Praha - Policie navrhla obžalovat podnikatele Pavla Tykače z podílu na vytunelování CS Fondů. Státní zástupce Zdeněk Matula České televizi řekl, že podle něj se v případu objevila nová svědectví proti Tykačovi. Pachatelé v 90. letech vyvedli z CS Fondů do zahraničí přes miliardu a 230 milionů korun. Tykač obvinění z účasti na obřím podvodu odmítá.
„Policejní orgán ve věci předložil státnímu zástupci spis s návrhem na podání obžaloby,“ uvedl státní zástupce Matula. Tykač čelil kvůli tunelu v CS Fondech obvinění již v letech 2006 až 2008, jeho stíhání však žalobci zastavili. V souvisejícím procesu se ale objevila nová svědectví. Státní zástupce proto požádal o obnovu Tykačova stíhání, soudy mu vyhověly.
„Obnovené vyšetřování stálo na nových výpovědích tří svědků, kteří shodně vypověděli, že organizátorem celého tunelu byl Pavel Tykač,“ popisuje kauzu redaktorka Respektu Jana Klímová. Jenže žádný ze svědků svou výpověď nakonec nepotvrdil. „Policie v rámci nového prověřování v posledních dvou letech narazila na řadu různých nepřímých důkazů, mapovala znovu cesty peněz, žádala o právní pomoc ze zahraničí,“ dodává Klímová.
Podvod se odehrál v roce 1997, šlo o převod majetku CS Fondů v hodnotě přes 1,23 miliardy korun na účet makléřské firmy Umana u Plzeňské banky. Za tuto transakci fondy získaly akcie podniku Drůbež Příšovice, které měly asi desetinovou tržní hodnotu. Peníze po několika převodech skončily na zahraničních účtech. Policice v minulosti vyslovila podezření, že Tykač z ukradených peněz obdržel přes 340 milionů korun. Celkový Tykačův majetek média odhadují na 30 miliard korun.
Soudy v minulosti uložily za vytunelování CS Fondů čtyři nepodmíněné tresty. Josefa Matoulka a Vladislava Nadě, jednatele makléřské společnosti Umana, na níž byly finance z CS Fondů převedeny, poslal Vrchní soud v únoru 2007 do vězení na osm a pět let. Týž soud potrestal i makléře Umany Tomáše Roitha a šéfa představenstva investiční společnosti CS Fond Václava Vojtíška, kterým vyměřil shodně čtyři roky vězení.
V souvislosti s CS Fondy byli stíháni také bývalý ředitel Finančně analytického útvaru (FAÚ) ministerstva financí Jan Kudlík a jednatel firmy Crassus Petr Müller. Kudlík byl viněn z toho, že jako šéf FAÚ transakci nezabránil. Müllera obžaloba vinila ze zapojení do obchodů s akciemi CS Fondů. V dubnu 2012 soud Kudlíka i Müllera pravomocně osvobodil.
Pokračovatel CS Fondů, investiční spolešnost Akro, požadoval po státu více než miliardové odškodné s odůvodněním, že úředníci nepozastavili převod peněz do zahraničí. Soud Akru v lednu 2005 vyhověl, verdikt ale zrušil odvolací soud. V listopadu 2013 Městský soud v Praze rozhodl, že stát má zaplatit společnosti Akro přes 2,1 miliardy korun. Ministerstvo financí peníze ještě koncem roku 2012 vyplatilo, zároveň ale podalo proti rozsudku dovolání. Vloni v červnu Nejvyšší soud nařídil projednat spor mezi Akrem a státem znovu.
