Ke zvládání pandemie může pomoct víc peněz pro nemocné, navrhuje část politiků

Nahrávám video

Ke svědomitějšímu přístupu k pandemii by Čechy mohla motivovat finanční podpora – a jistota, že na marodění nebudou tratit. Myslí si to Piráti i ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a navrhují mimořádné kompenzace za nemocenskou a karanténu způsobenou nemocí covid-19. Vláda by o tématu mohla jednat v pondělí, ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) ale nesouhlasí s možností, že by měli být pacienti s covidem protežování na úkor lidí s jiným onemocněním.

V odběrovém místu v pražské Bulovce v prosinci, kdy se spouštělo antigenní testování, navyšovali kvůli velkému zájmu kapacity. Nyní je menší zájem vidět už u registrace. Na PCR test sem ve všední den přijde zhruba 250 lidí,  na antigenní o stovku více – denní kapacita odběrů je přitom tisíc.

„Je to v pořádku, jste negativní,“ zněl výsledek jedné z testovaných. Pokud by tomu tak ale nebylo, mělo by to – kvůli karanténě – dopad na její příjem. Přemýšlela proto i o tom, že by na testy nešla. „Pro mě je důležitější, abych byla zdravá a nepřenášela to, než že bych byla doma deset dní zavřená,“ vysvětila. Souhlasila však, že pro některé lidi může být pokles příjmu zásadní.

O možnostech, jak lidi motivovat, aby se nebáli na testy chodit, se proto od loňského roku diskutuje na úrovni vlády. „Bylo by dobré, aby se lidé nebáli jít, když jsou pozitivní, do karantény. Pokud nejdou, tak přenášejí vir, a to je špatně,“ zdůraznil premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Podle Maláčové by byl lepší jednorázový příspěvek

Opakovaně se mluvilo o zvýšení nemocenské. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) ale lepší cestou může být jednorázový příspěvek. „Otázkou je, jestli to má jít ze zdravotního nebo sociálního pojištění. Cesta jednorázového finančního příspěvku v řádu několika tisíc korun mi přijde jako ta správná,“ uvedla.

S konkrétním návrhem má podle ní ale přijít ministr zdravotnictví. Ten však vidí problém v rozdílném přístupu k dalším nemocem. „Jak vysvětlíte člověku, že když má nádor a je doma, tak dostane šedesát procent (z platu) a když má covid, tak dostane osmdesát procent: Já to vysvětlit neumím,“ konstatoval v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) Jan Blatný (za ANO).

„Dávat peníze někomu za to, že je nemocný, není optimální. Sice za to nemůže, ale eticky jsem proti tomu, aby lidé, kteří mají covid, byli zvýhodňováni finančně oproti lidem, kteří mají jinou nemoc. To si neumím představit,“ dodal.

Smysluplné a spravedlivé by mu to přišlo až ve chvíli, kdy by někdo chtěl rozhodnout o celkovém navýšení pro všechny nemoci. „Ale já nejsem ten, kdo o tom bude rozhodovat, ani kdo to bude doporučovat,“ doplnil.

Piráti navrhli tři řešení, vláda by mohla rozhodovat v pondělí

Mezitím pirátští poslanci přišli se třemi variantami řešení – mimořádná nemocenská ve výši 80 procent, kterou by hradil stát, vyšší náhrada mzdy, kterou by zaměstnavateli stát proplácel, nebo jednorázový příspěvek. Sněmovnou ale ani jedna možnost neprošla, protože podle ministrů má takovou změnu navrhnout vláda.

„Každý den uzavření stojí obrovské peníze. Když porovnáte náklady třeba na jednorázový příspěvek, to by bylo v řádech sta milionů korun měsíčně. Je to výhodné,“ hájí myšlenku kompenzací místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Olga Richterová (Piráti).

„To nemá žádný smysl. Jednak je to věc, která není tak jednoduchá. A za druhé stimulační podnět bude fungovat trošičku jiným způsobem,“ uvedl místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Bohuslav Svoboda (ODS).

Za loňský březen až prosinec stát eviduje přes dva miliony neschopenek – v karanténě bylo přes 340 tisíc lidí. Možnost navýšení nemocenské by mohla být jedním z témat pondělního jednání vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
13:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikují dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. V těchto oblastech se čeká opakovaný vývoj bouřek s přívalovými srážkami a dalšími nárazy větru, sdělili meteorologové. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
17:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 2 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
18:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
09:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 5 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 6 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 7 hhodinami

Evropský pohled