Mobilita v Česku opět klesá. Souvisí to zřejmě se současnou vlnou koronavirové nákazy. Ukazují to data z telematických systémů i od dopravců, která Česká televize analyzovala. V hromadných prostředcích se na přelomu léta a podzimu počty cestujících původním počtům jenom přiblížily a teď zase klesají. I individuální cestování tento týden zřetelně zesláblo, řada dat ukazuje, že lidé zůstávají víc doma.
Mobilita kvůli vývoji pandemie opět klesá, lidé doma pracují i tráví volný čas
Události: Opět klesá v souvislosti s pandemií mobilita lidí (zdroj: ČT24)
Hlavně silniční doprava letos po skončení jarních restrikcí výrazně zesílila, na konci léta dokonce na hodnoty vyšší než před vypuknutím epidemie. Tento týden se ale trend výrazně zvrátil.
Například na dálničním okruhu kolem Prahy, kde celý podzim doprava kvůli hustému rannímu provozu kolabovala, se v pátek ráno už dalo projet bez problému. Podobné to navíc bylo během týdne i na dalších kritických uzlech v Praze, kde má stav do klasické ranní špičky daleko.
Potvrzují to i data z telematického systému RODOS Vysoké školy báňské v Ostravě. Pondělní ranní špička před měsícem vytvořila 63 kolon a souhrnné zdržení skoro 400 minut. Tento týden už to bylo o třetinu méně. To samé v úterý, zdržení v kolonách vyšlo opět jen na necelých 70 procent, přitom počet uzavírek se prakticky nezměnil.
Ale neprojevuje se to jen v Praze, podobný trend vidíme i z dalších měst, kde je možné kolony takto změřit. Příkladem jsou České Budějovice - v polovině října tam systém RODOS registroval v osm ráno každý den minimálně pět, někdy i osm kolon, v pátek to byly jenom tři, ve čtvrtek dokonce žádná.
Kolony v Praze a okolí
Méně cestujících ve vlacích
Pokles zaznamenává taky městská hromadná doprava a železnice. České dráhy za letošek evidují zřetelný úbytek asi o deset procent z normálních počtů cestujících. Zároveň není zdaleka tak prudký jako loni touto dobou.
„Zřejmě to způsobuje obava z cestování, obava z toho, že roste počet nakažených, ať už u nás, nebo ve světě,“ myslí si generální ředitel Českých drah Ivan Bednárik.
„Část lidí vnímá, že tady žijeme aktuálně opět v poměrně složité epidemické situaci a nechtějí se nakazit, jsou zodpovědní a vyhýbají se větším kolektivům včetně právě třeba městské hromadné dopravy a podobně,“ reaguje na pokles ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO).
Počet přeravených osob u ČD
Metro, tramvaje, autobusy
Třeba pražské metro před covidem vozilo denně skoro jeden a čtvrt milionu cestujících. Letos to bylo nejvíc něco přes 900 tisíc lidí – v polovině října. Od té doby cestujících znovu ubývá.
Zhruba pětiprocentní pokles za poslední týdny hlásí i pražské tramvaje a autobusy. To odpovídá i trendům ve zbytku země. Data společnosti Google už minulý týden hlásila asi čtyřprocentní pokles počtu cestujících na přestupních místech hromadné dopravy.
Home office
Nejvíc lidí ale ubylo na pracovištích, v celé zemi to dělá devět procent. Naopak o pětinu vzrostly návštěvy obchodů a lékáren. O čtyři procenta víc času než normálně tráví lidi doma.
Pokles počtu lidí na pracovištích je nejvíc znatelný v krajích s velkými městy. V Praze je to o 15 procent, o 13 procent v Jihomoravském kraji.
Právě ve velkých městech bývá nejvíc lidí, kteří můžou pracovat z domova. Takzvaný home office se teď podle jednoho z průzkumů týká víc než třetiny zaměstnanců a jejich podíl dál roste.
Chybějí vazby s kolektivem, člověk ale ušetří za dojíždění
Jako dispečer u dopravní firmy potřebuje David Gráca k práci jen počítač a telefon. Se zaměstnavatelem se proto dohodl, že vzhledem k situaci bude z domova pracovat i dál. Doma je od března 2020.
„Vazba s tím kolektivem chybí, je jasné, že člověk si připadá takový odstrčený. Je to také hodně o morálce, donutit se pracovat, protože někdy je to náročné, je to možná i časově náročnější než v práci,“ popisuje svoje zkušenosti Gráca. Výhody pro něj ale spíše převažují.
„Jezdil jsem autem, v dnešní době ty pohonné hmoty šly nahoru, takže si myslím, že měsíčně nějaké dva až tři tisíce ušetřím,“ rekapituluje Gráca. To si pochvaluje i Otto Šalbaba, také on začal z domova pracovat hned po začátku pandemie. V jedné domácnosti se dvěma dětmi to ale občas není snadné.
„Manželce už to leze krkem, že zkrátka nemá žádné soukromí a já jsem pořád doma. Ve chvíli, kdy jsme tu byli všichni čtyři a protože máme malý byt, tři místnosti, tak to byl hukot,“ popisuje Šalbaba. A ten bude patrně pokračovat, zpátky do práce totiž mohl jen na pár měsíců.
„Teď je to zase trvale z domova, už před měsícem začala doba, kdy jsme se začali postupně vracet do práce, ale čísla rostou, zaměstnanci se zase ženou domu,“ vysvětluje důvody.
Firmy se k home officu staví různě
Třeba společnost Vodafone předělala klasické kancelářské prostory tak, aby více vyhovovaly kombinaci práce z domova a ze zaměstnání. Kvůli aktuální epidemické situaci navíc snížila maximální počet zaměstnanců na pracovišti na 40 procent kapacity budovy.
„Počítáme, že zhruba 60 procent času budou zaměstnanci trávit prací z domova a 40 procent v kanceláři. Když se chci s někým potkat, něco probrat, vyřešit, protože napsat e-mail, to opravdu můžeme dělat doma,“ říká mluvčí Vodafonu Ondřej Luštinec.
Naopak v průmyslové firmě Fraenkische CZ i většina kancelářských zaměstnanců zůstává v práci, tak aby mohli být v častějším kontaktu.
„Pokud to nedostaneme příkazem, že musíme zůstat doma a pracovat z domu, tak určitě nikdo z nás není nakloněn tomu, pracovat z domu dlouhodobě. Ta naše práce tím trpěla, trpěla tím efektivita, trpělo tím, že jsme se nebyli schopni vídat,“ přibližuje ředitelka nových projektů Lenka Gärtnerová.