Opoziční strany oznámily po prohraném hlasování o elektronické evidenci tržeb, že se proti způsobu jejího schválení Poslaneckou sněmovnou ohradí u Ústavního soudu. Učiní-li tak, může se stát leccos, ale ústavní právník Jan Kysela není přesvědčen, že má opozice velkou šanci na úspěch. Jen těžko přesvědčí Ústavní soud, že nebyla dodržena její práva se k zákonu vyjádřit, když poslanci o EET jednali desítky hodin.
Ústavní soud v minulosti již několik zákonů smetl. Ale když si například v roce 2011 stěžovala tehdejší opozice na schválení několika klíčových zákonů Nečasovy vlády v režimu legislativní nouze, sice dal opozici za pravdu, zákony však nezrušil. Pouze nařídil nové projednání. O rok později, když si opozice na reformní zákony stěžovala, zrušil sice některá ustanovení, nikoli však kvůli způsobu schválení.
Podle ústavního právníka Jana Kysely lze očekávat, že stejně dopadne ohlášená stížnost na způsob schválení EET. Jde i o to, že ústava se pravidly jednání Poslanecké sněmovny příliš podrobně nezabývá. Opozici také u Ústavního soudu nezbude než argumentovat domnělým porušením principu ochrany menšiny. „Menšina by musela tvrdit, že porušením jednacího řádu bylo porušeno její zásadní právo kvalifikovaně se účastnit zákonodárného procesu a ovlivnit jeho výsledek,“ popsal Jan Kysela v Událostech, komentářích.
Ústavní soud ale v tom případě bude způsob schvalování zákona bedlivě zkoumat. Právník přitom nepředpokládá, že by nalezl něco, co by podpořilo opoziční tvrzení, že ji většina vzala příliš zkrátka. „Když bychom zkoumali případ zákona, o kterém se bavíme, mám pocit, že času bylo dost. Zákonodárný proces nebyl spojen s technickými úskalími, nikdo v nekontrolovanou chvíli nevytahoval komplexní pozměňovací návrhy. (…) Když bychom měřili délku rozpravy, zjistili bychom, že byla v řádu desítek hodin. Takže že by se podařilo opozici Ústavní soud přesvědčit, si nejsem jistý,“ upozornil.
Že u Ústavního soudu elektronická evidence tržeb projde, očekává i Robert Zbíral z katedry politologie a společenských věd Právnické fakulty Univerzity Palackého. „Byl bych si ochoten vsadit, že Ústavní soud tento zákon nezruší. Alespoň ne z důvodu procesních pochybení při přijímání zákona,“ poznamenal.
Ústava možná vydržela, jednací řád ne
Současně však uvedl Robert Zbíral v rozhovoru pro 90' ČT24, že poslanci porušili jednací řád. „Byl porušen jednací řád a jednání bylo protizákonné,“ řekl. Ani ústavní právník Jan Kysela nepovažuje způsob, kterým koalice EET prosadila, za čistý. V rozporu s jednacím řádem podle něj bylo úterní přerušení projevu Petra Fialy i ukončení rozpravy dříve, než se vyjádřili všichni přihlášení.
Poslanec ANO Radek Vondráček však poukázal, že Jan Hamáček nechal o zákonu hlasovat, protože tak Poslanecká sněmovna rozhodla. „Existuje usnesení sněmovny, že se bude hlasovat 10. 2. v 11 hodin. Tímto usnesením sněmovny jako suveréna se předsedající musí řídit,“ upozornil.
To však Jan Kysela zpochybnil. „Takové usnesení se dá používat, nicméně ne v rozporu s jednacím řádem. Pokud bychom se měli přít o to, co je více, jestli usnesení, nebo zákon, je zřejmé, že z toho vychází zákon. Spor, že stojí předsedající před dilematem, jestli má dát přednost zákonu, nebo vůli většiny, má jednoduché řešení,“ uvedl.
Zdůraznil však, že případné porušení jednacího řádu nemá u Ústavního soudu místo. „Museli bychom dovodit, že porušení jednacího řádu má takovou intenzitu, aby současně znamenalo porušení nějakého ústavního pravidla nebo principu. Ústavní soud je soudní orgán ochrany ústavnosti, nikoli soudní orgán ochrany jednacího řádu,“ uzavřel.
Stát si slibuje z EET ročně na daních 18 miliard korun
Po úplném náběhu evidence tržeb by měl stát vybrat ročně na daních 18 miliard korun navíc, zopakoval Babiš. Z toho čtyři miliardy připadnou obcím a 1,5 miliardy korun krajům, dodal.
Pokud zákon schválí i Senát a podepíše prezident, podnikatelé začnou elektronicky posílat údaje o tržbách do registru patrně od listopadu. Nejprve půjde o restaurace a hotely, postupně budou přibývat další odvětví.
