Na kole bezpečněji? Do sněmovny míří návrh na stanovení vzdálenosti pro předjíždění cyklistů

Nahrávám video

Vláda poslala do sněmovny s neutrálním stanoviskem návrh zákona zajišťující mimo jiné bezpečnější předjíždění cyklistů, oznámila ministryně spravedlnosti Marie Benešová (ČSSD). Podle novely, kterou předložil poslanec ČSSD Petr Dolínek, by řidiči směli předjíždět cyklisty s bočním odstupem nejméně 1,5 metru. Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) řekl, že z principu dává návrh smysl, je potřeba ale vyřešit některé problémy. Podle Benešové byly ne všechny návrhy Dolínka realizovatelné.

Povinnost, aby řidiči objížděli cyklisty s odstupem alespoň 1,5 metru, by podle Havlíčka mohla hrát roli z psychologického hlediska. Některé záležitosti jsou ale podle něj stále nedomyšlené. Zmínil například otázku toho, zda by řidiči mohli při objíždění cyklistů na úzkých silnicích přejet plnou čáru.

Podle návrhu vládního stanoviska, které bylo zveřejněno ještě před jednáním kabinetu na vládním webu, je vymahatelnost odstupu nejméně 1,5 metru v praxi obtížná, neboť jeho dodržování je v silničním provozu velmi těžko kontrolovatelné. Ani navrhovaná minimální vzdálenost 1,5 metru nemusí být ve všech případech dostatečná, protože při předjíždění je třeba zohlednit i další faktory jako například rychlost jízdy přejíždějícího vozidla i cyklisty nebo meteorologické vlivy jako déšť nebo poryvy větru.

Podle BESIPu i dopravní policie navržený odstup při předjíždění do zákona nepatří, z pohledu prevence je ale správný. „Tou hlavní příčinou dopravních nehod cyklistů určitě není nedodržování bezpečného odstupu, ale například alkohol,“ řekl České televizi Michal Hodboď z policejního prezidia. „Mohou tam vzniknout problematické situace, například pokud by se přejížděla plná čára. To se nám na tom úplně nelíbí,“ vysvětil ředitel BESIPu Tomáš Neřold.

Dolínkův návrh také prolamuje povinnost cyklistů jet v jízdním pruhu pro cyklisty, vyhrazeném jízdním pruhu pro cyklisty nebo například na stezce pro cyklisty, pokud jsou zřízeny. Ministerstvo dopravy pak ve svém stanovisku označuje za zcela nevhodné z hlediska bezpečnosti, aby měl cyklista možnost výběru, jestli pojede po stezce, nebo po pozemní komunikaci společně s motorovými vozidly.

Dolínek chce pro kola i přístřešky

Další částí Dolínkova návrhu je obnovení povinnosti zaměstnavatelů zajistit přístřešek nebo jinou úschovu na kola. Poslanec uvádí, že až do konce roku 2006 měl zaměstnavatel povinnost zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání, jakož i obvyklých dopravních prostředků, pokud jich zaměstnanci používají k cestě do zaměstnání a zpět. Netýkalo se to ale aut. Současný zákoník práce podle něj zapomněl na to, že obvyklým dopravním prostředkem může být i kolo. Náklady na straně zaměstnavatelů podle něj budou nulové nebo zanedbatelné.

Vláda ale podotýká, že navrhovaná úprava vůbec neřeší otázku odpovědnosti za škodu způsobenou na uschovaném jízdním kole. Poukazuje na to, že zaměstnavatel má povinnost hradit škodu na odložených věcech, které se obvykle nosí do práce a které si zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů na místě k tomu určeném.

V případě nově navrhované povinnosti však vůbec není zřejmé, zda a za jakých podmínek by zaměstnavatel za případnou škodu odpovídal, uvedli vládní legislativci. Ministerstvo práce vedené Dolínkovou stranickou kolegyní Janou Maláčovou v připomínkovém řízení navíc uvedlo, že prostory zaměstnavatele, jako jsou kanceláře nebo dílny, by navíc neměly sloužit jako úschovny kol mimo jiné z důvodu bezpečnosti práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 2 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 3 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 8 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 9 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 10 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 10 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...