Praha - Poslanci při pátečním jednání sněmovny odložili dva zákony. Tím jedním je - už po několikáté - antidiskriminační zákon, druhým pak novela o střetu zájmů, která by zbavila ředitele škol povinnosti podávat majetková přiznání. Antidiskriminační zákon sice už jednou sněmovnou i Senátem prošel, prezident Václav Klaus ale normu nepodepsal a zákon poslancům vrátil. Pro přehlasování veta je potřeba 101 hlasů, bývalá vládní koalice, která zákon předložila, ale tento počet hlasů nemá. Zákon se odsouvá ze schůze na schůzi.
Klaus přitom poslancům normu vrátil skoro přesně před rokem, 16. května 2008. Další poslanecké zasedání by se mělo konat v červnu a zřejmě ještě v září. Pokud ČR antidiskriminační legislativu, k níž se přihlásila při vstupu do EU, nepřijme, hrozí jí velké pokuty. Česko je posledním státem EU, který dosud antidiskriminační zákon nezavedl.
Antidiskriminační zákon má definovat, kdy je nerovný přístup k jednotlivým lidem diskriminací a kdy nikoli. Zároveň má pomoci zajistit rovný přístup ke vzdělání, práci, zdravotnické péči či sociálním výhodám bez ohledu na věk, rasu, národnost, sexuální orientaci, zdravotní postižení, pohlaví, náboženství a světový názor. K jeho přijetí v minulosti vyzývali poslance ombudsman Otakar Motejl i nevládní organizace.
K normě mají výhrady nejen ČSSD a KSČM, ale i někteří poslanci ODS. Největším podporovatelem přehlasování veta je Strana zelených, kterou ale ve sněmovně zastupují pouze čtyři poslanci. Ministr pro menšiny a lidská práva Michael Kocáb (za SZ) si prosazení antidiskriminačního zákona kladl za jeden ze svých cílů při nástupu do úřadu. Chtěl přesvědčit poslance, aby pro zákon hlasovali. Zatím se mu to nepovedlo.
Poslanci odložili hlasování - ředitelé škol musí podat daňové přiznání
Dalším zákonem, který nestihli dnes poslanci projednat, je novela zákona o střetu zájmů, která by zbavila povinnosti ředitele škol podávat majetková přiznání. I kdyby byla norma později schválena, nezačne už platit do června, kdy se musí majetková přiznání podávat. Bývalý ministr školství Ondřej Liška (SZ) to označil za bezohledné s tím, že ředitelé jsou už tak zavaleni byrokracií.
Ředitelé škol by měli podávat přiznání o svém majetku, příjmech, darech a vedlejších činnostech poprvé do konce letošního června. Novela se týká pouze řídících pracovníků státních či obcemi zřízených škol, nikoli škol, jejichž zřizovateli jsou ministerstva vnitra či obrany, a to kvůli rozdílům v právním postavení těchto škol.
Povinnost podávat majetková přiznání i pro ředitele škol sněmovna prosadila loni na jaře přes nesouhlas Senátu a prezidenta. Majetková přiznání musejí kromě ústavních činitelů a řídících pracovníků státních nebo obcemi zřízených institucí předkládat také šéfové ústředních státních orgánů, ředitelé tajných služeb a členové statutárních, řídicích, dozorčích a kontrolních orgánů. Již loni byli povinnosti zbaveni soudci a státní zástupci, přibyla naopak některým policistům.
