Praha – Lidí s diagnózou celiakie v Česku neustále přibývá. Onemocněním trpí nejméně 100 tisíc lidí. Nemoc ale byla diagnostikovaná jen u pětiny z nich, většina postižených o svém problému vůbec neví. Léky na celiakii přitom neexistují, od příznaků nemoci pomáhá jen celoživotní přísná dieta. Pokud ji pacient nedodržuje, hrozí mu vážné zdravotní komplikace, které mohou vést až k celkovému rozvratu metabolismu.
Celiakie je vrozené a nevyléčitelné střevní onemocnění. Způsobuje ji lepek, což je směs bílkovin obsažená v bílé mouce. Lepek vyvolá ve střevech nemocného zánět, který porušuje sliznice. Nemoc se následně projevuje poruchou střevního vstřebávání, ale i řadou nesouvisejících potíží, kvůli kterým je diagnostika obtížná.
Na celiakii žádný lék neexistuje, od příznaků nemoci pomáhá jen přísná dieta. Pokud ji pacient nedodržuje, hrozí mu podle Terezy Láškové ze sekce Mladých evropských celiaků velké zdravotní komplikace. „Celiakie může vést až k rozvratu metabolismu. Lepek ničí klky v tenkém střevě, tím se povrch tenkého střeva zmenšuje a dochází k obtížím se vstřebáváním živin,“ upozornila v rozhovoru pro Českou televizi. Neléčená celiakie pak podle ní vede až k rakovině střev, poruchám plodnosti nebo duševním obtížím.
Celiakie se může projevit kdykoliv během života
Onemocnění je dědičné a může se projevit kdykoliv během života. Pokud ho mají rodiče, je vhodné nechat otestovat i dítě. Pokud se nemoc naopak projeví pouze u dítěte, je vhodné, aby se nechali otestovat i rodiče, případně další příbuzní. U malých dětí se celiakie projeví poté, co se jim jídelníček rozšíří o obilné výrobky, nejčastěji piškoty nebo krupičku. Dítě neprospívá, má průjmy, nadýmání, trpí střídáním nálad, má větší bříško a chabé svalstvo. U školáků se nemoc projeví zpožděním tělesného a psychického vývoje, dítě je menší, váží méně a má horší prospěch ve škole. Trpí chudokrevností a poruchami výživy.
V dospělosti se příznaky objeví většinou mezi 25. až 40. rokem života. Nemoci nejčastěji předchází vážnější infekční onemocnění, operace, psychický stres, těhotenství, porod či kojení. U většiny lidí jsou příznaky nevýrazné, u menšiny jsou podobné jako v dětství. U některých pacientů se objevují na těle svědivé puchýřky, a to i ve vlasech. Dospělé mohou trápit i jaterní poruchy, revma, průjmy, zácpy či nevysvětlitelná únava. Výjimkou nejsou ani duševní poruchy jako deprese nebo úzkost.
Celiak musí celoživotně dodržovat přísnou bezlepkovou dietu. Ze svého jídelníčku tak musí vyloučit veškeré obiloviny, jako je pšenice, ječmen, oves a žito. Přirozeně bezlepkové jsou například brambory, rýže, proso, jáhly, maso nebo mléčné výrobky. Bezlepkové potraviny nabízí specializované prodejny a dají se už koupit i v supermarketu. Podle Láškové je ale stále co dohánět. V českých školách například není povinnost vařit dietní jídla. „Někdy je to horší, někdy lepší, vždy záleží na domluvě,“ dodává. Jídla pro celiaky ale v Česku nabízí řada restaurací.
Bezlepková dieta vytáhne měsíčně z peněženky tři tisíce navíc
Měsíčně vyjde bezlepková dieta asi o tři tisíce korun dráž než normální stravování. VZP proto vyplácí příspěvky na potraviny bez lepku. Na 6 000 korun ročně ale mají nárok jen lidé do 26 let, jde-li o nezaopatřené dítě - studenta. Podpora je vyplácena zpětně na základě účtenek na bezlepkové zboží. Příspěvky ostatních pojišťoven jsou minimální nebo žádné. Některé ale přispívají v rámci balíčků a speciálních programů. Více informací k příspěvkům pojišťoven na rok 2014 najdete zde.
Nabídkou bezlepkových produktů jsou nejvstřícnější v Itálii, Velké Británii nebo ve skandinávských zemích. V Itálii například ve veřejných stravovacích zařízeních platí povinnost vařit jedno bezlepkové jídlo.
