání veřejné zakázky a poškození finančních zájmů EU.
  • Stejně jako v první větvi kauzy, kde byl Rath uznán vinným z korupce v souvislosti se zakázkami ve Středočeském kraji, figurují i v tomto případě Kottovi, podnikatelka Lucia Novanská a Pavel Drážďanský. Aktuální část se navíc týká manažerů stavebních firem Petra Piláta a Jiřího Anděla či exšéfa středočeské záchranné služby Martina Houdka a firem, které byly do systému zapojeny.
  • Soud začal tuto větev projednávat v lednu 2019. O rok později, na konci ledna 2020, krajský soud dal Rathovi osmileté vězení a o rok mu prodloužil již pravomocně uložený sedmiletý trest. Trestné činnosti se podle verdiktu soudu dopustilo vedle Ratha i dalších osm obžalovaných lidí a osm firem. Například Kottovým soud zvýšil o dva roky jejich stávající šestileté tresty. Spolu s Rathem dostali také vyšší peněžité tresty. Manželé mají zaplatit po 20 milionech korun (uhradili již každý 15), Rathovi uložila soudkyně osmnáctimilionový trest. Všichni dostali i zákazy činnosti.
  • Zdroj: ČTK

Po sedmi letech se dá se svědky lépe manipulovat, začal Rath kritiku žalobců

Než se Rath ve své výpovědi dostal k samotnému obsahu obžaloby, obsáhle kritizoval orgány činné v trestním řízení. V úvodu své řeči připomněl bývalý politik, že se soud zabývá tím, co se dělo před sedmi lety. Zdůraznil, že si na leccos po tak dlouhé době nevzpomíná a z průtahů obvinil žalobce. „Státní zastupitelství ví, že si svědci po sedmi letech pamatují pouze zlomek toho, co se stalo, a dá se s nimi lépe manipulovat,“ řekl Rath v úvodu své řeči.

Na zdlouhavou cestu případu k soudu si stěžoval již v úterý, kdy jednání začalo. Přinesl si tehdy obrázek šneka s nápisem „prokurátor“. Nyní také dodal, že považuje celou kauzu za účelové a politicky motivované dílo pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové a vyšetřovatele Petra Vincenze. „Nejspíš to celé iniciovali na popud tehdejšího ministra spravedlnosti Pospíšila,“ prohlásil.

obrázek
Zdroj: ČT24

Že trvalo sedm let, než se údajnou korupcí při zakázkách na přestavby nemocnic začal zabývat soud, souvisí s tím, že již předloni vrátil soudce Ivo Zelinka kauzu policii k došetření. Rath nyní kritizoval předsedkyni senátu Ivu Říhovou za to, že neudělala totéž. Zelinka případ vrátil, protože považoval za nelegální odposlechy, o něž se obžaloba opírá. Exhejtman ujistil, že se Zelinkou – který případ již nerozhoduje, protože odešel do důchodu – souhlasí.

Odposlechy považuje za nelegální i přesto, že mezitím rozhodl Nejvyšší soud o opaku. Toho Rath ve své výpovědi využil, aby kritizoval i tuto instituci. „Podlehl nátlaku ministerstva spravedlnosti, prezidenta a státního zastupitelství,“ řekl Rath o Nejvyšším soudu.

Vyjádřil také pochybnosti o nestrannosti krajského soudu. Ten před začátkem projednávání první větvě Rathovy kauzy zpřístupnil novinářům osobní údaje obžalovaných. Soud za to dostal v říjnu 2013 pokutu od Úřadu pro ochranu osobních údajů. Rath řekl, že má kvůli tomu pochybnosti. „Budu tomu říkat obava z nestrannosti tohoto senátu,“ prohlásil.

Nelíbí se mu také časový rozvrh hlavního řízení – může trvat déle než dva měsíce a probíhat bude čtyři dny v týdnu. „Není to zdravé,“ míní. Podotkl, že se také někdy musí starat o své pacienty.

Ředitel Metrostavu: Jsme cílem útoku

Již před Davidem Rathem vypovídali další obžalovaní, kteří to, co jim žalobce přičítá, odmítli. Státní zástupce Jiří Pražák s tím počítal. „Ti, co vypovídali v přípravném řízení, vypovídají stejně. Někteří, kteří nevypovídali a vypovídali nyní, to popřeli – podle očekávání,“ řekl.

V úterý svůj podíl na údajné korupci odmítli manželé Kottovi, ve středu vypovídali obvinění pracovníci stavební firmy Metrostav.

Její generální ředitel Pavel Pilát, kterého žalobce viní, že úplatky za zakázky na přestavby nemocnic sliboval, hovořil o údajné snaze poškodit jej osobně i celý Metrostav. „Stále více jsem přesvědčen, že jsme se stali cílem útoku třetí osoby prostřednictvím policie a státního zastupitelství,“ prohlásil Pilát.

Kdyby soud šéfa stavební firmy usvědčil, hrozil by mu až šestiletý trest. Bývalému středočeskému hejtmanovi potom hrozí až dvanáctileté vězení. V první části kauzy byl již nepravomocně odsouzen na 8,5 roku ve vězení. Letos se bude Vrchní soud v Praze zabývat odvoláním. Rath se zároveň chce obrátit i na mezinárodní soudy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 9 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 9 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 11 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.