Události: K soudu míří i druhá větev Rathovy kauzy
Obžaloba zmiňuje spáchání celkem osmi skutků, zejména přijetí úplatků, podplácení, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, pletich při zadání veřejné zakázky nebo poškození finančních zájmů Evropské unie. Podle policie si obvinění řekli o úplatky dohromady za 66,5 milionu korun. I když předány byly podle detektivů jen asi tři miliony.
Druhá větev kauzy se týká údajné manipulace veřejných zakázek Středočeského kraje a krajských nemocnic, konkrétně rekonstrukcí či výstavby pavilonů nemocnic v Kladně, Mladé Boleslavi a Kolíně a dodávky sanitek pro středočeskou záchrannou službu. Celkem šlo o zakázky za více než 700 milionů korun.
Firmám hrozí vysoké pokuty i zakáz činnosti
Stejně jako v první části kauzy figurují i v tomto případě David Rath, Kateřina Kottová, Petr Kott, Lucie Novanská a Pavel Drážďanský. Aktuální část se pak navíc týká i manažerů stavebních firem Petra Piláta a Jiřího Anděla nebo šéfa středočeské záchranné služby Martina Houdka.
Středočeský radní Robert Bezděk (ANO) vyzval Houdka k rezignaci. „Očekávám, že tak ještě dnešního dne učiní. Nestane-li se tak, bude se jeho odvoláním z funkce zabývat rada kraje na svém nejbližším jednání,“ řekl ve čtvrtek. Radní zasednou 23. července. Houdek rezignovat odmítl. „Nevidím jakýkoliv důvod, proč bych rezignoval. Naopak vítám to, že konečně po pěti letech budu mít možnost očistit své jméno u řádného soudu.“ řekl.
Podle dřívějších informací jsou mezi stíhanými firmami Metrostav, Konstruktiva Branko, FISA, Pohl, ML Compet, Hospimed, B. Braun Medical a Puro-Klima. Některé už mezitím zanikly, nebo se přejmenovaly. U soudu mohou firmy dostat pokuty v řádu až miliard korun, zákaz činnosti až na dvacet let nebo zákaz účasti ve veřejných soutěžích. V krajním případě může soud firmu i zrušit.
Státní zástupce podal v kauze obžalobu už v červenci 2016. Soud ale loni v lednu kauzu vrátil k došetření. Odvolal se na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze z první větve kauzy, které označilo odposlechy za nezákonné a jako takové že je nelze v případu použít jako důkaz.
Navíc se po podání obžaloby změnil zákon ve vztahu ke stíhání právnických osob, který nově umožnil, že se firmy mohou vyvinit, pokud udělají vše pro to, aby protiprávnímu jednání svých zaměstnanců předešly. I na to měli policisté podle soudu reagovat.
„Oproti původní obžalobě podané v červenci 2016 se počet obviněných, počet skutků ani jejich právní kvalifikace nijak nezměnily,“ uvedl nyní Pražák. Policie nové vyšetřování dokončila loni v prosinci, návrh na obžalobu podala v dubnu.
Na konci června mezitím padl nepravomocný rozsudek v první větvi kauzy. Ratha soud poslal na 8,5 roku do vězení. Verdikt soud vynesl podruhé, původní rozsudek totiž v roce 2016 kvůli použití odposlechů zrušil Vrchní soud v Praze. Loni však Nejvyšší soud rozhodl, že odposlechy lze použít jako důkaz. Případem se soud bude zabývat znovu, Rath a další se proti rozsudku odvolal.
Před soud znovu zamíří i Rathova stížnost na to, že ho eskorta vodila k soudnímu jednání v poutech i v době, kdy už byl podle Ústavního soudu ve vazbě protiprávně. Rath za to měl dostat dvanáctitisícové odškodnění. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) se ale podle informací ČT proti rozhodnutí odvolal. Rath původně požadoval 30 tisíc korun. Podle ÚZSVM je ale i 12 tisíc nepřiměřeně vysoká částka.
„Odvolání je odůvodněno zejména tím, že částka 400 korun za jednu eskortu, kterou Obvodní soud pro Prahu 2 použil pro výpočet nemajetkové újmy, je nepřiměřeně vysoká. A to z důvodu, že i Nejvyšší soud judikoval, že částka za celý jeden den nezákonné vazby má být 500 až 1500 korun,“ sdělil mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka. Podle úřadu je výpočet neadekvátní, protože eskorta k soudu trvá maximálně desítky minut.
