Brno - Jen s jedním rodičem u nás žije už každé páté dítě a neúplných rodin stále přibývá. V Evropské unii patříme dokonce k zemím s nejvyšším počtem samoživitelek. Právě sólo matky jsou skupinou nejvíc ohroženou chudobou. O svém údělu nastudovaly brněnské samoživitelky divadelní hru, která se dočkala velkého úspěchu.
Rodičů, kteří se sami starají o děti, je v Česku zhruba 200 tisíc - většinou jsou to ženy. Asi 400 tisíc dětí vyrůstá v neúplných rodinách. „Děti jsou chudobou ohroženy více než dospělí, a to si myslím, že je nejvíce znepokojující. Poněvadž děti ze skutečně chudých rodin pak nedostávají šance, které by měly dostat,“ míní vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie Martin Potůček. O samoživitelkách se tak mluví jako o skryté chudobě. Není tolik na očích, přesto je zrádná a nebezpečná.
U Vladimíry Lehké to došlo tak daleko, že skončila na několik měsíců se dvěma dětmi v azylovém domě. Kvůli nemocné dceři nemůže zavadit o práci. „Takže jsme byly 2 dny ve školce a 14 dní doma, já chápu zaměstnavatele, já bych sama sebe nezaměstnala, protože musím být s dcerkou doma,“ vzpomíná.
Režisérka Janka Ryšánek Schmiedtová:
"Cítím největší problém přijmutí společnosti této skupiny, protože jsou pod nátlakem velkých předsudků.
Samoživitelky už spadly do nejchudší skupiny k seniorům, menšinám a k nezaměstnaným. Právě je bída v ČR ohrožuje nejvíc. Stát situaci vnímá, ministerstvo práce a sociálních věcí právě sólo matky zařadilo do nové strategie sociálního začleňování. Plány zatím existují jen na papíře. „Je potřeba udělat rozmanité nástroje jako flexibilní zaměstnání, aby pro tyto ženy bylo přijatelné časově se starat o sebe, děti a zároveň mít příjem,“ uvedl náměstek ministerstva práce a sociálních věcí Jan Dobeš.
Skupině samoživitelek dal šanci divadelní projekt Samodiva v brněnském divadle Husa na Provázku. Všechny prošly konkurzem, kde hlavní kritérium pro přijetí znělo: samoživitelka po mateřské dovolené. „Jde o projekt integrovat na pracovní trh matky samoživitelky, tzn. sociální skupinu, která je nejvíc ohrožena chudobou,“ vysvětlila režisérka hry Janka Ryšánek Schmiedtová. (Více o hře najdete zde)
Ukázka ze hry Samodiva:
- „Všichni si jen stěžují, že je tady draze, kdo hmotnou nouzi nepoznal, ten si žije blaze. Po mateřské dostala jsem v zaměstnání výpověď a od tý doby nemám práci, a to není žádný med.“
- „Rozesílám životopis, marně čekám odpověď, nejsem vůbec flexibilní - nemám hlídání, co teď?“
Projekt na facebooku najdete zde
Za nastudování hry z vlastního života dostávaly ženy půl roku výplatu. Přitom chodily na herecké kurzy, pracovní poradenství i k psychologovi. „Balancují mezi sociálními dávkami a tím, že neustále hledají práci, která je nedosažitelná, protože když mají děcko, nemůžou pracovat, nemůžou mít osmihodinové úvazky,“ dodala režisérka. Pro všechny angažmá znamenalo nový krok v životě. Na jevišti se potkávají stále. O autentické zážitky ze života samoživitelek projevili diváci mimořádný zájem. Věty a myšlenky, které ve hře zaznívají, totiž sepsaly samy ženy. Do posledního písmena vycházely z vlastních zkušeností.
