Praha - Amnestii prezidenta Václava Klause nešlo podle premiéra Petra Nečase nepodepsat, protože nebyla protiprávní. Řekl to v rozhovoru pro server iDNES.cz. Zároveň popřel, že by za jeho kontrasignací stála výměna za prezidentův podpis pod daňovým balíčkem: „Takový politický obchod mohu vyloučit. U podpisu vládního balíčku převládl zodpovědný přístup prezidenta, jenž nechtěl zemi zbytečně vystavit chaosu, který by nastal v opačném případě.“ Premiéra ale také trápí, jaké napětí ve společnosti amnestie způsobila.
„Je ústavní zvyklostí, že předseda vlády amnestii prezidenta kontrasignuje. Tím stvrzuje, že je amnestie z právního hlediska v pořádku a že vláda tento akt realizuje a za jeho realizaci přebírá odpovědnost. Nemusel by ji podepsat pouze v případech, kdyby byl tento akt zjevně protiprávní, a to se v tomto případě nestalo. Takže jsem amnestii nemohl nepodepsat,“ řekl Nečas serveru. Ústavní stížnost bere podle svých slov na vědomí, více ji ale nekomentoval: „Nechme na Ústavním soudu, jak rozhodne.“
Nečas: Amnestie se netýká korupčních kauz medializovaných v posledních letech
Udělení amnestie je podle premiéra výsostným právem prezidenta, předseda vlády se proto na formulování jejího rozsahu nepodílí. „Pokud se tak stalo po patnácti letech, v den 20. výročí vzniku České republiky, má svoje opodstatnění,“ poznamenal. Velmi ho ale trápí, jakou kontroverzi ve společnosti amnestie vyvolala. „Pokud má být vykonán akt, který je výrazem soucitu a milosrdenství, a výsledkem toho není společenské smíření, ale naopak zvýšení společenského napětí, tak je to věc, která by nás všechny měla vést k jistému zamyšlení. Já se nad tím zamýšlím a je to věc, která mě velmi trápí,“ uvedl premiér po jednání vlády.
Petr Nečas: „Ať už si o amnestii prezidenta republiky kdokoli myslí cokoli, předčasné sundávání portrétů je zbytečné a hloupé gesto, kterým jen někdo projevuje letité a skrývané politické antipatie. Jsem zvědavý, jestli se tak tito starostové a ředitelé škol budou chovat i v případě nového prezidenta, pokud s ním v něčem nebudou zásadně souhlasit.“
Lidem nejvíce vadí, že se amnestie dotkne i lidí, kteří jsou více než 8 let stíháni za závažné hospodářské trestné činy. Nečas to označil za problém, zároveň ale zdůraznil, že se ještě přesně neví, zda do amnestie spadají všechny medializované kauzy: „Pokud se ukáže, že se bude týkat některých sporných kauz, mohou státní zástupci podat stížnost… Netýká se ale žádných v posledních letech medializovaných velkých korupčních kauz.“ V této souvislosti ale Nečas poukázal na to, že není normální, když se lidé nemohou domoci práva 10 a více let. Chtěl by proto otevřít diskusi nad délkou trestního řízení: „Musí být zvýšeny sankce za jeho umělé zdržování. A musí být zásadně reformováno vězeňství podle evropských zvyklostí.“
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka: „Premiér by měl jednoznačně přijmout politickou odpovědnost. Není možné, aby kličkoval, uhýbal a přenášel veškerou politickou odpovědnost pouze na prezidenta republiky. V situaci, kdy dochází ke kontrasignaci, jde jednoznačně o zodpovědnost jak prezidenta, tak i předsedy vlády…“
Premiér byl o úmyslu prezidenta informován ještě před vánočními svátky, s vládou ale udělení amnestie nekonzultoval. „Je ústavní zvyklostí, že premiér nemusí vládu informovat předem, a nestalo se tak ani v případech amnestií za prezidenta Václava Havla,“ uvedl.
Nečas v rozhovoru také řekl, že „je ústavní zvyklostí, že předseda vlády amnestii prezidenta kontrasignuje“. Ústavní právník Jan Kysela ale ve Studiu ČT24 podotkl, že v moderních českých dějinách byly amnestie pouze tři: v roce 1990, 1998 a 2013. V roce 1990 ještě povinnost kontrasignace neexistovala. „Jeden příklad je poměrně málo na to, abychom mohli o nějaké zvyklosti mluvit,“ uvedl Kysela. Premiér podle něj měl na výběr, zda svůj podpis připojit: „Hodně záleží na tom, jak pan premiér svoji vlastní roli chápe… Je zkrátka věcí jeho úvahy, za jakých podmínek podpis připojí, nebo nepřipojí, protože si musí být vědom toho, že když ho připojí, tak za to nese politickou odpovědnost.“
Jan Kysela: „Amnestie mi připadá poněkud nešťastná, že bych si ale troufal tvrdit něco v tom smyslu, že byla protiprávní nebo dokonce protiústavní, to se mi úplně nezdá, protože mi chybí kritéria. Prezident republiky uplatnil kompetenci a nezdá se mi, že bych nacházel něco, co by pravilo, že to je exces. Existuje tam politická pojistka v podobě kontrasignace, premiér ji udělil, a to je tak všechno.“
Jiří Hřebejk, ústavní právník: „Ústava tento výklad pana předsedy vlády nezná. Je to účelové pro tyto záležitosti. Čili nepochybně Ústava mluví o kontrasignaci a odpovědnosti vlády za akt prezidenta, který prezident činí podle článku 63, je to takzvaná sdílená pravomoc. Vláda nese odpovědnost, celkovou, tzn. ústavně-politickou, dokonce ta odpovědnost vlády může vyústit až v její pád a ve vyslovení nedůvěry.Čili nikdy jsem neslyšel tento výklad, který tady má pan premiér, že je to tedy jenom nějaký pořádkový podpis.“
České věznice opustilo k dnešnímu ránu 6 297 lidí. Stále platí, že nejvíce vězňů odešlo z věznice Kynšperk nad Ohří. Podle policejního prezidia se amnestovaní vězni zatím dopustili 101 trestných činů a přestupků, zejména majetkových.
