Praha - Uplynulé čtyři týdny se do statistik meteorologů zapíšou coby nejchladnější začátek jara za posledních 100 let. Průměrná teplota klesla v období od 11. března do 7. dubna pod minus jeden stupeň Celsia, a toto období tak bylo nejstudenější od začátku měření v roce 1912. Podle meteorologů může za mimořádně dlouhou zimu silné proudění nad Atlantikem.
Samotný březen přitom celkově nebyl nijak teplotně výjimečný, první dekáda měsíce byla totiž poměrně teplá. Poté ale nastaly čtyři týdny velmi chladného počasí, doplněného často i hustým sněžením.
„Zhruba stejně studené období bylo naposled v roce 1958,“ sdělil Marjan Sandev z ČHMÚ. Ani tehdy ale průměrná teplota nedosáhla až k minus jednomu stupni. „Z hlediska klementinské řady pozorování se obdobná studená období na území České republiky vyskytovala většinou před rokem 1860, nejchladněji bylo v roce 1853,“ konstatoval meteorolog. Stanice v pražském Klementinu měří od roku 1775, měření za celou republiku jsou ale dostupná právě až od roku 1912.
Příčinou nezvyklého počasí bylo mimořádně silné tryskové proudění nad Atlantikem, kvůli němuž pak v oblasti Azorských ostrovů, kde se obvykle vyskytují tlakové výše, vznikaly tlakové níže. Když se tyto oblasti nízkého tlaku vzduchu dostaly východně od českého území, strhávaly studený vzduch z oblasti Skandinávie a Ruska a zároveň přinášely i výraznější srážky. „Kdyby se podobná cirkulace opakovala v létě, přinesla by na četných místech evropského kontinentu výrazné povodně,“ dodal meteorolog.
Zima by už ale podle posledních předpovědí měla být letos skutečně u konce, do neděle se vyjasní a oteplí až na 15 stupňů Celsia. Polojasným počasím začne i příští týden, v jehož polovině má rtuť vystoupat až na příjemných 20 stupňů.
