Pandemie opakovaně zasahuje do operačních plánů. Některé nemocnice se k plánovaným zákrokům chtějí vrátit už na začátku nového roku, jiné tak optimistické nejsou. Lidé proto čekají třeba i několik měsíců na operaci žlučníku, na výměnu kyčelního kloubu dokonce i dva roky.
Na nový kloub čekají lidé kvůli pandemii i dva roky, k operačním plánům se vracejí jen některé nemocnice
6 minut
Události: Kvůli pandemii nemonice odkládají operace
Některé operace už na pozdější termíny odkládat nelze, protože se z pacienta čekajícího třeba na náhradu kyčelního kloubu kvůli stupňujícím se potížím stal akutní případ. Například na ortopedii na pražské Bulovce přesto na operaci čeká zhruba tisícovka pacientů. Plánované operace tu lékaři přerušili přibližně před měsícem, po Silvestru se k nim začnou vracet.
„Chtěli bychom provoz rozjet, jak nám to personální situace dovolí. V současné době nedáváme nové termíny na endoprotézu, abychom v první řadě odoperovali ty, které byly odloženy,“ potvrzuje primář tamního ortopedického oddělení Radovan Kubeš.
Naopak třeba Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nebo nemocnice v Blansku zatím obnovu odkládané péče neplánuje. Přestože covidových pacientů ubylo. „Obávám se, že dopady vánočních svátků uvidíme teprve v prvních čtrnácti dnech v lednu, takže predikci plné operativy teď slíbit nemůžu,“ vysvětluje ředitelka Nemocnice Blansko Vladimíra Danihelková.
- Například v Uherskohradišťské nemocnici nebo u svaté Anny v Brně můžou na náhradu kyčelního kloubu teď pacienti čekat dva roky místo jednoho. Dvojnásobně dlouhá je čekací lhůta i v Kolíně, kde se prodloužila z šesti měsíců na celý rok. Až tříletou čekací listinu mají v olomoucké fakultní nemocnici – oproti ročnímu čekání dříve.
- Výrazně lepší situace je u operací žlučníku. V Uherském Hradišti se čeká stejně dlouho, tedy v řádu týdnů. V Brně zhruba o čtrnáct dní déle než dřív, v Kolíně o tři měsíce. Jsou ale místa, kde pacienti potřebují i u tohoto zákroku hodně trpělivosti. Například v nemocnici Karviná-Ráj se na sál dříve dostali maximálně po dvou měsících, teď musí vydržet i rok.
Válek: Více výkonů rovná se více peněz
Když jednotlivá zařízení porovnala počet zákroků provedených před začátkem pandemie covidu-19 a letos, zjistila pokles o čtvrtinu až třetinu. „Na konci roku, ve chvíli, kdy budeme mít vykázanou veškerou produkci z nemocnic, chceme udělat důkladnou analýzu, kde se nám péče nejvíce propadla. Myslím si, že je to ortopedie,“ odhaduje generální ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce nemocnice motivovat k co nejrychlejšímu dohánění odložených operací. U zákroků, kde během pandemie nejvíc vzrostly čekací lhůty, chce navýšení úhrad od pojišťoven. „Čím více výkonů nemocnice udělá, tím více peněz dostane,“ uvádí.
Ředitelé nemocnic to vítají, upozorňují ale nejen na finanční limity. „Je vždycky fajn, když dostaneme peníze, ale myslím, že to není jen problém peněz, je to také otázka personálu,“ upozorňuje šéfová blanenské nemocnice. „Třeba i pro personál by to znamenalo další finanční ocenění, operovalo by se i ve volné dny,“ navrhuje náměstkyně pro léčebně preventivní péči z nemocnice Bulovka Hana Roháčová.
Docházejí síly, ale ne vždy i personál
Jak rychle a jak dlouho budou nemocnice odložené operace dohánět, se odvine i od šíření omikronu. Zdravotníci mluví o vyčerpání.
„Úbytek sester bohužel je, i kolegyně, se kterými se bavím, protože pořád sháníme nějaký personál, říkají, že mají spoustu kolegyň ze škol, které odešly ze zdravotnictví a nechtějí se do něj vrátit, protože ty poslední dva roky je to opravdu vysilující,“ přibližuje hlavní sestra Rokycanské nemocnice Eva Egermaierová. Řešením, i když dlouhodobě ne nejlepším, jsou většinou přesčasy. Ty ale přetíženost personálu dál zvyšují.
Počty sester před a během pandemie
V jiných nemocnicích ale je situace lepší než v Rokycanech. Česká televize získala podrobná data od šestnácti nemocnic napříč republikou. Úbytek sester v jednotkách procent zaznamenaly čtyři z nich. Ve většině z nich teď pracuje naopak víc zdravotníků než před pandemií.
Peníze budou, i když ne pro všechny
Sestry a lékaři jsou jediné profese, kterým růst platů tak, jak ho nastavil Babišův kabinet, nová vláda ponechá. „Určitě to má i symbolický význam, ocenění práce, která je náročná,“ míní internista z Oblastní nemocnice Jičín Zdeněk Slavík. A u symboliky možná i zůstane. „S šesti až osmi procenty inflace zdravotníci příliš reálných mezd navíc nedostanou,“ tuší ředitel jičínské nemocnice Tomáš Sláma.
Sanitáři a další zdravotníci z nižších platových tříd dostanou ale přidáno méně, než původně očekávali – namísto čtrnácti stovek jen polovinu. Čas teď podle ministra zdravotnictví není ani na debatu o odměnách za poslední koronavirovou vlnu.
