V roce 2014 zaznamenaly úřady 1156 žádostí o azyl. Oproti předchozímu roku počet vzrostl. Většinou se ale jedná o lidi z evropských zemí, zatímco africké země se podílejí necelými osmi procenty imigrantů. Navíc v porovnání s dobou před deseti lety jsou čísla stále mírná. V roce 2004 žádalo v Česku o azyl skoro pětkrát tolik lidí.
- Nebezpečnou cestu do Evropské unie přes Středozemní moře za první půlrok letošního roku podniklo 137 tisíc běženců.
- Je takřka dvojnásobek oproti stejnému období v loňském roce.
- Každý třetí uprchlík, který se dostal na území jižních zemí Evropské unie, pochází z Sýrie.
- Druzí nejčastější jsou Afghánci a třetí obyvatelé Eritreje.
- UNHCR uvádí, že takřka všichni běženci z této trojice zemí splňují podmínky pro status uprchlíka či jiné formy ochrany.
Imigranti jsou velký tématem politiků. Česká vláda teď má k dispozici přesné údaje za rok 2014. Hovoří sice o tom, že dochází k nárůstu žadatelů o azyl, ve srovnání s nedávnou dobou jsou to ale spíše menší čísla.
V roce 2004 totiž žádalo o azyl 5459 osob, teď je to 1156. Loňský rok znamenal příliv uprchlíků hlavně směrem z východu, konkrétně z Ukrajiny, na jejímž východě se bojuje. Z evropských zemí jinak pochází dohromady 57,2 procenta žádostí, z asijských zemí 31 procent a žadatelé z Afriky tvoří jen 7,8 procenta.
Jak to vypadá s azylanty v letošním roce? "Čísla budou určitě vyšší než loni," uvedl ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek s tím, že loňské číslo je ale směšné. "Na konci letošního roku se budeme blížit číslu dva tisíce, což je můj osobní odhad," dodal.
Od přijímacího střediska až k vlastnímu bydlení
Když člověk zažádá o azyl, míří jako první do přijímacího střediska. V republice jsou dvě v Praze-Ruzyni a v Zastávce u Brna. Zde probíhá identifikace nebo zdravotní prohlídka. Žadatelé prochází vstupním pohovorem a zahajuje se řízení o udělení mezinárodní ochrany. Kdo sem přijde, nemůže prostor volně opustit. Je jim poskytnuto ubytování, strava i základní hygienické prostředky. Zde většinou stráví několik týdnů.
Následně přechází do pobytového střediska. Tady imigranti čekají na vyřízení žádosti. Místní pracovníci kladou důraz na sociální práci doplněnou o volnočasové aktivity. Pobytová střediska sídlí v Kostelci nad Orlicí a Havířově.
Posledním stupněm je integrační středisko. Slouží osobám, které už obdržely azyl a zároveň požádaly o dočasné ubytování. Jinak si mohou lidé již najít vlastní, soukromé bydlení. Integrační střediska jsou v Jaroměři, Předlici a Brně a lidé tu mohou strávit nanejvýš rok a půl. Osvojují si český jazyk a zároveň se snaží získat stálé zaměstnání, případně zajistit bydlení. Za pobyt se tu platí.
Cizinecká policie odhaluje nelegální imigranty
Správa uprchlických zařízení spadá do kompetence ministerstva vnitra. Zachycení nelegálních imigrantů, kteří nežádají o azyl, je většinou záležitostí cizinecké policie. Pokud ta nelegálního imigranta zadrží a vydá rozhodnutí o vyhoštění, ocitají se tito běženci v zařízení pro zajištění cizinců. I zde se ale mohou přihlásit o mezinárodní ochranu. Když žádají o azyl v jiné zemi a přes Česko jen putují, jsou do 30 dní vyhoštěni.
"Za první pololetí letošního roku evidujeme přes tři tisíce nelegálních imigrantů, což je ve srovnatelném období s rokem 2014 nárůst o 48 procent. Nárůst jsme zaznamenali nejvíc v začátku letošního roku, kdy přes Českou republiku putovali státní příslušníci Kosova," uvedl ředitel cizinecké policie Milan Majer. V současné době pak zaznamenávají hlavně státní příslušníky Sýrie, Pákistánu a Afghánistánu. Největší problém je podle Majera na maďarsko-srbských hranicích. "Denně Maďarsko zadržuje přes tisíc běženců. V letošním roce mají už 63 tisíc zadržených běženců," doplnil.
- „Většinou dochází ze země původu, kdo na to má dostatek peněz, kdo si může dovolit převaděče zaplatit. V naší práci se většinou setkáváme se vzdělanými lidmi, kteří mají ekonomické zázemí a docela jasnou představu, co by rádi dělali. Ti nejchudší zůstávají v okolních zemích konfliktů,„prohlásil Martin Rozumek.
Uprchlické kvóty padly, běženci směřují za lepším
Podle Majera nemají tito běženci většinou zájem zůstat v České republice. "Většina běženců se snaží dostat do ekonomicky výhodnější států jako je především Německo a Švédsko," uvedl Majer s tím, že je motivují sociální dávky i komunity, které se už v západních zemích usídlily.
Evropa v posledních týdnech hodně debatovala o povinných kvótách, kterými chtěla Evropská komise pomoci jižním státům, které zachytávají největší vlnu běženců z Afriky nebo Blízkého východu. Na konci června se však lídři evropských států dohodli, že k přijetí podílu ze 60 tisíc azylantů nebude členské země nikdo nutit. Ty, kdož žádají o azyl v Itálii a Řecku, si členské země Evropské unie rozdělí na dobrovolném základě. Výjimku mají Maďarsko a Bulharsko.
