Poslanci jsou pro snížení počtu specializací lékařů

Počet oborů specializačního vzdělávání, ve kterých lékaři pokračují po promoci na lékařské fakultě, by mohl klesnout více než o čtvrtinu. Délka vzdělávání v jednotlivých oborech by se měla o něco zkrátit, podpořila v dnešním úvodním kole sněmovna. Proti části změn už protestovali zástupci některých lékařských oborů.

 Úprava, kterou posoudí zdravotnický výbor, by měla podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) systém stabilizovat a zkvalitnit. Jeho současnou podobu uvádějí lékaři jako jeden z důvodů pro odchod do zahraničí, uvedl ministr.

Podle bývalého ministra Leoše Hegera (TOP 09) dává novela šanci pro růst mladých lékařů. Klady normy ale ohrožuje navrhovaná struktura oborů, podotkl. Soňa Marková (KSČM) a Radim Holeček (ODS) připomněli petici za zachování oboru dětských praktiků, kterou podepsalo přes 104 000 lidí a kterou nedávno projednával sněmovní petiční výbor. Ani podle Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) se nejedná o předlohu, nad níž by bylo možné bezvýhradně jásat. Nad návrhem se očekává podrobná debata ve zdravotnickém výboru. Dostal na ni tři měsíce místo obvyklých dvou.

obrázek
Zdroj: ČT24

Předloha předpokládá 33 oborů specializačního vzdělávání namísto nynějších 46. Oproti aktuálnímu stavu by navíc obory byly vyjmenovány v zákoně, a nikoliv ve vyhlášce. Novelou naopak stoupne počet základních kmenů, které jsou součástí specializačního vzdělávání lékařů, ze 17 na 18, a to doplněním nového kmene onkologického.

Česko by změnou podle ministerstva sjednotilo pravidla se zbytkem EU. Základním oborem by už nebyly například cévní chirurgie, dětská chirurgie, dětská a dorostová psychiatrie, diabetologie, pracovní lékařství či geriatrie. Žádný menší obor by ale ze vzdělávání nevypadl, část specializací se přesune mezi nástavbové obory. Geriatři či dětští psychiatři už  protestovali, že vzdělání se pro ně chystaným vyřazením ze základních oborů prodlouží.

Dlouhá doba přípravy odradí lékaře v těchto oborech, kde už teď je odborníků málo, varovali. Nyní se lékaři po promoci, kterou završují šestileté studium medicíny, zaškolují po nástupu do nemocnic pod dohledem zkušenějšího kolegy až sedm let. Podle návrhu se má tato doba zkrátit. Podle kritiků chce ministr zkrácením atestační přípravy jen řešit akutní nedostatek lékařů v nemocnicích.

Úřady možná dostanou právo zakázat zpětný vývoz vybraných léků

 Úřady možná dostanou právo zakázat zpětný vývoz vybraných léků z Česka tak, aby nehrozil jejich nedostatek. Seznam budou vytvářet odborníci na základě zpráv z lékáren. Lékovou novelu, jež to předpokládá, podpořila v dnešním úvodním kole Sněmovna. Ročně se v Česku distribuují léky za 70 miliard korun, z toho přípravky v hodnotě kolem pěti miliard končí v zahraničí. Předmětem reexportu se léky stávají kvůli tomu, že kvůli cenové regulaci patří v Česku k nejlevnějším mezi státy Evropské unie. Jde například o léky na rakovinu, nemoci srdce a cév a o neurologické přípravky.

Ministerstvo zdravotnictví spolu se Státním ústavem pro kontrolu léčiv stanoví podle novely seznam klíčových léků, jejichž nedostatek může ohrozit zdraví či životy pacientů a v minulosti už předmětem reexportu byly. Seznam zveřejní ministerstvo ve věstníku, bude pravidelně aktualizován. Firmy, které budou chtít vyvézt lék ze seznamu, budou muset předem žádat o souhlas. Ministerstvo bude moci vývoz omezit nebo zakázat. Předlohu nyní posoudí zdravotnický a evropský výbor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...