Praha - Vláda posiluje postavení státních zástupců - věta, která přesně vystihuje důvod radosti, ale i obav z nového zákona, který schválil kabinet Petra Nečase a teď jej mají poslanci. Přestože kabinetem norma úspěšně prošla a ministr spravedlnosti Pavel Blažek hledal shodu i s opozicí, vše se odehrálo před tím, než státní zástupci a policie demonstrovali zásahem minulý týden svoji sílu. Osud zákona je tak nyní nejistý. Přinášíme rozbor jeho nejdůležitějších bodů.
Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, mimo jiné prezidentka Unie státních zástupců, mluví o nové formě pochvalně. „Zvýší osobní odpovědnost státního zástupce, posílí jeho nestrannost, institucionální nezávislost, ale také zefektivnění činnosti celé soustavy.“ A chválí ho také Pavel Zeman, nejvyšší státní zástupce.
Hodnocení politiků už tak jednoznačné není. Mnozí se ho téměř bojí a používají pojem „prokuratura.“ Ta prokuratura, která se v dobách socialismu proslavila politickým stíháním, represí i neexistencí základních procesních práv. A ta prokuratura, kvůli které se přešlo na současný systém státních zastupitelství.
Obava z nové úpravy může navíc po zátahu protikorupční policie v nejvyšších patrech české politiky a státní správy zesílit. Přiznává to také zmiňovaný nejvyšší státní zástupce Zeman. Osud zákona podle něj „bude záviset na tom, jak politici přistoupí ke státnímu zastupitelství po zkušenostech z posledních dnů.“ „Zákon je v současné době vyvážený. Lze udělat určité dílčí, technicistní změny, z jakýchkoliv drastičtějších zásahů bych ale měl obavu,“ dodává.
Prokuratura versus státní zastupitelství
V Česku funguje čtyřstupňový systém státního zastupitelství. Nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda a může ho také kdykoliv, i bez udání důvodu, odvolat. Státní zastupitelství je totiž, na rozdíl od prokuratury, ústavně řazeno k exekutivě. Vliv v tomto systému je možné uplatnit pouze ke stupni bezprostředně podřízenému. Nejvyšší státní zástupce tak nesmí zasahovat do věcí na okrese nebo kraji. Existují ovšem možnosti, jak tak činit – například kontrolou skončené věci nebo „dohledem nad dohledem“.
- kontrola skončené věci: věc se znovu posoudí a zváží se, zda se nemá v řízení pokračovat. Tedy v takových řízení, která jsou skončena pravomocně, nebo která byla vyřízena jiným způsobem a s konečnou platností. Takový postup zvolil ministr spravedlnosti například v kauzách katarského prince a Jiřího Čunka, kde zjistil řadu pochybení
- dohled nad dohledem: současný faktický stav, kdy se může kterýkoli nadřízený podívat a teoreticky pokynovat kteroukoli živou věc všech podřízených stupňů zastupitelství
V čele prokuratory stojí generální prokurátor, který je volen daným zákonodárným sborem. Například slovenského generálního prokurátora volí Národní rada a jmenuje ho prezident. Je ústavním činitelem. Plně tedy zodpovídá za činnost prokuratury a nikdo mu do jejího řízení nemá zasahovat. Je silným a vlivným hráčem napříč všemi stupni prokuratury. Proto nese právní i politickou odpovědnost.
Základem obou systémů je zajistit, aby byl pachatel trestného činu postaven před soud a potrestán. Proč tedy přichází změny, když se to u většiny případů daří? Odpověď je jasná: nejzávažnější hospodářské trestné činy, zejména korupce. Pod novým, více nezávislým státním zastupitelstvím vyroste úřad, který si bude do celé republiky sahat pro případy. Úřad bude připojen k Nejvyššímu státnímu zastupitelství, takže kontrolovat jeho vedoucího bude moci smět jen nejvyšší státní zástupce.
Učebnice trestního práva uvádí zjednodušení, že státní zástupce je pánem přípravného řízení. Té fáze, kdy se vyšetřuje, zajišťují důkazy a rozhoduje, zda bude někdo postaven před soud. Hraje se tedy o „pány“ velkých politicko-kriminálních kauz.
Konkrétní změny podle návrhu zákona o státním zastupitelství:
1. Zvýšení nezávislosti státních zastupitelství
Už nyní je v zákoně o státním zastupitelství upraveno, že „věci svěřené do působnosti státního zastupitelství vykonávají pouze státní zástupci; jiné orgány nebo osoby nesmí do jejich činnosti zasahovat nebo je při jejím výkonu nahrazovat anebo zastupovat.“ O ještě větším důrazu na nezávislost se vedou dlouhodobě diskuze. Někteří politici upozorňují právě na fakt, že je v ústavě státní zastupitelství upraveno v hlavě o moci výkonné. Úplná separace a nezávislost by tedy znamenala úkrok ze zařazení v nejvyšším právním předpisu.
„Nejvyšší státní zástupce není nezávislá osobnost,“ odvolával se na článek 80 ústavy poslanec Marek Benda (ODS) v rozhovoru pro Českou pozici. Kritikem důrazu na nezávislost je i ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Zato ministr spravedlnosti, který má podle aktuálního modelu o soustavě rozhodující slovo, nezávislost vyzdvihuje: „Jednoznačný přínos vidím zejména v těch změnách, které pomohou posílit nezávislost státních zástupců na politickém vlivu,“ řekl Pavel Blažek (ODS), když předkládal vládě návrh zákona.
2. Zrušení vrchních státních zastupitelství
Likvidace třetího článku - úkol, se kterým Lenka Bradáčová přijala pozici vrchní státní zástupkyně, také nepřijímají všichni s radostí. Jak řečeno výše, státní zastupitelství se od prokuratury liší tím, že jsou jednotlivé články relativně izolované. Nejvyšší státní zástupce je přímým dohledovým orgánem pouze o stupeň níž - tedy vůči vrchním státním zastupitelstvím. Při jejich zrušení by se tak stupněm, vůči kterému by mohl nejvyšší státní zástupce přímo zasahovat, staly kraje. A právě na této úrovni se začínají soudit nejzávažnější trestné činy, včetně hospodářských.
Přiblížení nejvyššího státního zastupitelství „živým kauzám“ budí rozporuplné reakce. Na jednu stranu promítá do legislativy aktuální stav takzvaného dohledu nad dohledem – tedy fakt, že soustavě nestačí jen dohled nad bezprostředně podřízeným stupněm a někdy musí jít i dál. Na druhou stranu právě zákonná úprava posílí nejvyšší státní zastupitelství, které tak již nebude muset podrobně vysvětlovat, proč dané kauzy na kraji „kontroluje“.
3. Posílení moci nejvyššího státního zástupce
Nejvyššího státního zástupce bude na deset let jmenovat prezident republiky, a to na návrh vlády předložený ministrem spravedlnosti. „Tím, že rozdělíte kompetence mezi prezidenta a vládu, zamezíte tomu, aby si vláda vybrala svého politického favorita,“ řekl v pořadu Hyde Park ČT24 exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). S výběrem by měl pomáhat i poradní sbor státního zastupitelství, který si zvolí sami státní zástupci. Kritika se snáší jak na délku funkčního období, tak na možnost blokace nového nejvyššího státního zástupce z Hradu.
Někteří opoziční i vládní politici mají výhrady také k poradnímu sboru. Jeho členové se budou vyjadřovat ke jmenování vedoucích státních zástupců. Tedy i náměstka nejvyššího státního zástupce, který povede úřad pro boj s korupcí, závažnou finanční kriminalitou a terorismem. Změna se nevyhne ani odvolání nejvyššího státního zástupce. Toho bude možné odvolat pouze v kárném řízení před kárným soudem. Doteď měla tuto pravomoc vláda.
4. Zřízením specializovaného útvaru pro vyšetřování korupce
Trestné činy přijetí úplatku, podplácení a nepřímého úplatkářství, závažná finanční kriminalita a obzvlášť závažné zločiny spáchané úředními osobami v souvislosti s jejich funkcí. Působnost nového úřadu bude velká a dané trestné činy by nevyšetřoval nikdo jiný. Pod vedením náměstka nejvyššího státního zástupce, jmenovaného nejvyšším státním zástupcem na sedm let, by se měli soustředit elitní státní zástupci.
Úřad, na jehož existenci se politici shodnou, vyvolává řadu otázek. Opozici a části odborné obce vadí, že by měl na některé trestné činy monopol. „Jakýkoli monopol se v minulosti ukázal jako rizikový. Věci mohou být nejen stíhány, ale také nestíhány,“ obává se Jeroným Tejc (ČSSD).
Útvar dlouhodobě kritizuje bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. „Reálně hrozí, že se ten úřad vymkne kontrole. Vede ho náměstek nejvyššího státního zástupce. Nejvyšší státní zástupce tak bude současně první i druhou instancí,“ říká. Podle Benešové mohou mít státní zástupci „svaté úmysly“, ale taková úprava úřadu se jim může vymstít. „Chapadla korupce se dostanou i do centralizovaného úřadu, kmotři to umí,“ varuje.
Lenka Bradáčová úřad, který by byl součástí státního zastupitelství, brání. Vyšší nezávislost „jednotky“ považuje za klad. „Odpovědný by byl jeho šéf v pozici náměstka nejvyššího státního zástupce, jenž by měl stejné pojistky neodvolatelnosti jako kterýkoli okresní či krajský státní zástupce, ne vyšší. A tu nejvyšší odpovědnost nese nejvyšší státní zástupce, jelikož on se podílí na výběru svých náměstků,“ popsala pro Respekt.
Nový zákon se bude také věnovat úpravě jmenování státních zástupců, kariérnímu řádu anebo pravidlům, jak odmítnout splnění pokynu nadřízeného. Zákon by poté, co jej schválí parlament, měl platit od 1. ledna 2015.
