Praha - Politici si platy nakonec nezvýší. Ještě před měsícem přitom vláda plánovala, že k poslaneckému základu přidá od příštího roku přes 10 tisíc. Česká televize oslovila řadu zákonodárců a ti slibují, že většina bude proti. Návrh předložil po rozhodnutí Ústavního soudu o platech soudců ministr práce Jaromír Drábek, který na druhou stranu volá po utahování opasků. Nejvyšší instance se ale hájí, že její verdikt se politiků vůbec netýká.
Návrh, který přinesl před měsícem na vládu ministr práce Jaromír Drábek, zněl jasně: základní plat poslance by měl stoupnout o 10 800 korun měsíčně. Plat ministra o 20 600 korun měsíčně a plat premiéra dokonce o 28 900 korun měsíčně.
Z vlády poslali ministři do sněmovny celkem pět variant zvýšení platů ústavních činitelů. Se zmrazením platů ministrů, poslanců nebo senátorů ale vláda vůbec nepočítala. Jenže teď, měsíc a půl před krajskými volbami, se političtí lídři ve sněmovně předhánějí, kdo odmítne návrh na zvýšení svých platů razantněji.
Silná slova politiků
„V době, kdy se všude škrtá, a dokonce plánujeme další zvýšení DPH, bych to považovala za zpupnost,“ říká Karolína Peake, vicepremiérka (LIDEM).
„Domnívám se, že není vhodná doba na to, aby si politici zvyšovali platy,“ tvrdí Petr Gazdík, předseda poslaneckého klubu TOP 09.
„Těžko budeme vysvětlovat lidem, kteří pracují pro veřejný sektor a kterým se platy snížily, že se najdou peníze na zvýšení platů politiků,“ doplňuje Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD.
„Členové klubu KSČM nebudou hlasovat pro návrh na zvýšení platů ústavních činitelů,“ říká Pavel Kováčik, předseda poslaneckého klubu KSČM.
„Poslanecký klub Věcí veřejných určitě nepodpoří zvýšení platů zákonodárců,“ podotýká Kateřina Klasnová, předsedkyně poslaneckého klubu VV.
„Pro mě je klíčové, aby všechny tři moci měly stejný platový základ, to si myslím, že je zásadní a až podružné, zda kvůli soudcům dojde k nějakému mírnému navýšení,“ tvrdí Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS.
Politici, kteří by chtěli navýšit platy stejně jako soudci, tvrdí, že tím chtějí jen respektovat rozhodnutí Ústavního soudu. Šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský i jeho bývalá místopředsedkyně Eliška Wagnerová ale oponují, že se verdikt ústavních soudců politiků vůbec netýkal.
Zákonodárci se těší dvojnásobku celostátního průměru
Základní plat poslance činí 55 900 korun. Zákonodárci tedy pobírají víc než dvojnásobek celostátního průměru. Ten o málo překračuje čtyřiadvacet tisíc. Samotný základ ale tvoří jen menší část jejich příjmu - víc berou na náhradách. Pražský poslanec bez dalších funkcí ve sněmovně má na výplatním lístku 137 100 korun.
- Stát jim platí například cestovné - podle vzdálenosti bydliště od sněmovny dostávají částky, které začínají na necelých jednadvaceti tisících.
- Další čtyřmístné sumy inkasují na provoz kanceláře.
- Víc než 28 tisíc korun tečou na reprezentaci, stravu, telefon a odborné analýzy.
Kohovolit.eu: Mezi poslanci jsou „záškoláci“
Michal Hašek je poslancem, hejtmanem a navíc šéfuje Asociaci krajů. Sdružení Kohovolit.eu spočítalo, že se v první polovině roku účastnil pouhých tří procent důležitých hlasování. Třetinu absencí ve sněmovně měl navíc neomluvených. „Účast na schůzích a důležitá hlasování ve sněmovně konzultuji s předsedou poslaneckého klubu ČSSD. Mojí prací je konkrétní politika a reálné výsledky, nikoliv statistika,“ oponuje Hašek.
Mezi největší neomluvené absentéry pak patřili Vít Bárta, Michal Doktor a Marek Šnajdr. Mluví se proto i o sankcích za absenci na jednání vlády. „Pokud poslanec absentuje dvakrát do kalendářního měsíce, pak mu bude stržena polovina platu i poslaneckých náhrad,“ vysvětluje Klasnová.
