Na kole bezpečněji? Do sněmovny míří návrh na stanovení vzdálenosti pro předjíždění cyklistů

Nahrávám video

Vláda poslala do sněmovny s neutrálním stanoviskem návrh zákona zajišťující mimo jiné bezpečnější předjíždění cyklistů, oznámila ministryně spravedlnosti Marie Benešová (ČSSD). Podle novely, kterou předložil poslanec ČSSD Petr Dolínek, by řidiči směli předjíždět cyklisty s bočním odstupem nejméně 1,5 metru. Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) řekl, že z principu dává návrh smysl, je potřeba ale vyřešit některé problémy. Podle Benešové byly ne všechny návrhy Dolínka realizovatelné.

Povinnost, aby řidiči objížděli cyklisty s odstupem alespoň 1,5 metru, by podle Havlíčka mohla hrát roli z psychologického hlediska. Některé záležitosti jsou ale podle něj stále nedomyšlené. Zmínil například otázku toho, zda by řidiči mohli při objíždění cyklistů na úzkých silnicích přejet plnou čáru.

Podle návrhu vládního stanoviska, které bylo zveřejněno ještě před jednáním kabinetu na vládním webu, je vymahatelnost odstupu nejméně 1,5 metru v praxi obtížná, neboť jeho dodržování je v silničním provozu velmi těžko kontrolovatelné. Ani navrhovaná minimální vzdálenost 1,5 metru nemusí být ve všech případech dostatečná, protože při předjíždění je třeba zohlednit i další faktory jako například rychlost jízdy přejíždějícího vozidla i cyklisty nebo meteorologické vlivy jako déšť nebo poryvy větru.

Podle BESIPu i dopravní policie navržený odstup při předjíždění do zákona nepatří, z pohledu prevence je ale správný. „Tou hlavní příčinou dopravních nehod cyklistů určitě není nedodržování bezpečného odstupu, ale například alkohol,“ řekl České televizi Michal Hodboď z policejního prezidia. „Mohou tam vzniknout problematické situace, například pokud by se přejížděla plná čára. To se nám na tom úplně nelíbí,“ vysvětil ředitel BESIPu Tomáš Neřold.

Dolínkův návrh také prolamuje povinnost cyklistů jet v jízdním pruhu pro cyklisty, vyhrazeném jízdním pruhu pro cyklisty nebo například na stezce pro cyklisty, pokud jsou zřízeny. Ministerstvo dopravy pak ve svém stanovisku označuje za zcela nevhodné z hlediska bezpečnosti, aby měl cyklista možnost výběru, jestli pojede po stezce, nebo po pozemní komunikaci společně s motorovými vozidly.

Dolínek chce pro kola i přístřešky

Další částí Dolínkova návrhu je obnovení povinnosti zaměstnavatelů zajistit přístřešek nebo jinou úschovu na kola. Poslanec uvádí, že až do konce roku 2006 měl zaměstnavatel povinnost zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání, jakož i obvyklých dopravních prostředků, pokud jich zaměstnanci používají k cestě do zaměstnání a zpět. Netýkalo se to ale aut. Současný zákoník práce podle něj zapomněl na to, že obvyklým dopravním prostředkem může být i kolo. Náklady na straně zaměstnavatelů podle něj budou nulové nebo zanedbatelné.

Vláda ale podotýká, že navrhovaná úprava vůbec neřeší otázku odpovědnosti za škodu způsobenou na uschovaném jízdním kole. Poukazuje na to, že zaměstnavatel má povinnost hradit škodu na odložených věcech, které se obvykle nosí do práce a které si zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů na místě k tomu určeném.

V případě nově navrhované povinnosti však vůbec není zřejmé, zda a za jakých podmínek by zaměstnavatel za případnou škodu odpovídal, uvedli vládní legislativci. Ministerstvo práce vedené Dolínkovou stranickou kolegyní Janou Maláčovou v připomínkovém řízení navíc uvedlo, že prostory zaměstnavatele, jako jsou kanceláře nebo dílny, by navíc neměly sloužit jako úschovny kol mimo jiné z důvodu bezpečnosti práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
16:54Aktualizovánopřed 8 mminutami

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 47 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 4 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 5 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 10 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.