NKÚ: Do EGAP šly miliardy, ač měl dost svých prostředků

Praha - Ministerstvo financí poslalo v letech 2011 a 2012 celkem dvě miliardy do pojišťovny EGAP, přestože měla dost vlastních prostředků, a peníze ze státní kasy tak nepotřebovala. Resort si to ale vůbec neověřil a dotaci na pojištění vývozních úvěrových rizik poskytl, zjistili kontroloři Nejvyššího kontrolního úřadu. Podle vyjádření EGAP je ale výše státní podpory exportu politické rozhodnutí vlády.

Podle NKÚ úředníci EGAP spočítali výši dotace potřebné pro doplnění pojistných fondů pro rok 2012 na 770 milionů korun a pro rok 2013 na 735 milionů korun. V žádosti o dotaci, kterou EGAP poslal na ministerstvo financí, ale svůj požadavek v obou letech zaokrouhlili na miliardu korun.

NKÚ však zjistil, že stav pojistných fondů a rezerv EGAP byl v době žádosti o dotaci v roce 2011 o téměř dvě miliardy vyšší a v roce 2012 o pět miliard vyšší, než byla jejich minimální výše potřebná k zajištění bezpečného provozu pojišťovny. „EGAP měl tedy v té době dostatek vlastních prostředků a doplnění pojistných fondů ze státního rozpočtu nepotřeboval,“ uvedla mluvčí NKÚ Olga Málková.

EGAP navíc v žádostech o dotace neuvedl a nedoložil všechny vyhláškou požadované údaje. Ministerstvo financí si doplnění chybějících údajů a dokladů nevyžádalo a požadované dotace ve prospěch EGAP uvolnilo. A to vždy v plné výši požadované EGAP. Ministerstvo tak zahrnulo do výdajů státních rozpočtů pro roky 2012 a 2013 částky o víc než třetinu vyšší, než byl propočet.

EGAP se musí řídit pravidly určenými vládou a respektuje, že její rezervy nesmí klesnout pod 8 %. NKÚ ale odvozuje svůj závěr právě od této minimální hranice pro pojišťovny, což je nezbytné minimum, v žádném případě to ale z ekonomického hlediska není optimální a 100% bezpečná varianta. „Podle vedení společnosti EGAP i akcionářů je to ale extrémně málo, i kapitálová přiměřenost největších českých bank činí více než 17 %. V současné době je bezpečnostní poměr EGAP 11,7 %,“ uvedl EGAP ve své tiskové zprávě. „Nelze tedy konstatovat, že EGAP doplnění pojistných fondů ze státního rozpočtu v letech 2011 a 2012 nepotřebovala. Naopak, stát jako akcionář EGAP vytváří v rámci možností státního rozpočtu posilováním fondů EGAP předpoklady pro její další fungování a rozvoj,“ dodal.

Státní úvěrová pojišťovna EGAP funguje od roku 1992 a pojišťuje vývozní úvěry spojené s exportem zboží a služeb z Česka proti teritoriálním a komerčním rizikům. Pojišťovna patří do systému státní podpory exportu. Od roku 1992 pojistila export za 650 miliard korun, jen v roce 2013 to bylo podle odhadů za více než 60 miliard. Celkově pojistil EGAP loni projekty do 39 zemí, nejvíce jich bylo do Ruska, Ázerbájdžánu a Turecka.

V polovině ledna zasahovala v EGAP a v České exportní bance protikorupční policie. Vyžádala si materiály k obchodním případům z let 2005 až 2011. Počátkem letošního dubna kritizoval práci EGAP prezident Miloš Zeman. Podle něj tam pracují nekvalifikovaní lidé, kteří poskytují úvěry a pojištění na „téměř vše“. Mluvčí EGAP Hana Hikelová uvedla, že nové vedení společnosti přistupuje k pojišťování obchodních případů velmi obezřetně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Resort zdravotnictví získá dle Vojtěcha proti původnímu návrhu miliardy navíc

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pokračuje v jednání s dalšími členy vlády o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Po ministrovi kultury Otu Klempířovi (za Motoristy) a ministryni pro místní rozvoj Zuzaně Mrázové (ANO) dorazil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Už v úterý jednala Schillerová se sedmi ministry. Celkovou podobu rozpočtu zatím žádný z účastníků jednání nekomentoval, není tedy ani jasné, jaké bude celkové saldo. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliardami korun.
14:13Aktualizovánopřed 24 mminutami

Senát vrátil znovuzavedení EET i zákon o státních zaměstnancích sněmovně

Senát ve středu vrátil předlohu ke znovuzavedení EET s pozměňovacími návrhy sněmovně. Poslancům vrátil i změny podmínek zaměstnávání státních úředníků a návrh na zrušení pravomoci prezidenta určovat vedoucí diplomatických misí. Senátoři schválili lepší ochranu spotřebitelů při uzavírání finančních smluv on-line a umožnili i přijetí úpravy sněmovních pravidel k omezení možných obstrukcí. Novelu stavebního zákona budou probírat nejdříve ve čtvrtek. Senátoři TOP 09 a ODS jsou připraveni obrátit se kvůli ní na Ústavní soud.
09:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoO lžích politiků i o tom, kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska, hovořili Moláček a Golis

Novinář musí být nestranný, ale to neznamená, že nesmí mít názor. Když politici lžou, je povinností novináře na to upozornit. Někteří ale lžou víc než jiní. Jaký je dopad lží a dezinformací nejen na sociálních sítích na veřejnost? Kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska? A proč jsou zrovna v současnosti veřejnoprávní média a jejich nezávislost mnohem důležitější, než kdykoliv v minulosti? Na otázky Jany Neumannové odpovídají reportéři Jan Moláček a Ondřej Golis. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry Reportérů ČT, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 6 hhodinami

Část Česka ve čtvrtek zasáhnou silné bouřky, uvedl ČHMÚ

V Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji hrozí v noci na čtvrtek silné bouřky. V noci na pátek se mohou bouřky doprovázené nárazy větru a kroupami objevit také v pásu na jihovýchodě země. Ve výstraze to ve středu uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 8 hhodinami

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 13 hhodinami

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Překlep či úmysl. Za jízdu bez platné dálniční známky letos padly pokuty za 48 milionů

Policisté a celníci zjistili od začátku roku do konce července přes 36 tisíc případů jízdy bez platné dálniční známky. Rozdali za to pokuty za téměř 48 milionů korun. Vyplývá to ze statistik policie a Celní správy. Za stejné období v loňském roce přitom zjistili o téměř osmnáct set případů méně. Podle mluvčího Celní správy Richarda Zemana si pokutovaní řidiči nejčastěji dálniční známku vůbec nekoupí, nebo zapomenou, že jim vypršela. K postihům mohou vést i překlepy při nákupu známky.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.