Co nastane, až nebudou evropské dotace? Jednak to bude znamenat, že Česko zbohatlo natolik, že už je nepotřebuje – dohnalo bohatší státy EU. Současně zesílí role státu, který bude moci posílat příspěvky sám, nebo například obcím místo dotací nabízet výhodné půjčky. V předvolební debatě České televize na téma Místní rozvoj a dotace z EU však zaznělo také varování před tím, aby dotace nadále šly na soukromé projekty.
Politici vymýšlejí, co dělat, až přestanou chodit evropské miliardy. Navrhují státní dotace nebo půjčky
Česko dostane z Evropské unie v průběhu programovacího období 2014–2020 až 24 miliard eur, tedy přes 600 miliard korun. Od vstupu do Unie již přišlo přes 1,1 bilionu korun (na poplatcích naopak odešlo více než 400 miliard), je však otázka, jak se situace vyvine v budoucnu.
Podle kandidátky ČSSD v Ústeckém kraji Gabriely Nekolové v následujícím období nepůjdou evropské peníze do všech českých regionů v dosavadním rozsahu. „Část České republiky na tom bude ekonomicky tak, že bude potřebovat dotace z Evropské unie, a část země dosáhne na ekonomické ukazatele, takže nebude mít nárok dotace čerpat,“ upozornila.
119 minut
Předvolební debata o místním rozvoji a dotacích z EU
Podle lídryně ANO v Plzeňském kraji a stávající ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové je ale jisté, „že v žádném případě nemůžeme přijít o evropské dotace“. „Jsme řádným členem EU, platíme příspěvky,“ podotkla.
Zároveň však připustila, že na počátku příštího desetiletí by mohl nastat dočasný výpadek. Krátce před koncem stávajícího programovacího období totiž budou volby do Evropského parlamentu a vznikne nová Evropská komise. „Oni nestihnou nařízení, nebudou ani ochotni toto nařízení spustit, takže se musíme připravit na možné přechodné období v čerpání evropských dotací v letech 2021 a 2022,“ varovala Karla Šlechtová.
Podle Petra Kulhánka (KOA), který vede kandidátní listinu STAN v Karlovarském kraji, však bude mít i bez dotací smysl v Evropské unii zůstávat. „I když se staneme čistými plátci, tak to znamená, že naše ekonomika dosáhla nějakého průměru. To bude okamžik, kdy budeme šťastní, protože nebudeme potřebovat, aby nás jiné země vytáhly na svoji úroveň. Už tam budeme,“ poukázal.
V tom jej podpořil i plzeňský krajský lídr KDU-ČSL Stanislav Antoš. Upozornil, že dotace nejsou jediným příjmem, který Česko z členství v Evropské unii má. „Hospodářské vazby mezi Bavorskem a Českem jsou již vyšší než mezi Bavorskem a Rakouskem. Kdo by to před čtvrt stoletím řekl? Z těchto okolností čerpáme velké peníze – jezdí tam plno lidí na zkušenou, za prací, přiváží sem peníze,“ uvedl.
Co dál? Státní dotace, půjčky nebo peníze přímo radnicím
Zatím ale není zcela zřejmé, co se stane, až dotace z Evropské unie opravdu přestanou přicházet. Politici v předvolební debatě České televize nastínili několik možných scénářů. Podle Gabriely Nekolové by mohly do regionů, které již nebudou mít na bruselské peníze nárok, začít přicházet pražské dotace. „Nabízí se možnost využití národních dotačních programů. Je potřeba lépe je využít a lépe koordinovat,“ řekla.
Dalibor Halátek, který kandiduje za Zelené v Moravskoslezském kraji, považuje za zajímavý systém výhodných státních půjček. „Budeme využívat nové prostředky, jako jsou úvěry a další věci, které MMR rozjíždí – abychom se naučili půjčovat si od státu za výhodný úvěr, a projekty musí vytvářet zisk, ze kterého se bude půjčka splácet,“ popsal.
Například lídr TOP 09 v Libereckém kraji Václav Horáček je potom přesvědčen, že by bylo lepší, aby místo dotací posílal stát obcím peníze přímo. „Většina dotačních titulů by se měla zrušit, většina peněz by měla jít po vládní a ministerské cestě přímo městům a obcím. Jedině města a obce vědí, k čemu je potřebují,“ doporučil.
Dotace se mu nelíbí i proto, že se podle něj často míjejí s místními potřebami. „Teď je takový absurdistán, že se vypíše dotační titul a starostové, protože chtějí být aktivní, se k němu přihlásí, byť obec v tu chvíli až tak nepotřebuje ten dotační titul, potřebuje něco jiného,“ přiblížil.
Ministryně Šlechtová ovšem odkázala na Evropskou komisi, která v současném programovacím období stanovila podstatně přísnější pravidla pro rozdělování dotací, než bývaly v minulosti.
„Komise nám nařídila jedenáct cílů, to znamená věcných oblastí. Z těch cílů nám ještě řekla, kolik na každý cíl musí jít procent z těch 650 miliard. (…) Máme veliké excelovské tabulky, abychom dodrželi kategorie čerpání,“ poukázala.
Lídr kandidátky KSČM ve Zlínském kraji Vladimír Koníček se pozastavil nad tím, že evropské peníze nejdou jen na veřejné projekty, ale i na soukromé. To by se podle něj mělo změnit. „Jsou oblasti, kde se investují evropské peníze a kde to křiví trh. Viděl jsem to u Lipna – hotel vybudovaný za evropské peníze. V tom okamžiku jsou ty okolní v konkurenční nevýhodě,“ přiblížil.
V tom jej podpořil také lídr SPD v Jihomoravském kraji Jan Hrnčíř. Odkázal přitom na vyjádření bývalého náměstka ministra financí Lukáše Wagenknechta, který počátkem října řekl v rozhovoru pro Český rozhlas, že „z veřejných rozpočtů jsou systematicky podporovány velké podniky, respektive holdingy s jedním významným konečným vlastníkem, který je přímo nebo nepřímo ovládá“. Podle Hrnčíře by měly jít evropské peníze výhradně na stavby silnic a další infrastrukturu či veřejné služby.
EU – zbytečnost, nebo významný globální hráč?
SPD se ovšem netají ambicí vypsat referendum o setrvání v Evropské unii. Případné vystoupení by bezesporu vedlo k úplnému zastavení finančních toků z Bruselu, Jan Hrnčíř je však přesvědčen, že by to nebylo na škodu. „Žádný dotační narkoman nemůže dlouhodobě fungovat. Česká republika a její regiony si musí zajistit rozvoj z vlastních zdrojů, protože za chvíli stejně přestaneme peníze z Evropské unie dostávat,“ míní.
Před takovým směřováním však varovala Karla Šlechtová, podle které má Evropská unie především smysl jako hráč na celosvětovém ekonomickém poli. Přidal se k ní také Ladislav Stalmach z kandidátky Pirátů na Vysočině. „Nekonkurujeme si navzájem, našimi konkurenty jsou Čína a další země celého světa,“ charakterizoval EU.
Do předvolebních debat jsou představitelé politických stran a hnutí zváni na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi vypracují agentury Median a Kantar TNS CZ. Klíčem k účasti hostů v předvolebních debatách je jejich pořadí v rámci výzkumu celostátního volebního potenciálu.
