Vláda se na jednání se zaměstnavateli a odbory shodla na tom, že je potřeba zvýšit finanční příspěvek pro lidi, kteří kvůli koronaviru skončí na lůžku nebo v karanténě. Od štědřejší podpory si slibuje, že Češi nebudou kvůli možným finančním ztrátám riziko šíření nákazy podceňovat a přecházet. Ve hře jsou nyní tři scénáře podpory, jasno chce mít kabinet do konce týdne.
Stát chystá finanční bonus pro lidi v karanténě. Konkrétní podobu chce mít hotovou do týdne
„Šedesátiprocentní nemocenská je pro lidi extrémně náročná. Covid je tu s námi téměř rok, lidé jsou na konci se svými finančními rezervami,“ sdělila po zasedání tripartity ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). „Cílem mimořádného příspěvku pro zaměstnance, dohodáře – a jsme schopni to udělat i pro OSVČ – je, aby lidé, kteří jsou zodpovědní a zodpovědně přistupují k potenciální nákaze bez příznaku, nebyli finančně trestáni.“
Tripartita podle ní momentálně diskutuje o třech možných cestách. První počítá s „covidovým“ bonusem 250 korun za každý den karantény nebo izolace po dobu deseti dní. Druhá uvažuje o 500 korunách, ale se zastropováním, které se odvíjí od průměrného výdělku tak, aby člověk na nemocenské nezískával víc, než kolik běžně vydělává. Třetí možností je dočasné výrazné zvýšení nemocenské až k devadesáti procentům.
Který scénář vláda vybere, má ujasnit pracovní skupina tripartity ještě v průběhu tohoto týdne tak, aby se tématem mohl kabinet zabývat na svém pondělním jednání v příštím týdnu. „Nějakou variantu zvolit chceme a musíme hledat takovou, která jakýmkoliv způsobem pomůže k tomu, aby se lidé více testovali,“ doplnil vicepremiér, ministr průmyslu a obchodu a současně ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). „Měli bychom mířit na skupinu nízkopříjmových osob.“
Odbory chtějí zvyšovat nemocenskou
Havlíček i Maláčová potvrzují, že vládu k hledání finančního příspěvku motivuje především hrozba nových variant koronaviru, které by si mohly vyžádat opětovný růst nakažených. „Lidé si zaslouží, aby se nemuseli bát situací, že je někdo vytrasuje nebo jsou nemocní,“ doplnil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, přičemž on sám lobbuje především za variantu vyšší nemocenské s omezenou platností do konce června.
„Ukažme velkorysost, že lidé mají stejnou hodnotu, ať už jsou podnikatelem, nebo posledním dělníkem,“ dodává – a upozorňuje, že první dva scénáře by člověka zvýhodňovaly jen před prokázáním viru a reálným onemocněním, ale v nezměněné nemocenské by znovu spadl na 60 procent příjmu.
Potíž, která se v úvahách o přímých kompenzacích kvůli covidu-19 opakovaně objevuje, je navíc výlučnost; v minulých dnech už ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) varoval, že upřednostňování koronavirových pacientů před lidmi s jinými zdravotními komplikacemi vnáší do systému nerovnost, a na etický spor, který by kompenzační bonusy přinesly, po jednání vlády upozorňoval i Karel Havlíček. „Nikdo nechce šetřit, zdroje jsou ustojitelné. Přínosy ale nesmí být převýšeny negativy,“ doplnil.
V hledání kompromisu je ovšem potřeba zohlednit postoj zaměstnavatelů a předseda Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák se k dosud navrženým možnostem staví odmítavě: „Tak, jak to bylo dneska předloženo, je pro nás nepřijatelná žádná varianta.“
Antivirus se možná prodlouží za únor
Z jednání tripartity rovněž vyplynulo, že vláda zřejmě znovu prodlouží program Antivirus s příspěvky na mzdy pro firmy, na které dopadla koronavirová omezení. Má skončit na konci února, podle Maláčové ale není realistické, že by ho v březnu svedl nahradit kurzarbeit. Příslušný návrh sice leží ve sněmovně, nepanuje na něm ale shoda.
Odbory proto doporučují prodloužit Antivirus do konce dubna. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka ale ani tato lhůta nemusí stačit. „Kurzarbeit je jedna z klíčových věcí. Vidím na ní bohužel extrémní politické souboje na úkor opatření. Je potřeba Antivirus prodloužit, nebo se budeme divit, kam nezaměstnanost poskočí (…). Možná nebude stačit ani do 30. dubna. Mám obavy, že v politické válce před volbami to nebude zvládnuto,“ řekl Hanák.