Praha – O hodinu delší než běžný den bude neděle. Ve tři hodiny ráno skončí letní čas, hodiny se vrátí o hodinu zpět, a tak přidají poslední říjnové neděli pětadvacátou hodinu. Pro většinu lidí to znamená, že si budou moci hodinu přispat, drobné nepříjemnosti čekají na cestující v nočních vlacích, pro provozovatele nočních linek MHD bude noc o něco náročnější, protože vesměs vypraví spoj navíc. Čas z letního na zimní rázem změní celá Evropská unie, její komise se ovšem možná v nejbližších letech bude zabývat peticí, která chce časové změny zastavit. Kritici posunů hovoří o špatném vlivu každoročních změn na zdraví a poukazují, že důvod zavedení letního času – šetření elektřiny – není naplněn.
Astronomickým středoevropským časem se dnes lidé řídí pouhých pět měsíců – vždy od poslední říjnové neděle do poslední březnové neděle. Přes sílící snahy o zrušení časových změn se o hodinu zpět vrátí čas i 27. října, ručičky se v noci posunou ze tří na dvě hodiny. Největší pozor si proto musí dát lidé, kteří budou v noci cestovat buď vlakem, nebo městskou hromadnou dopravou.
České dráhy vyřeší změnu času jednoduše – většinu svých nočních rychlíků nechají hodinu stát. „Musí jet podle svých jízdních řádů, protože by ujely cestujícím, kteří na ně půjdou už podle středoevropského času,“ vysvětlil mluvčí ČD Petr Šťáhlavský. Čekat však nebude vlak Slovakia z Košic do Prahy, který na českých nádražích zastavuje pouze pro výstup. „Tento vlak přijede do cílové stanice asi o hodinu dřív,“ upozornil mluvčí Šťáhlavský. Hodinu nechá své noční vlaky stát také Deutsche Bahn, která provozuje i dva spoje do Česka (z Curychu přes Frankfurt a Drážďany a z Amsterodamu přes Kolín a Berlín). Vzhledem k tomu, že tyto vlaky z Německa často přijíždějí s velkým zpožděním, je možné, že ve skutečnosti pouze bude díky změně času zpoždění menší.
Kde vlaky počkají:
- R 406 Chopin (Vídeň – Varšava): v Ostravě-Svinově
- R 407 Chopin (Varšava – Vídeň): v Bohumíně
- R 440 Excelsior (Košice – Cheb): v Pardubicích
- R 441 Excelsior (Cheb – Košice): v České Třebové
- R 442 Šírava (Humenné – Praha): v Čadce
- R 443 Šírava (Praha – Humenné): v Ostravě-Svinově
- EN 445 Slovakia (Praha – Košice): v Bohumíně
- EN 476 Metropol (Budapešť – Berlín): v Pardubicích
- EN 477 Metropol (Berlín – Budapešť): v Brně
Města, kde v době mezi druhou a třetí jezdí MHD, většinou vloží spoj navíc. Jsou ale výjimky, například noční linky Pražské integrované dopravy číslo 603 a 605, které mají pouze jeden, resp. dva spoje za noc, pojedou podle zvláštních jízdních řádů. V brněnské příměstské dopravě pojedou spoje, které jedou pouze jednou za noc, zpravidla ještě podle letního času, podruhé už je dopravní podnik nevypraví. Omezení se týká prodloužených spojů linek N89, N91, N93, N94, N95, 403 a 501. V Ostravě potom pojedou noční spoje linek 11, 49 a 78, které odjíždějí před třetí, až podle zimního času – kdo přijde ještě podle letního času, bude muset „hodinu duchů“ čekat na zastávce.
Den s 25 hodinami nechceme, řekne petice příští rok
Ačkoli se čas z astronomického na letní a zpět mění každoročně již od roku 1979, lidé se s posuny ani v nejmenším nesmířili. V některých zemích dokonce dosáhli jejich zrušení – naposled loni Rusko, které se rozhodlo ustoupit od astronomického času a nechalo si i na zimu čas letní – v Evropské unii ale ručičky stále dvakrát za rok pochodují. Změnit by to mohla petice, kterou inicioval senátor Petr Šilar. Podepisovat se bude od začátku příštího roku, formou předběžné registrace se k ní však v Česku a na Slovensku již připojilo asi sedm tisíc lidí. Pokud ji během 12 měsíců podepíše alespoň milion evropských občanů nejméně ze sedmi zemí, bude se jí muset zabývat Evropská komise.
Kritici časových změn poukazují na související zdravotní obtíže, ty jsou podle psychologa Karla Humhala individuální, nejčastěji se vyskytují u chronicky nemocných a starších lidí. „Roli také hraje životní režim, na který byl člověk dlouhodobě navyklý. Týká se starších občanů - pokud někdo v minulosti dlouho vstával pravidelně v určitou hodinu bez změny času, má problém vstávat dříve nebo později,“ řekl Karel Humhal. Odpůrci letního (popř. zimního) času také poukazují, že zůstal nenaplněn smysl posunů – šetření elektřiny. Podle energetiků jsou úspory jen zanedbatelné, mnohem větší vliv na spotřebu energie má podle nich počasí. Ustálení času prosazují i někteří politici v europarlamentu.
Jako první přišel s návrhem zavést letní čas zřejmě Američan Benjamin Franklin. V roce 1784 poukazoval na to, že by se tak ušetřilo na svíčkách. V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a zaváděn byl až do roku 1949. Natrvalo se v Československu zabydlel v roce 1979 v době ropné krize. Již o tři roky dříve jej zavedly země Evropských společenství.
