Praha - Vláda se bude na svém zasedání zabývat takzvaným náhubkovým zákonem. Premiér Jan Fischer zákon vnímá jako problém, a chce ho tedy řešit. Oproti původnímu návrhu přidala sněmovna ještě jeden bod - zákaz zveřejňování informací z policejních odposlechů. O sporné normě se mluví také v Evropském parlamentu díky německému europoslanci Alvarovi a stížnost míří i k českému Ústavnímu soudu.
Šéfredaktoři českých médií se dopisem obrátili na nového premiéra
Šéfredaktoři několika českých médií, tištěných i elektronických, tento týden dopisem Fischera požádali o to, aby zvážil nápravu náhubkového zákona. „Neschovám ten společný dopis šéfredaktorů českých médií do šuplíku. Když ale budu mluvit osobně, tak některé věci jako problém v tom zákoně vnímám a rozhodně jsem ochoten zahájit o něm debatu. Vím, jaké vám dělá potíže, jak vy ho nazíráte,“ řekl premiér.
Sporná norma zakazuje zveřejnění údajů, které by mohly vést ke zjištění totožnosti oběti mladší 18ti let, u dospělých pak v případě násilných trestných činů. Oproti původnímu návrhu přidala sněmovna ještě jeden bod - zákaz zveřejňování informací z policejních odposlechů.
Náhubkový zákon projedná i Ústavní soud
Stížnost na takzvaný náhubkový zákon míří i k Ústavnímu soudu. Podepsalo ji 34 senátorů - tedy dvojnásobný počet, než jaký je k podání třeba. „S tou původní intencí vládního návrhu se naprosto ztotožňujeme, jenomže se to celé tím komplexním pozměňovacím návrhem posunulo někam úplně jinam. Ne trochu, ale úplně. Najednou se začaly chránit jiné objekty,“ řekl senátor Petr Pithart.
Novela trestního řádu se dostala i na půdu Evropského parlamentu
V rámci plenárního zasedání Evropského parlamentu interpeloval Alvaro kvůli zákonu Evropskou komisi a Radu EU. Alvaro, který je koordinátorem své frakce při výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní záležitosti, hovoří o české náhubkové normě jako o „bezprecedentním zákonu omezujícím svobodu projevu“.
