Během prvního měsíce se produktivita pracovníků přesunutých na home office snížila v průměru o desetinu, po dvou měsících práce z domova pokles dosáhl 30 procent, vyplývá z analýzy poradenské společnosti Moore Czech Republic mezi jejími klienty v Česku. Jiné společnosti však mají zřejmě odlišné zkušenosti, například velké americké internetové firmy práci z domova dlouhodobě podpoří. Také španělská praxe ukazuje, že se při home office podařilo udržet produktivitu práce na stejné úrovni jako dříve.
„Z analýzy mezi klienty jsme zjistili, že v březnu klesla produktivita zaměstnanců zhruba o desetinu. Navzdory očekávání, že si zaměstnanci i v domácím prostředí postupně zvyknou na standardní pracovní režim, efektivita v dubnu nadále klesala, a to v průměru o třetinu proti běžnému stavu,“ uvedl partner Moore CR Petr Kymlička. Důvodem je zejména to, že na home office se musely přesunout celé týmy bez ohledu na to, zda byla jejich činnost pro tento způsob práce vhodná.
„Ukazuje se, že pokud musí celá firma pracovat vzdáleně, efektivně může režim home office fungovat spíše kratší dobu. Z dlouhodobého hlediska je to naopak často neudržitelné. Přizpůsobit firemní kulturu zcela novému způsobu práce navíc může být záležitostí i několika let,“ tvrdí Kymlička.
Analýza zmiňuje i riziko pro kybernetickou bezpečnost
Domácí podmínky jsou podle analýzy rovněž rizikem pro kybernetickou bezpečnost a mnohdy formálně znemožňují práci s citlivými daty nebo uskutečnění důvěrných konferenčních hovorů.
Kvůli obecně slabší kybernetické ochraně zvyšuje domácí prostředí riziko kompromitace citlivých údajů a dokumentů. „Běžně využívané programy pro komunikaci mezi členy týmu jsou relativně snadno napadnutelné. Existují sice i speciální programy se silným zabezpečením, jejich zavádění ve firmách je však operativně náročné,“ upozornil Kymlička.
Práci z domova nemůže vykonávat například velká část zaměstnanců státní správy. Buď z toho důvodu, že si nemohou vzít domů služební notebook nebo používají stolní počítač, anebo proto, že s konkrétními dokumenty nemohou opustit budovu úřadu.
Podle marketingové manažerky personální agentury Grafton Recruitment Jitky Součkové bude mít nicméně docházení velké většiny pracovníků do kanceláří smysl i nadále. A v některých firmách může na konkrétních pozicích dojít i k rozšíření možnosti práce z domova.
Míní, že tam, kde se firmám práce z domova osvědčí, může dojít k jejímu rozšíření na jeden či dva dny v týdnu. Může také dojít k rozšíření okruhu pozic, na nichž bude možnost práce z domova existovat. „Spíše očekáváme, že se to bude týkat větších společností působících v administrativě, IT a službách, které mají sídlo ve velkých městěch, primárně v Praze,“ konstatuje Součková.
V celkovém součtu se to může podle ní dotknout ale spíše jednotek procent zaměstnanců. „Neočekáváme, že by docházelo ke vzniku pracovních míst s možností trvalé práce z domova, bez přítomnosti v kanceláři,“ říká.
Home office nabízela před epidemií jako benefit zhruba čtvrtina firem, ale jak upozorňuje manažer náboru a marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát, nedá se na něj přejít „jen tak“.
„Mnoho lidí má ještě stále na pracovišti pevné počítače, většina firem nemá vzdálené zabezpečené přístupy do interních systémů, nemají nástroje na řízení vzdálené práce. A v mnoha kancelářských profesích ještě stále nedošlo k plné digitalizaci agendy, pro práci jsou tak často nutné papírové podklady a jejich fyzický přenos mezi pracovišti nebo ve vztahu se zákazníky,“ vysvětluje.
Podle statistik teď pracuje na kancelářských pozicích asi 1,5 milionu lidí. Velká část práce by se podle Halbrštáta dala dělat z domova, ale většina firem na to není připravena jak technologicky, tak kulturně a manažersky. „Práce z domova klade jednak velké nároky na osobní disciplínu a řízení času zaměstnanců, tak i na vedoucí pracovníky. Je to otázkou důvěry k podřízenému a hlavně schopností zadávat správně úkoly, termíny a cíle a zároveň je umět vyhodnocovat,“ dodává.
Upozornil ale také na to, že ekonomický výpočet celkové produktivity práce zaměstnanců má celou řadu proměnných. „Nevypovídá vůbec o tom, jak intenzivně lidé pracují. Podobně jako údaj o průměrné mzdě v Česku vůbec nevypovídá o tom, kolik si většina lidí vydělá,“ říká v reakci na zmíněný průzkum, který v Česku snížení produktivity práce z domova po dvou měsících zaznamenal. Tuto informaci by proto bral s velkou rezervou.
Dodává však, že je pravdou, že kulturní, technologická a manažerská připravenost na vzdálenou v práci v Česku není tak daleko, jako například v Holandsku, Velké Británii nebo USA. „Přístup českých firem je velmi konzervativní, i když zahraniční korporace a malé alternativně řízené startupy rychle přinášejí novou kulturu práce,“ doplnil Halbrštát.
Řada firem podle něho ale také díky této zkušenosti, kterou pandemie přinesla pochopí, že částečná práce z domova může ušetřit mnoho peněz za kanceláře a jejich vybavení. A lidé navíc ušetří čas na dojíždění.
Lenka Pešková, ředitelka divize Hays Response z personálně-poradenské společnosti Hays, také upozorňuje, že ohledně produktivity mohou být výrazné rozdíly v rámci jednotlivých společností, protože tam, kde byla jasně nastavená vnitrofiremní komunikace a kde se už používaly různé on-line systémy ještě před nástupem opatření souvisejících s koronavirem, tam pravděpodobně k významným rozdílům nedošlo.
„Mnoho společností však bylo nuceno nejprve své zaměstnance vybavit pro práci z domova, ať už potřebnou technikou, zabezpečením, či přechodem na on-line platformy a to mohlo způsobit dočasný propad v produktivitě. Vzhledem k tomu, že podobnou situaci na pracovním trhu nepamatujeme, ani řada vedoucích pracovníků na ni nebyla připravena a mohla se tak potýkat s řízením týmů na dálku,“ dodává.
A co se týká návratu lidí zpět do kanceláří, tam sleduje, že většina společností se řídí preferencemi svých zaměstnanců a dotazuje se jich, zda mají o návrat do kanceláří zájem. „Předpokládáme, že v následujících měsících toto budou společnosti vyhodnocovat, a lze očekávat, že jisté procento zaměstnanců může zůstat v pracovním režimu na dálku,“ uvedla.
Některým firmám v Česku práce z domova problém nečiní
Některé firmy v Česku už ale potvrzují, že se jim práce s domova osvědčila. Podle ředitelky centra podnikových služeb SAP Services Ivety Chválové je částečná práce z domova v SAP Services běžně využívána většinou zaměstnanců i za běžného stavu. „Vliv na efektivitu práce ani teď nevidíme, procesy jsme po obsahové stránce měnit nemuseli a většinu z nich lze vykonávat i na dálku,“ konstatuje.
Někteří zaměstnanci firmy tak už před karanténou dojížděli do kanceláří jen jednou za týden, protože náplň jejich práce nutně nevyžaduje fyzickou přítomnost v kanceláři. „Jejich pracovní nasazení a výkon jsou totožné jako u všech ostatních kolegů,“ dodává ředitelka s tím, že po vypuknutí pandemie přesunuli 95 procent z celkových 1300 zaměstnanců na práci z domova.
A podobnou zkušenost potvrzuje i ředilte asociace ABSL Jonathan Appleton. „Firmy z oboru podnikových služeb nabízely svým zaměstnancům možnost alespoň částečné práce z domova už před vypuknutím pandemie, a tak v době nouzového stavu a karantény díky tomu byly schopny prakticky ze dne na den převést přes 90 procent svých lidí na home office, a zachovat plynulý a nepřerušený provoz. Do budoucna se dá očekávat, že firmy začnou více uvažovat o flexibilním uspořádání kanceláří, například o sdílení pracovních míst s tím, že vždy část pracovníků bude v kanceláři a část na home office,“ míní.
Twitter, Facebook i Google práci z domova dovolují
Americká internetová společnost Twitter oznámila, že dovolí zaměstnancům, jejichž činnost to umožňuje, aby trvale pracovali z domova. Rozhodnutí podniku je podle agentury Reuters ukázkou bezprecedentních změn v kultuře práce, které přináší koronavirová krize.
Společnost Twitter v březnu kvůli koronaviru uzavřela své kanceláře a nařídila práci z domova všem zaměstnancům. Firma předpokládá, že provoz většiny kanceláří neobnoví dříve než v září. „Pokud pozice a situace našich zaměstnanců dovoluje práci z domova a pokud tak budou chtít pracovat napořád, umožníme to,“ uvedla firma.
Americké internetové společnosti Facebook a Google již minulý týden oznámily, že zaměstnancům, jejichž činnost to umožňuje, dovolí pokračovat v práci z domova do konce roku.
Život v kancelářích se po koronaviru zřejmě změní
Kancelářský život se možná po koronavirové epidemii už nikdy nevrátí do starých kolejí a lidé pracující u počítače si budou muset zvykat na nová pravidla. Španělští zaměstnavatelé se podle deníku El País připravují na to, že kapacita kanceláří se sníží zhruba o třetinu až polovinu, lidé v nich se budou střídat ve směnách a velká část pracovníků bude i nadále pracovat z domova.
„Plány, na kterých pracujeme, většinou počítají se snížením kapacity (kanceláří) o 35 až 50 procent… Kanceláře budou fungovat neobvykle, první se do nich vrátí klíčoví zaměstnanci, většinou ti z vedení,“ citoval El País Guzmána de Yarzu z realitní společnosti JLL.
Ty, kdo se na pracoviště vrátí, pak čekají nová pravidla, ať už se týkají zasedacího pořádku, pohybu po budově, hygieny a dezinfekce, používání ochranných pomůcek, přestávek či rozvrhu pro provoz výtahů.
Přinejmenším ve Španělsku, které nemoc covid-19 zasáhla velice silně, se ovšem život do kanceláří více vrátí nejdříve na podzim. Podle Guzmána de Yarzu to ale není problém, protože se ukázalo, že práce z domova funguje velice dobře. „U práce na dálku se v kancelářských odvětvích podařilo zachovat produktivitu zhruba na stejné úrovni,“ řekl.
Na home office chce zůstat malé procento lidí
Překvapivě se ukázalo také to, že zpátky ke svým pracovním stolům se chtějí vrátit především sami zaměstnanci. Průzkum společnosti Actiu mezi 400 pracovníky, kteří přešli na home office, ukázal, že v práci z domova by chtělo dál pokračovat jen 16 procent oslovených.
„Lidé se chtějí do kanceláří vrátit, ne úplně naplno, ale tak, aby se vídali a byli součástí skupiny,“ tvrdí Óscar Fernández z realitní společnosti Cushman & Wakefield.
