Praha - Češi patří k jedněm z největších uživatelů marihuany a extáze v Evropě. V čele statistik ohledně marihuany pak zcela stojí čeští studenti - zkušenost s touto drogou má čtyřicet procent z nich. Vyplývá to z dnes zveřejněné zprávy Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA). V České republice je problematický také pervitin, jehož užívání v posledních letech výrazně roste.
Za poslední rok si marihuanu dopřál každý pátý Čech ve věku 15 až 34 let. Čeští uživatelé marihuany evropské žebříčky tradičně vedou. Zatímco v rámci kategorie dospělých, kdy tuto drogu během života okusilo 22,8 procenta lidí, je Česká republika lehce pod unijním průměrem (23,3 procenta), ve skupině mladí dospělí ve věku 15 až 34 let je takřka na dvojnásobku průměru EU.
Před Českem se v poslední jmenované kategorii umístila již jen Francie, její náskok činí půl procentního bodu. Francouzští studenti ve věku 15 až 16 let jsou o tři procentní body za svými českými vrstevníky. S marihuanou má zkušenost 39 procent z nich.
- Žádná jiná unijní země nevykazuje takové rozšíření konopí mezi studenty. Nejvíce se k těmto hodnotám přiblížilo Španělsko, kde marihuanu užil takřka každý třetí student. Ze zemí EU mají nejmenší zkušenosti s marihuanou studenti ve Švédsku, zkusila ji čtyři procenta. Marihuana patří v Evropě k nejrozšířenější droze, alespoň jednou ji vyzkoušelo 75,1 milionu dospělých Evropanů.
Kouření marihuany před dvacítkou trvale snižuje inteligenci
Naprostá většina lidí, kteří marihuanu vyzkouší, ji podle Rolanda Simona z Evropského monitorovacího centra pro drogovou závislost dále neužívá. „Je ale obtížné odhadnout předem, kdo přestane a kdo bude pokračovat. To je jeden z problémů prevence,“ vysvětluje. Nejohroženější je podle něj především skupina nezletilých, v souvislosti s marihuanou obzvlášť. „Musí si teprve vytvořit svůj přístup k životu. Rizikem nejsou jen zdravotní problémy, ale obtíže v každodenním životě. Někteří nedokončí školu, nedosáhnou na úroveň, na kterou by mohli, kdyby konopí neužívali.“
„Existuje vztah mezi užíváním konopí, alkoholu a tabáku v nízkém věku. Skupiny uživatelů se překrývají,“ tvrdí Simon. Za nejlepší prevenci považuje vzdělávání, a to jak ze strany učitelů, tak především ze strany rodičů. „Ti musejí vědět, co jejich děti dělají, kde jsou. To je v celém procesu klíčové,“ soudí. Zkušenostem s marihuanou rodiče u svých dětí asi zcela zamezit nedokážou, podle Rolanda Simona by se však měli snažit, aby k ní došlo až okolo sedmnácti, osmnácti let. „Dnes už bezpečně víme, že u těch, kdo začnou intenzivně před věkem osmnácti, dvaceti let, zcela jednoznačně dochází ke ztrátě inteligence, která je trvalá.“
Konopím to ale nekončí. Nějakou nelegální drogu ve svém životě vyzkoušela téměř čtvrtina dospělých Evropanů, což odpovídá 80 milionům dospělých lidí. Ze zakázaných stimulantů je v Evropě nejrozšířenější kokain, který alespoň jednou vyzkoušelo 14,9 milionu dospělých. Mnoho uživatelů kokainu drogu užívá rekreačně. V užívání kokainu je však Česko s 0,3 procenty uživatelů výrazně pod průměrem.
Opačná je ale situace s extází. Mladí Češi jsou s jejím užíváním na vrcholu statistik, v posledním roce si ji aplikovala tři procenta z nich. Problémem je v tuzemsku také pervitin. Zatímco v Evropě byl vždy rozšířenější amfetamin, v Česku to byl z historických důvodů pervitin, který se v zemi nelegálně vyrábí od 70. let. Statistiky z roku 2013 uváděly problémové užívání této drogy u 0,48 procenta dospělých Čechů. V poslední době se zejména kvůli nízké ceně pervitin rozšiřuje z Česka do Německa a Rakouska. V ČR se vyrábí kolem sedmi tun pervitinu ročně, z toho téměř tuna se vyveze do Německa.
Celou situaci neulehčuje fakt, že se prodej drog v Evropě stále ve větší míře přesouvá na internet, koupit je zde možné nejen nové a ještě nezakázané psychoaktivní látky, ale i tradiční drogy.
Internetový trh s narkotiky je rozdělen na takzvaný viditelný web a hluboký web. Zatímco na takzvaně viditelné servery se mohou uživatelé dostat přes klasické vyhledávače, na neviditelný či hluboký web nebo též internetové podsvětí jsou třeba šifrovací programy. Anonymitu prostředí pomáhají udržet i virtuální měny, jako je například bitcoin, které se k platbám za drogy používají.
