Členové ČSSD nebudou v případě voleb rozhodovat o kompletní podobě kandidátních listin. Loni v srpnu si to přitom schválili ve vnitrostranickém referendu. Lídra bude nadále vybírat grémium strany společně s krajskými špičkami. Vyplývá to z druhé verze návrhu volebního řádu, který má k dispozici deník Právo. Ústřední výkonný výbor strany by o dokumentu měl hlasovat v září. Uvnitř strany ale proti němu sílí kritika.
Řadoví členové strany budou mít vliv jen na pořadí kandidátů od druhého místa. Lídra budou moci jen potvrdit. „Pokud lídr kandidátky nezíská alespoň 30 procent hlasů od všech hlasujících, zvolí lídra v tajném hlasování předsednictvo ČSSD na návrh Krajského výkonného výboru nebo grémia,“ píše se v dokumentu.
Hlasování ale bude platné jenom v případě, že se ho zúčastní nejméně 30 procent všech členů příslušné krajské organizace. Snadno nepůjde změnit ani pořadí na kandidátce. Bude k němu totiž potřeba 30 procent preferenčních hlasů pro konkrétního kandidáta. Při sněmovních volbách je přitom hranice pro "přeskočení" stanovena na pěti procentech.
Například ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier ale tvrdí, že výsledek referenda má být závazný. V opačném případě podle něj hrozí soudní spory uvnitř strany. Zásadním kritikem návrhu je i místostarosta Brna-severu Rostislav Hakl. "Jednou se v referendu něco rozhodlo, odsouhlasil to sjezd, tak by to nikdo neměl měnit. Vidím v tom účelovost a nelíbí se mi to," uvedl.
Krajské špičky ČSSD návrh vítají
Některým sociálním demokratům ale návrh naopak nevadí. "Mám z toho pocit, že prvky vnitrostranické demokracie jsou posílené. Osobně s tím problém nemám. Nikdo není krácen na svých právech," řekl starosta městské části Brno-Černovice Pavel Blažík.
Návrh vítají také krajské špičky ČSSD například v Moravskoslezském nebo Olomouckém kraji. "Je to naprosto přirozená věc, lídr daného kraje je tak zásadní ve volbách, že chápu, že vedení ČSSD si chce udržet rozhodovací pozici o tom, kdo vlastně lídrem v tom kraji bude," poznamenal olomoucký krajský šéf strany Jiří Zemánek.
Výsledky referenda zapracovala ČSSD v březnu do nových stanov. Předseda strany Bohuslav Sobotka tehdy hovořil o tom, že členové získají mnohem větší vliv na kandidátky a že poslední slovo při jejich sestavování musí mít členská základna. Dienstbier, který se neúspěšně ucházel o post prvního místopředsedy, už ale tehdy varoval, že stanovy ve schválené podobě budou naopak „cestou do hrobu sociální demokracie“.
Upravené stanovy podle ministra naopak otevřely prostor pro to, aby se kandidátky nevytvářely zdola, jak zamýšlelo referendum, ale sestavily je vedoucí složky a pak je předložily členům ke schválení. „Celé je to jenom naoko a je to popření vnitrostranického referenda a jeho výsledku. V tom případě to celé byla šaškárna, která nás stála nějaké miliony korun,“ řekl letos v březnu.
Konkrétní způsob sestavování kandidátek ale měl teprve určit volební řád připravený ústředním výkonným výborem ČSSD. „Je tam určitá snaha, aby se posílily nebo udržely jisté mocenské vazby. Aby si vedení strany i krajů udrželo svůj vliv na to, jak budou kandidátky vypadat,“ okomentovala dokument politoložka Vladimíra Dvořáková.
Nejpodstatnější je ale podle ní to, že členové strany nemají v podstatě možnost určovat lídra krajské kandidátky. „Tu možnost by mít měli, protože problematiku i lidi dobře znají. Vědí, jakou mají pověst,“ domnívá se Dvořáková. Zároveň ale upozorňuje, že nic není černobílé: „Strana také vytváří určitou image a měla by mít snahu, aby z jednotlivých obvodů přicházeli do parlamentu lidé, kteří jsou v uvozovkách trochu specialisté na určitou problematiku.“
