Olomouc - Okresní soud v Olomouci vynesl průlomový rozsudek kvůli násilné kolektivizaci zemědělců v 50. letech. Bývalého předsedu Místního národního výboru v Brníčku u Uničova Ladislava Nakládala potrestal dvouletou podmínkou za to, že se podepsal pod výměr o vystěhování rodiny sedláka a bývalého legionáře Jiřího Nohavičky. Jde o první odsouzení zločinu násilné kolektivizace z 50. let. Informaci přinesl Olomoucký deník. Rozsudek zatím nenabyl právní platnosti. Obhájce obžalovaného David Bukal uvedl, že podá s největší pravděpodobností odvolání.
Komunisté Nohavičkovi nejprve zabavili část dobytka a pod záminkou neplnění dávek mu uložili pokutu. Tu ovšem nemohl zaplatil, protože mu zablokovali účet. Nakonec skončil ve vězení a v době trestu byla jeho rodina násilně vystěhována. Pod výměrem o vystěhování byl podepsán právě tehdejší předseda místního národního výboru.
Podle obhajoby byl dnes sedmaosmdesátiletý Nakládal v celé věci pouze „pěšákem“, který plnil rozkazy z vyšších míst, a nevěděl, že si podpisem pod výměr počíná nezákonně. „Pokud byl pan Nakládal předsedou, bylo jeho povinností seznámit se s tím, co dělá,“ zdůvodnila rozsudek soudkyně Hana Machalová.
Olomoucký soud případ loni v červenci nejprve zastavil s tím, že se na něj vztahuje amnestie z roku 1960. Proti tomu ale podalo stížnost státní zastupitelství a krajský soud jej poté vrátil soudu první instance.
Zemědělská kolektivizace po únorovém převratu navázala na znárodnění obchodu a průmyslu. Měla především zlikvidovat selský stav a podřídit vesnici kontrole totalitního státu. Historikové označují za nejkrutější její první fázi v letech 1949 až 1953. Největším vlastníkům režim půdu zkonfiskoval a vystěhoval je do pohraničí. V celé republice se dosud vyšetřovalo kolem 500 případů násilné kolektivizace. K soudu se ale zatím kromě případu z Brníčka dostal pouze jeden, kterým se nyní zabývá Okresní soud v Rakovníku.
