Kvůli pochybnostem kolem Čapího hnízda zvažují opoziční strany ODS, TOP 09 a Úsvit, že vyvolají hlasování o nedůvěře vládě. Učiní tak v případě, že vicepremiér Andrej Babiš příští týden před poslanci kauzu dostatečně nevysvětlí. Poslanci budou kauzu projednávat na mimořádné schůzi 23. března. Čapí hnízdo ale rozděluje i koalici: zatímco poslanci ANO odmítají program schůze, tak lidovci jsou pro. Sociální demokraté pak váhají – premiér Bohuslav Sobotka svolal předsednictvo strany na páteční večer.
Podle předsedy ODS Petra Fialy je kauza tak závažnou věcí, že splňuje kritéria pro vyslovení nedůvěry vládě. „V případě, že tam nedojde k nějakému jasnému vysvětlení, jasným argumentům, tak je to důvod, abychom se připojili k tomuto hlasování,“ uvedl šéf poslanců Úsvitu Marek Černoch. Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek také nevylučuje, že se strana připojí, zároveň ale připomíná, že mají strany menšinu ve sněmovně.
Tyto tři strany mají totiž jen 49 poslanců, ke svržení vlády je ale potřeba nejméně 101. Proto nechávají podobné snahy Andreje Babiše chladnými: „Je to folklór ODS, TOP 09 - když vyvolají důvěru vládě, tak budeme hlasovat, no.“
Opozice se ve sněmovně pokusila Sobotkovu vládu už jednou svrhnout. Při hlasování loni v květnu ale neuspěla. Proti kabinetu tehdy hlasovalo jen 47 z celkového počtu 200 poslanců. I tehdy to bylo kvůli Andreji Babišovi a penězům - šlo o zachování podpory biopaliv.
Babiš kritizuje lidovce - koalice prý ale nepadne
Babiš je rozladěný, že lidovci chtějí program schůze podpořit. „Mně se nelíbí, že KDU-ČSL souhlasí se schůzí, nemá to nic společného s mým působením v politice, nemá to nic společného s koaliční vládou, je to vyloženě megakampaň,“ uvedl Babiš.
Koalice prý kvůli případu nepadne. „Stabilitu vlády to podle mě neohrozí, já mám čistý stůl, nic špatného jsem neudělal,“ řekl Babiš. Partneři hnutí ANO si podle něj neuvědomují, že jejich případná podpora schůze poškozuje vládu v očích občanů, protože je vnímána jako konflikt v rámci koalice.
I kvůli tomu, že případ je vyšetřován policií a evropskými orgány, sněmovna by se podle Babiše měla soustředit na důležitější věci. „Sněmovna má obrovské problémy v přijímání zákonů, je tam spousta důležitých zákonů pro lidi, a teď se budeme bavit o Čapím hnízdu. Myslím, že je to směšné a že lidi chápou, že je to jen cíl mě poškodit,“ řekl.
Podle Babiše dostala firma na začátku 50milionovou dotaci, celkové investice do Čapího hnízda ale budou dosahovat až miliardy: „Jsem přesvědčen, že pokud by EU dělala soutěž poměru vlastních zdrojů, tak nevěřím, že je někde v Evropě takový projekt, kde je perspektivně ten podíl dotací jen pět procent,“ uvedl ministr financí.
Postoj ČSSD bude v pátek večer ladit předsednictvo
Podnět k mimořádnému jednání sněmovny s jediným bodem - „Kauza Čapí hnízdo“ - podepsali poslanci TOP 09, ODS a také pět zástupců Úsvitu. „Vláda může říct, že podvodníci a zloději mají své místo ve vládě, ale pak za to pan premiér i pan Bělobrádek přejímají odpovědnost,“ tvrdí šéf opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek. Samotné jednání pléna by se ale vůbec nemuselo uskutečnit, pokud by sněmovna neschválila její program.
O postoji sociálních demokratů bude v pátek večer jednat předsednictvo strany, které svolal premiér Sobotka. „Chci, aby naše vláda stabilně a dobře pracovala a nedávala prostor předsedovi ODS Petru Fialovi a předsedovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi k laciným útokům. Ale ANO v tom musí vládní koalici pomoci. Své současné problémy nesmí bagatelizovat a musí je srozumitelně vysvětlit a řešit,“ uvedl Sobotka.
Jméno investora prý Babiš prozradí až poslancům
Babiš ve středu před schůzkou s prezidentem Milošem Zemanem uvedl, že na sněmovní schůzi prozradí vlastníka Čapího hnízda v době, kdy projekt získal evropskou dotaci. Už v neděli řekl, že ho zná, jméno ale zveřejnit nechtěl. „Odpověď bude jasná pro všechny. Normální lidi to pochopí, ti už to chápou dnes, ti, kdo to nebudou chtít pochopit, budou stále něco říkat,“ myslí si Babiš.
Farma Čapí hnízdo patřila do přelomu let 2007 a 2008 do koncernu Agrofert ministra financí Andreje Babiše. Poté změnila formu vlastnictví, a nebylo tak možné dohledat její majitele. Díky tomu společnost dosáhla na evropskou dotaci kolem 50 milionů korun, kterou by firma z rozsáhlého koncernu Agrofert podle všeho dostat nemohla. Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se společnost vrátila zpět mezi firmy Babišova koncernu. Někteří politici tento postup vnímají jako dotační podvod.
Kauzu vyšetřuje hospodářská kriminálka i Brusel
Vedle politiků se kauzou Čapího hnízda zabývají i orgány činné v trestním řízení. Od konce loňského roku je to odbor hospodářské kriminality pražské policie. Detektivové vyšetřují podezření na dotační podvod a poškození finančních zájmů EU – zatím ale nikoho neobvinili.
Oficiální vyšetřování spustil i Evropský úřad pro boj proti podvodům známý pod zkratkou OLAF. Zjišťuje okolnosti přidělení dotace na stavbu farmy. Na případná zjištění kolem Čapího hnízda se přímo OLAFu dotazovala jedna úřednice ministerstva financí. Magazín Reportér upozornil, že jednala na příkaz náměstka Tomáše Vyhnánka, který obešel dva její přímé nadřízené.
Podle Anety Snopové z redakce Reportérů ČT není tak podstatné, jaká jména investorů příští týden zazní: „Já si umím celkem dobře představit, že pan ministr přijde a řekne – byli to advokáti. Protože na počátku to skutečně dva advokáti byli – v lednu 2008 na valné hromadě byli jako akcionáři uvedení dva advokáti: pan Knotek a paní Knapová, což jsou lidé, kteří mají různé funkce v představenstvu Agrofertu.“
Podle Snopové ale z účetních závěrek firmy Čapí hnízdo a později Imoba vyplývá, že tam žádný investor nebyl. „Zde je naprosto klíčové, zda-li byl převod akcií pouze účelovým zakrytím vlastnictví při čerpání té dotace, nebo se skutečně jednalo o reálný převod. Pokud by byl převod pouze za účelem obejití podmínek dotace, tak potom by se skutečně mohlo jednat o trestný čin,“ uvedl právník Aleš Rozehnal.
