Vláda jedná o finančním bonusu pro lidi v karanténě. Má takové opatření smysl? A na co by se měla česká vláda soustředit v době epidemie covidu-19? Na otázky odpovídal bývalý ministr financí a pražský zastupitel za hnutí ANO Ivan Pilný v pořadu Interview ČT24.
Řadě firem chybí pracovníci. Některá místa přitom stát udržuje v klinické smrti, řekl exministr Pilný
Ivan Pilný v Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Bonus pro lidi v karanténě, který by měl podle plánu ministerstva financí motivovat lidi, aby její podmínky skutečně dodržovali, se bývalému šéfovi státní kasy nelíbí. Diskriminuje podle něj naopak ty, kteří jsou doma s jakoukoliv další nemocí. „Je otázka, jak by se to zneužívalo,“ poznamenal s odkazem na zrušení karenční doby, po kterém „vyrostla obrovsky nemocnost“.
Peníze vynaložené na případný bonus v karanténě by raději dal na zaplacení testů pro zaměstnance před nástupem do práce a také na testování žáků ve školách, až se do nich vrátí. Jde podle něj o stovky milionů nebo miliardy korun a jejich vynaložení na testování žáků nebo zaměstnanců by mělo podle Pilného reálně větší dopad než bonus pro lidi v karanténě.
Bývalý ministr označil za velkou škodu, že v Česku nefunguje kurzarbeit, ale program Antivirus. „Stále udržujeme pracovní místa, která už neexistují,“ řekl Pilný. V současnosti podle něj stát prakticky vyplácí sociální dávky, které nezaměstnanost stejně neudrží. Státní kasa tak přichází o značné množství peněz neefektivním způsobem.
V případě zavedení kurzarbeitu by bylo možné nastavit podmínky, za kterých stát pracovní místo podpoří. Zaměstnanec by tak třeba musel do práce docházet a udržet si své pracovní návyky, v případě, že i tak by se ukázalo, že je jeho pracovní místo neudržitelné, by byl rekvalifikován.
Největší problém podle Pilného panuje ve službách. Řada podnikatelů přišla o práci nejen nařízením vlády, ale například i absencí turistů. Udržovat tak „ve stádiu klinické smrti“ například „restaurace orientované na laciný turismus“ podle něj nedává smysl.
Nutné je podle něj podívat se do budoucnosti, využít příležitosti a restrukturalizovat určité oblasti. „Pravděpodobně nebude tolik lyžařských středisek. (…) Nebude tolik restaurací v Praze orientovaných na turisty, kteří tu provozovali pivní kola,“ vyjmenoval.
E-shopy a rozvoj logistiky
Pomoc by tak měla směřovat do důležitých oblastí. Jen v okolí Prahy jsou podle Pilného desetitisíce neobsazených míst, která brání dalšímu rozkvětu firem. Na vzestupu jsou také e-shopy, na které pak navazuje třeba rozvoj logistiky. Naopak velké prostředky by stát neměl vynakládat do obnovy letecké společnosti Smartwings.
V současnosti podle něj stát nemá jasnou vizi, kam bude směřovat. „Máme tolik priorit, že nemáme vlastně žádnou,“ uvedl. Vyzdvihl například vzdělání, které je podle něj nutné podpořit mnohem více. Zavřené školy podle Pilného napáchají velké škody do budoucna. „Budoucnost je v tom, že budeme mít vzdělané lidi, protože tady už žádné jiné zdroje než to, co máme v hlavě, prostě nejsou,“ uvedl.
Podle něj je také nutné se zaměřit na ekonomiku s přidanou hodnotou, která by dokázala třeba pozvednout úroveň zdravotnictví prostřednictvím správného využití dat. „Ne stavět velké fabriky na baterky,“ řekl Pilný.
Rekordní schodek
V pondělí zveřejnilo ministerstvo financí schodek státního rozpočtu za leden. Od doby vzniku České republiky byl vůbec nejvyšší. Sledovat státní rozpočet na měsíční bázi podle Pilného ale nedává velký smysl. S covidem například nemá nic společného výběr daní, který probíhá v cyklech, stejně tak náhodně nebo sezonně přichází peníze z Evropské unie. Rekordní letošní lednový schodek podle něj navíc zcela ovlivnil covid-19.
Rozpočet současné vlády je podle něj už pouze politický, a jde tak pouze o „nástroj k vyhrání voleb a racionální úvahy berou za své“. V novele rozpočtu se podle něj ale ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) těžko dostane pod schodek 400 miliard.
„Vytváří závazky pro příští rozpočty, vytváří závazky, které nebude možné jednoduše odstranit,“ uvedl. Pouze v dobrých časech si podle něj můžeme například dovolit zrušení superhrubé mzdy, přijetí daňového balíčku v době pandemie tak podle něj pozbývalo smyslu.
Znepokojuje ho také nová strategie politického marketingu. „Když chcete něco udělat, zeptáte se nejdřív lidí, jak na to budou reagovat. Když zjistíte, že dobře, tak to uděláte. A to vytváří obrovský chaos,“ uzavřel Pilný.