Zděšení, rozhořčení veřejnosti a také rozhodnutí několika obchodních řetězců vyřadit z nabídky vejce z klecových chovů. Na druhé straně obvinění z falšování záběrů a porušování zákonů. Takové reakce vzbudily záběry slepic z několika klecových kovů, které pořídila organizace OBRAZ-Obránci zvířat a odvysílala Česká televize v pořadu 168 hodin. Jak jednotlivé strany na reportáž zareagovaly, zjišťovala pro 168 hodin Kateřina Stibralová.
Apatické slepice téměř bez peří, některé zraněné, jiné bez známek života. Mrtvá těla leží na pletivu, zatímco živořící ptáci zůstávají vedle nich namačkáni v kleci s minimální možností pohybu. Takové záběry z několika velkochovů vzbudily rozdílné reakce.
Zatímco lidé, kteří si zkrátka kupují vejce, často poprvé zjistili, v jakých podmínkách vznikají ta nejlevnější, někteří obchodníci začali připravovat jejich stažení z prodeje. A chovatelé na druhé straně obvinili autory záběrů buď z toho, že je zfalšovali, nebo třeba z toho, že jim mohli slepice v klecích nakazit infekcí.
Že přestanou prodávat vejce s kódem začínajícím trojkou – prozrazující klecový chov – oznámily po odvysílání reportáže o podmínkách slepic Lidl, Penny Market, Kaufland, Ahold, Tesco a také Rohlík.cz.
Zatímco Rohlík.cz slibuje, že „trojky“ stáhne do konce příštího roku, ostatní si vesměs stanovili podstatně delší časový horizont – do roku 2025. „Tento krok nejde učinit ze dne na den. Hlavním důvodem pro to jsou současné kapacity v České republice, které jsou nedostatečné pro potřeby prodeje v našich prodejnách,“ zdůvodnila sedmiletou lhůtu mluvčí Lidlu ČR Zuzana Holá s tím, že rok 2025 je „nejzazší termín“.
Pavel Buršík z organizace OBRAZ-Obránci zvířat, která stojí za záběry z klecových chovů, věří, že tyto chovy ztratí podporu. „Zkušenosti z mnoha evropských, ale i amerických, asijských zemí ukazují, že pokud je vůle na straně firem, tak se změna může odehrát během několika let a není nic, co by tomu zásadně bránilo. Dnes už nejsou žádné racionální důvody, proč ještě podporovat klecové chovy,“ uvedl.
Reakce chovatelů: Pochybnosti o pravosti záběrů, obvinění z porušení zákonů i mlčení
Sami chovatelé však žádné změny podmínek pro své svěřence nechystají. Naopak tvrdí, že jediné, co není v pořádku, je pořízení a zveřejnění jejich záběrů. S Českou televizí vesměs odmítli přímo hovořit, k dispozici jsou pouze jejich veřejná vyjádření zveřejněná na internetu.
Výjimkou je Agrofert, kterému patří drůbežárna Druko Střížov, kde vznikly záběry na slepici oběšenou v pletivu či mrtvou slepici místo podestýlky. Mluvčí holdingu Karel Hanzelka se domnívá, že by záběry mohly být zfalšované. „Máme pochybnosti o autenticitě záběrů,“ řekl. Firma Druko Střížov pak uvedla, že odmítá, „že se jedná o chov Druko Střížov, co záběry ani jinak nedokazují“ a že „mohou pocházet z jakéhokoliv chovu“.
Podle autora záběrů v nich však důkaz je. „Záběry, které jsme předali televizi, jsme natočili tak, že začínají záběrem na GPS lokátor, kde jsou vidět souřadnice daného chovu. Proto se dají bez jakékoli pochyby spojit právě s tímto chovem,“ poukázal. K tomu již nechtěl mluvčí Hanzelka nic říct.
Další chovatelé pak buď vůbec nechtěli reagovat, nebo zpochybnili způsob pořízení záběrů a také jejich odvysílání. „Reportáž považujeme za účelovou a při pořizování snímků muselo dojít k trestnému jednání. Závažný problém spatřujeme v obecném ohrožení, kdy autor snímků mohl napříč farmami přenášet infekční nákazu,“ stojí ve stanovisku společnosti AG Maiwald, které patří farma Libotenice.
Autor záběrů však ujistil, že do objektu vstoupil nenásilně. „Pravidlo je, že nesmí být ohroženo jakékoli zvíře. Používáme jednorázové oblečení, overaly, rukavice, návleky. Dodržujeme přísnou hygienu, aby bylo vše naprosto bezpečné,“ dodal.
Podle politologa Milana Znoje z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy jsou argumenty majitelů klecových chovů problematické. „Říkají: Jak je možné, že to někdo natočil, porušil zákon, ohrozil náš chov nějakými infekcemi? Snaží se eliminovat dosah toho, že chov, jak byl zaznamenán, je vlastně týrání zvířat,“ zdůraznil. Pavel Buršík pak odkázal na německou judikaturu. „V Německu je i soudní rozhodnutí, že je veřejný zájem, aby veřejnost věděla, jak ty chovy vypadají,“ poukázal.
Klec = 3
V Evropě se v poslední době klecové velkochovy ruší. Odstupují od nich v Belgii, Dánsku, Německu, Lucembursku, Maltě, Nizozemsku, Rakousku, Švédsku či Velké Británii. V těchto zemích podíl vajec z klecových velkochovů klesl na méně než polovinu. V Česku naopak podle údajů Českomoravské drůbežářské unie jsou slepice v klecích v 87,6 procenta chovů.
Obaly vajec v obchodě vypadají všechny stejně, z jakého chovu vejce pochází, však lze poznat podle čísla. To je součástí kódu naraženého přímo na vejci.
- Pokud vejce pochází z klecového chovu, začíná číslo na vejci číslicí 3. Cena jednoho vejce jsou zhruba 4 koruny.
- Pokud vejce pochází z halového chovu s podestýlkou, začíná číslo na vejci číslicí 2. Cena jednoho vejce bývá 5 až 6 korun.
- Pokud vejce pochází z chovu s venkovním výběhem, začíná číslo na vejci číslicí 1. Cena jednoho vejce bývá 7 až 8 korun.
- Pokud vejce pochází z ekologického chovu, začíná číslo na vejci číslicí 0. Cena jednoho vejce je asi 10 korun.
