Praha – Čeští policisté obvinili osm lidí, z toho pět podezřelých z podpory teroristů, a to zejména na území severního Kavkazu. Měli pro ně zajišťovat falešné doklady, někteří z obviněných dokonce i zbraně a výbušniny. Sedm lidí čelí obvinění z padělání a pozměňování veřejné listiny. Dva se toho údajně dopustili jako členové organizované skupiny působící ve více státech, pět tak prý činilo s úmyslem umožnit nebo usnadnit provedení teroristického útoku. Osmý člověk je obviněn z nedovoleného ozbrojování a padělání a pozměňování peněz. Šest obviněných je v české vazbě, zbylí dva lidé jsou v Německu na svobodě.
„Jednalo se o tři bulharské státní příslušníky, kteří na našem území měli padělatelskou dílnu na doklady. Byli schopni vytvořit kompletní novou totožnost osob Evropské unie, kdy většinou šlo o doklady a totožnosti bulharských státních příslušníků…,“ uvedl na tiskové konferenci ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta. Dodal, že na padělatele byly napojeny osoby dagestánské a moldavské národnosti, které patřily mezi stoupence radikální islamistické organizace Džamaat Šariat.
Výnosy z padělání dokladů putovaly do Dagestánu a byly určeny na podporu teroristického hnutí. Cena jednoho pasu byla zhruba 1300 EUR. Všichni zadržení pobývali na území ČR legálně, někteří jako žadatelé o azyl. Podle šéfa ÚOOZ Šlachty byla skupina uzavřená a bylo velice těžké do ní proniknout. Někteří členové podle jeho slov absolvovali i výcvik v afghánských a pákistánských táborech.
Detektivové ÚOOZ na případu začali pracovat v polovině roku 2008. Ze zahraničí tehdy dostali informace o tom, že se v Česku údajně nachází stoupenci islamistické salafistické organizace Džamaat Šariat. „Detektivové okamžitě navázali úzkou spolupráci s kolegy v Německu, kde toto kontroverzní islámské hnutí rozvíjí své aktivity. Od německých kolegů bylo potvrzeno, že islamističtí radikálové měli část své činnosti přesunout z Berlína do Prahy,“ uvedl na webu policie mluvčí ÚOOZ Hanták.
Základní údaje o islamistické organizaci Džamaat Šariat:
- Radikální islamistická organizace Džamaat Šariat, označovaná též jako Dagestánská fronta, se začala formovat v Dagestánu během druhé rusko-čečenské války, která vypukla v roce 1999. Organizaci založil Rasul Makašaripov na základech malé vojenské skupiny, která nejdříve bojovala proti Rusům, kteří vpadli do Dagestánu, a po zahájení války v sousedním Čečensku se přesunula do této republiky.
- V roce 2002 se Makašaripov vrátil do Dagestánu, kde začala jeho bojůvka s diverzními akcemi proti místní proruské administrativě. Někdy kolem roku 2002 Makašaripov, který byl zabit v roce 2005, vytvořil Džamaat Šariat jako zastřešující organizaci několika regionálních dagestánských islamistických skupin. Od počátku boje je hlavním cílem organizace nastolení islámského státu řídícího se islámským právem šaría. Organizace má své vlastní internetové stránky jamaatshariat.com.
- Džamaat Šariat je součástí plánovaného separatistického severokavkazského státu, o který usilují islámští radikálové působící v oblasti Kavkazu. Jeho plné jméno zní „Islámský stát Kavkazský emirát“ a v říjnu 2007 ho vyhlásil samozvaný prezident nikým neuznané Čečenské republiky Ičkerija (ČRI) Doku Umarov, zvaný též abú Usmán. Kavkazský emirát má šest administrativních částí, z nichž jedna je právě Dagestán.
- Organizace má na svědomí mnoho krvavých útoků na činitele místní administrativy a příslušníky vojsk. Provedla například několik nezdařených atentátů na místního ministra vnitra Adilgereje Magomedtagirova. Nejkrvavější akcí, kterou provedli příslušníci Dagestánské fronty, byl podle médií útok na kolonu, ve které byli členové vojenského orchestru kaspijské námořní pěchoty, v květnu 2002. Silný výbuch tehdy usmrtil 43 lidí a kolem stovky lidí bylo zraněno. Džamaat Šariat měla také podíl na útoku sebevražedných atentátnic v moskevském metru loni v březnu, který si vyžádal na 40 obětí. Jednou z atentátnic totiž byla vdova po někdejším veliteli Džamaat Šariat Umalatu Magomedovovi.
Detektivové měli podezření, že lidé působící v Česku zajišťovali materiální, finanční a personální podporu pro teroristy, hlavně ze severního Kavkazu. „Osoby, které působily v České republice, měly zajišťovat falešné osobní doklady, finanční prostředky, zbraně a výbušniny pro tzv. nové bojovníky,“ informoval Hanták. Začátkem dubna pak policisté získali informace o tom, že by členové skupiny mohli z České republiky vycestovat. Ve spolupráci s Útvarem rychlého nasazení (URNA) tak 6. dubna ráno přistoupili k akci. Postupně bylo v Česku na různých místech zadrženo sedm lidí, další dva byli v době zásahu v Německu. Celkem šlo o osm mužů a jednu ženu ve věku od 30 do 52 let, kteří pocházeli z oblasti severního Kavkazu a Bulharska.
Skupina islámských radikálů měla sídlo v Praze. V domě byla i funkční střelnice. Zásahová jednotka vtrhla do domu záměrně brzy ráno, když se muslimové modlili. „Pronikli jsme do objektu, když končila jejich modlitba, takže jsme věděli přesně, kde se nacházejí, o to to bylo jednodušší,“ řekl ČT ředitel URNA Libor Lochman. Kde přesně policie osoby zatkla, ale tají. Na místě jsou totiž stále její experti a místo sledují.
František Bublan ve Studiu ČT24:
"Že je Česká republika logistickým zázemím pro teroristy, o tom se mluví už mnoho let… Mě překvapilo, že policejní útvar, který aktéry odhalil, monitoroval skupinu asi tři roky… Věřím tedy tomu, že nezůstane pouze u zatčení těchto pěšáků, ale že z toho vzešly potřebné informace, které pomohou odhalit, pro koho byla činnost vykonávána, a zda měla nějaké další výsledky.
Při domovních prohlídkách detektivové zajistili literaturu v arabském jazyce a v azbuce, písemnosti s vazbou na Džamaat Šariat, pravé i falešné doklady, razítka různých tuzemských i zahraničních státních institucí, přístroje potřebné k výrobě dokladů, počítače, padělané bankovky a větší množství drog. Policisté se dostali i do bytu jedenatřicetiletého Čečence, u kterého nalezli „značné množství zbraní a střeliva“. „Jeho spolupráce s ostatními obviněnými je předmětem dalšího šetření. V případě prokázání viny hrozí obviněným podle konkrétního podílu na trestné činnosti v horní hranici až desetileté tresty odnětí svobody. Obvinění nespolupracují a ke svému nezákonnému jednání odmítají vypovídat,“ uvedl Hanták.
