Poslanci ANO a SPD vetovali schválení zjednodušení pravidel u příspěvku na bydlení zrychleně už v prvním čtení. Červencová účinnost vládní novely však zřejmě ohrožena nebude. Sněmovna se po sociálních zákonech vrátila k volbě nových radních ČT, kam zvolila politologa Ladislava Mrklase, který nahradí odvolanou radní Hanu Lipovskou, a další čtyři radní. K zákonodárcům také dopoledne promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Sněmovna poté vyzvala vládu, aby dál Ukrajinu podporovala.
K vládní novele pro příspěvek na bydlení by se poslanci měli vrátit už ve čtvrtek v podvečer. Opozice chce zejména prosadit také zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku a zavést jeho pravidelnou valorizaci. Při schválení předlohy už v úvodním kole by podávání pozměňovacích návrhů nebylo možné.
Příjemci příspěvku na bydlení by podle novely nemuseli dokládat příjmy a výdaje jednou za půl roku, nikoli každého čtvrt roku jako doposud. Dávku by měly úřady přiznávat na dobu neurčitou a lidé o ni nebudou muset žádat každý rok znovu. „Pro většinu žadatelů je klíčový 1. červenec tohoto roku,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ocenil, že se navzdory opozičnímu vetu rychlého schválení našla cesta tak, aby novela mohla vyjít do konce června ve sbírce.
Rodiče s nízkými výdělky by si podle předlohy mohli zvýšit měsíční částku rodičovské z nynějších nejvýš deset tisíc korun na třináct tisíc korun. Hnutí ANO chce, aby taková možnost existovala i pro pracující rodiče. Zároveň prosazuje prostřednictvím úpravy Aleše Juchelky (ANO) zvýšení základní celkové částky příspěvku na 400 tisíc korun. Podle pozměňovacího návrhu Lucie Šafránkové (SPD) by měla vzrůst na 360 tisíc korun. Obě úpravy zavádějí také pravidla automatické valorizace.
Poslanci také schválili úlevu u kratších pracovních úvazků. Předloha o pojistném na sociálním zabezpečení u některých kratších pracovních úvazků zřejmě sníží odvody placené zaměstnavatelem o pět procent. Obvyklé pojistné činí 24,8 procenta. Opatření má zaměstnavatele motivovat k širšímu vytváření a nabízení zkrácených úvazků a podpořit obyvatele, kteří jsou na trhu práce zranitelní. Sleva by se měla podle novely vztahovat vesměs na úvazky osm až 30 hodin týdně u vymezených skupin zaměstnanců. Nyní předlohu posoudí senátoři.
Materiální pomoc na Ukrajině
Poslanci po vyslechnutí videoposelství prezidenta Zelenského vyzvali v usnesení vládu, aby dále materiálně podporovala Ukrajinu a zasazovala se o její začlenění do Evropské unie. Odsoudili také ruskou politiku „zaměřenou na zničení soudržnosti a státnosti Ukrajiny“. Proti návrhu hlasovali pouze poslanci opozičního hnutí SPD, které je proti dalším dodávkám zbraní na Ukrajinu.
Jednoznačnou odpovědnost za „zločin agrese a rozpoutání války proti Ukrajině“ má podle dolní komory současné vedení Ruska. Státy by měly podle ní poskytnout součinnost Ukrajině při vyšetřování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, aby byli jejich pachatelé potrestáni.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzdvihl statečnost a odhodlání Ukrajinců. Česko zase podle ministra vnitra Rakušana nyní prochází testem, zda umí být solidární, a uspělo v něm.
„Výsledkem války nemůže být kompromis s tím, kdo páchá válečné zločiny. Ukrajina si zaslouží naši podporu,“ zdůraznil Výborný. Podle předsedy sněmovního zahraničního výboru Marka Ženíška (TOP 09) se Ukrajina od počátku brání a bez pomoci nemůže uspět.
Předsedkyně poslanců hnutí ANO Alena Schillerová podotkla, že uznání si zaslouží všichni Ukrajinci i čeští obyvatelé za pomoc a za solidaritu s Ukrajinou. Prezident Zelenskyj se podle ní ukázal jako skutečný lídr své země.
Zástupce klubu SPD Jaroslav Bašta uvedl, že tato frakce nemůže návrh usnesení podpořit, protože SPD odmítá snahu zatáhnout Česko do případného válečného konfliktu prostřednictvím dalších dodávek zbraní a munice na Ukrajinu. Povedou podle něho jen k prodloužení a eskalaci konfliktu.
Zveřejňování údajů o platech vysokých úředníků
Sněmovna podpořila povinnost zveřejňování údajů o platech vysokých úředníků
Zákon o svobodném přístupu k informacím měl být podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) součástí českého právního řádu nejpozději loni v létě. Novela totiž zavádí také změny související s unijní směrnicí o otevřených datech. Předlohu nyní posoudí ústavně-právní výbor a výbor pro veřejnou správu.
Veřejné podniky předloha vymezuje tak, že jde o společnosti, které vykonávají relevantní činnost podle zákona o zadávání veřejných zakázek, nebo v nichž státní orgány nebo veřejné instituce mají dominantní vliv. Rakušan uvedl, že jde například o energetické firmy. Předloha by ale zároveň měla podle ministra zajistit lepší ochranu obchodních společností, které se pohybují v konkurenčním prostředí.
Poslanci v úvodním kole podpořili i předlohu k zjednodušení zakládání obchodních korporací. Například zápis společnosti do obchodního rejstříku by už nebyl podmíněn předchozím získáním živnostenského oprávnění. K založení společnosti s ručením omezeným by zakladatelé mohli použít vzorové společenské smlouvy, jež budou na webu ministerstva spravedlnosti.
Dolní komora v úvodním kole souhlasila také s novelou zákona o ochraně spotřebitele, která zřejmě obchodníkům ztíží uvádění falešných slev. Prodejci nabízející zboží ve slevě budou muset nově uvádět cenu, za kterou výrobek prodávali v předchozím období. Lidé, kteří uzavřou smlouvu o koupi například na prodejní akci, od ní budou moci odstoupit do třiceti, nikoliv čtrnáct dnů jako dosud.
Výběr nových členů Rady České televize
Poslanci do Rady České televize zvolili politologa Ladislava Mrklase, který tak obsadí místo uvolněné odvolanou radní Hanou Lipovskou. Spolu s ním dolní komora zvolila další čtyři radní – bývalého ředitele Českého rozhlasu Vlastimila Ježka, Karla Nováka navrženého Nadačním fondem Filantia, bývalou novinářku a členku Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Miladu Richterovou a bývalého člena Rady Českého rozhlasu Petra Šafaříka.
Opoziční poslanci z klubů ANO a SPD se odmítli volby účastnit. Předsedové klubů to oznámili v reakci na středeční rozhodnutí sněmovní koaliční většiny, která neumožnila tajnou volbu. Poslanci by tak členy volili veřejně.
Při předchozím pokusu o volbu radních veřejnoprávní televize na začátku června vznášela opozice pochybnosti o tom, zda je volba skutečně tajná. Strany vládní koalice musely čelit výtkám, že při některých tajných volbách museli jejich poslanci ve skutečnosti ukazovat své volební lístky, což představitelé koalice odmítli.
„Klub ANO se nebude účastnit takové blamáže,“ uvedla předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová a obdobně se později vyjádřil i šéf poslanců SPD Radim Fiala. Sněmovna má kromě toho v dalším bodu vybírat ještě čtyři další členy televizní rady za ty, kterým skončily jejich mandáty.
