V Česku za pondělí přibylo téměř jedenáct tisíc případů koronaviru, jde o třetí nejhorší bilanci od 7. listopadu. Laboratoře provedly 26 tisíc testů, pozitivních jich bylo 42 procent, dosud nejvíce. Očkovat se začalo v Ostravě. Ministerstvo zdravotnictví schválilo použití šesti dávek vakcíny proti covidu-19 z jedné ampule od firmy Pfizer namísto pěti. Na Twitteru to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Ministr školství Robert Plaga (za ANO) požaduje úpravu vakcinační strategie, která dle něj opomenula pracovníky ve školství. Podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbory Peterové resort na takové metodice pracuje.
Ministerstvo schválilo použití šesti dávek vakcíny z ampule namísto pěti, uvedl Babiš
Události: Rostou počty nakažených i hospitalizovaných (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Šíření koronaviru - prosinec
- 23:52
WHO schválila pro nouzové použití vakcínu firem Pfizer-BioNTech. Tento krok podle WHO pomůže zemím urychlit jejich vlastní schvalovací procesy.
- 23:50
Jeden ze dvou republikánských kandidátů v senátních volbách v americkém státě Georgie je krátce před důležitým druhým kolem hlasování v karanténě. Volební tým Davida Perduea oznámil, že obhajující senátor byl v kontaktu s nakaženým koronavirem.
- 23:49
V Praze, Ostravě nebo Olomouci lidé dnes večer protestovali proti vládním koronavirovým opatřením. V hlavním městě se podle policie demonstrace zúčastnilo několik desítek lidí. Shromáždění na Václavském náměstí ze všech míst trvalo nejdéle, demonstranti se přes výzvy policie odmítali rozejít. Policisté zajistili tři lidi, při zákroku se nestala žádná zranění.
Testy v pondělí prokázaly nákazu covidem-19 u 10 811 lidí, laboratoře jich provedly 25 580. Pozitivně jich tedy vyšlo 42,26 procenta, dosud nejvyšší podíl. Hlavní epidemiolog IKEMu Petr Smejkal vnímá aktuální čísla jako očekávatelný trend: „Jestli někdo nabyl falešného dojmu, že když na chvíli padne reprodukční číslo, tak se něco změní, tak to není pravda.“
Vyzývá zároveň k tomu, aby antigenní testování pokračovalo i po polovině ledna. Podle Smejkala jde o jeden z pilířů zvládání pandemie a čísla posledních dní ukazují, že virová nálož v populaci je větší, než se myslelo. Očekává navíc další zhoršení. „Teď se nám ukazuje, co udělal předvánoční shon – nakupování, shromažďování. Vánoce se projeví až po novoročních svátcích,“ vysvětluje epidemiolog.
Hlavní epidemiolog IKEMu Petr Smejkal o epidemiologické situaci mezi svátky (zdroj: ČT24)
Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) nebylo chybou předvánoční rozvolňování opatření. „Ta čísla v nemocnicích před Vánoci rostla a v podstatě i nyní rostou pomaleji, nežli by odpovídalo nárůstu nově diagnostikovaných, já si nemyslím, že by to byla chyba. Tam jsme postupovali podle doporučení, která jsme nastavili,“ řekl.
V nemocnicích přibylo téměř pět stovek pacientů a hospitalizováno je 5395 lidí – nejvyšší počet za poslední měsíc. Podle Smejkala je právě počet hospitalizací důvodem k obavám. „Zdravotníci jsou vyčerpáni a kapacity nejsou nevyčerpatelné,“ konstatoval pro ČT.
Nemocnice cítí nárůst počtu hospitalizovaných
Nárůst pacientů silně vnímají například v Pardubickém kraji. Z ortopedie tam proto vznikla další covidová jednotka. Za prvních 24 hodin fungování tam už přijali 16 pacientů, volných míst zbývá osm. Celkem mají v nemocnici 120 lůžek pro pacienty s koronavirem. „My jsme zaznamenali oproti předchozím dnům nárůst pacientů s covidem-19 o 60 lidí, takže ten nárůst je na celý Pardubický kraj poměrně vysoký,“ zdůraznila mluvčí Nemocnic Pardubického kraje Kateřina Semrádová.
Stejný počet lidí za tři dny přijali i na infekční oddělení v nemocnici v Ústí nad Labem. „Trvá čtyři měsíce to období, kdy je stále plno, a není to jednoduché. Máme mnoho nemocných zdravotníků, takže pro všechny je to velmi vyčerpávající a musí mít řadu přesčasových hodin,“ popsal primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavel Dlouhý.
Úlevu v následujících týdnech ale čekat nemohou. Denní příjmy do nemocnice teď podle predikcí ministerstva porostou. „Musíme kvůli tomu uvažovat i o nějaké pomoci zdravotnických zařízení, protože dohromady s nedostatkem personálu se v některých z nich dostáváme do velmi kritické situace. Na začátek ledna se domlouváme opět na pomoci armády,“ nastínil Blatný.
Ministerstvo jedná taky s děkany lékařských fakult o další pomoci mediků, pracovní povinnost ale zatím nenařídí. Stejně tak ani úplné omezení plánované operativy.
Očkovat se začalo v Ostravě, Vysočina počká do nového roku
Zhruba 150 pacientů leží ve Fakultní nemocnici Ostrava. Právě tam v úterý po Praze a Brně odstartovalo očkování proti covidu-19. Sedm set dávek vakcíny tam dorazilo v pondělí večer z Brna. Připraveno na vakcínu je podle ředitele nemocnice Jiřího Havrlanta přes 350 lidí.
„Na období mezi svátky máme připraveny seznamy nejdůležitějších lidí v první fázi – všech našich zaměstnanců na covidových jednotkách, na jednotce infekčního lékařství, na ARO,“ popisuje s tím, že prioritou je také očkování chronicky nemocných pacientů a lidí starších 60 let.
K 16:00 podstoupilo očkování přibližně 236 lidí. „Prvním očkovaným byl přednosta Kliniky infekčního lékařství Luděk Rožnovský. Máme čtyři očkovací místa, takže budeme očkovat, co to půjde,“ řekla mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava Iva Piskalová. Očkování bude pokračovat podle ní ve středu a ve čtvrtek, kdy by měly do Ostravy dorazit další vakcíny.
Mezi 27. a 29. prosincem měla vakcína dorazit také na Vysočinu. Téměř tisíc dávek ale nakonec Vysočina obdrží až na silvestra, a očkovat se tedy začne nejdříve 2. ledna, avizuje náměstek hejtmana pro zdravotnictví Vladimír Novotný (ČSSD). O vakcínu má podle něj zájem minimálně polovina zdravotníků a počet se zvyšuje.
Zpoždění mají také vakcíny pro Středočeský kraj. Ačkoliv měly původně přijít v úterý, budou doručeny až na silvestra. Zahájení očkování ovlivní čas dodání. „Jestli přijdou na silvestra ráno, tak zahájíme očkování ještě na silvestra,“ řekl krajský radní pro zdravotnictví Pavel Pavlík (ODS). Pokud dorazí dávky odpoledne, začne očkování v nejbližších dnech. Očkování má podle radního začít ve středočeských krajských nemocnicích, kterých je pět, a to v Kladně, Benešově, Mladé Boleslavi, Kolíně a v Příbrami.
V Hradci Králové by se s očkováním mohlo začít 2. ledna, míní ředitel tamní fakultní nemocnice Zdeněk Tušl s tím, že vakcína by musela dorazit do konce roku. Původně přitom zařízení avizovalo, že bude připraveno očkovat až 4. ledna. Fakultní nemocnice má být první v Královéhradeckém kraji, kde se do vakcinace zapojí.
Na silvestra by mohly dorazit vakcíny do Pardubického i Zlínského kraje
Pardubický kraj by mohl s očkováním začít od 1. ledna. Uvedl to hejtman Martin Netolický (ČSSD). Neoficiální termín dodávky je zatím čtvrtek 31. prosince. „Zvažovali jsme, zda nezačít očkovat 4. ledna. Je ale potřeba očkovat co nejdřív,“ vysvětlil s tím, že 1. ledna je předběžný termín.
V nemocnicích Zlínského kraje by očkování mělo začít 4. ledna, řekl mluvčí krajských nemocnic Egon Havrlant. Vakcíny by měly dorazit ve čtvrtek 31. prosince, do kraje by mělo v první várce směřovat 975 dávek.
Očkovací centrum na brněnském výstavišti by mohlo zvládnout 3000 lidí denně
Očkovat by se mohlo začít také na brněnském výstavišti. Nyní je tam připravena záložní nemocnice, dosud nevyužitá. Pokud ani nadále nebude její kapacita zapotřebí pro léčbu nemocných, změní se v lednu v očkovací centrum. Odbavit by mohlo až tři tisíce lidí denně. Je však otázkou, zda bude mít dost personálu, zdravotníci jsou vytížení v nemocnicích. Po zasedání krizového štábu to řekl jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).
Pro očkování 3000 lidí denně je potřeba třicet týmů zdravotníků plus administrativa. Zatěžkávací zkouškou před případným otevřením centra pro veřejnost bude očkování integrovaného záchranného systému, tedy například policistů a hasičů.
Na jižní Moravu se zatím dostalo asi pět tisíc dávek vakcíny proti koronaviru. Asi tisícovku dávek kraj podle Grolicha poskytl silně zasaženému Moravskoslezskému kraji. Stejný objem získá zpět jako náhradu z nejbližší dodávky ještě před koncem roku.
V lednu pak kraj očekává dalších 50 tisíc dávek. Poslouží na očkování zdravotníků a hlavně seniorů i zaměstnanců v domovech důchodců a dalších podobných zařízeních. „Budou tam jezdit týmy z fakultních a krajských nemocnic,“ řekl Grolich.
Plaga žádá úpravu očkovací strategie
Ministr školství Plaga chce očkovací strategii upravit. „Obzvláště pracovníci v mateřských a speciálních školách, kde nejsou nastavena režimová opatření nepřetržitého nošení roušek, by měli být při vakcinaci maximálně upřednostněni. V tomto duchu budeme požadovat úpravu vakcinační strategie,“ avizuje Plaga.
Možnost očkování pro pedagogické pracovníky byla podle něj s ministerstvem zdravotnictví dohodnuta jako jedna z priorit strategie. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová řekla, že ministerstvo pracuje na metodice očkování, ve které pedagogy, včetně těch z mateřských a speciálních škol, explicitně zohlední.
„Vnímáme potřebu, aby měli možnost být očkováni všichni pedagogičtí pracovníci, a proto můžeme ujistit, že žádné pedagogy, ani ty z mateřských či speciálních škol, neopomeneme. Ministerstvo zdravotnictví pracuje na metodice pro očkování, v níž toto bude explicitně zohledněno,“ uvedla Peterová.
Pokyny k očkování nejsou jasné, kritizují některé kraje
Další dávka vakcín, tentokrát pro kraje, by měla dorazit na Silvestra. Některé ale upozorňují na to, že od vlády pořád nemají jasné pokyny koho očkovat jako první. Většina krajů začne jako první s lékaři a zdravotnickým personálem.
Jihomoravský kraj plánuje začít ohroženou skupinou obyvatel. Tamní nemocnice totiž dostaly už vakcíny z první dodávky. A jihočeský kraj ještě čeká na podrobnější informace. „Řešíme to operativně a zkrátka dostaly za úkol všechny nemocnice zaočkovat to do další dodávky, takže zítra musí mít všichni hotovo,“ řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
Strategie očkování, kterou hejtmani dostali krátce před Vánocemi, jako prioritní skupinu určuje třeba lékaře, stejně tak ale i domovy seniorů nebo chronicky nemocné pacienty. „Je naprosto zbytečné, aby čtrnáct krajů si čtrnáctkrát vymýšlelo to samé, tedy to pořadí. Celý ten systém není připravený, tak aby to pro ty kraje bylo jednoduše zvládnutelné, aby zdravotníci věděli, že je stát nenechá ve štychu,“ vytkla opoziční poslankyně Olga Richterová (Piráti).
Podle předsedy hnutí SPD Tomia Okamury je potřeba, aby se jednotlivé regiony mohly rozhodovat na základě své vlastní situace. „Ta situace může být v jednotlivých regionech různá, je potřeba vyhodnotit zatížení zdravotního systému a počet těžkých případů a podle toho by se na dobrovolné bázi mělo rozhodovat, kde je ta priorita,“ řekl.
Z jedné ampule lze využít šest dávek, schválilo ministerstvo
Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí upozornil na možnost, že by z jedné ampule vakcíny šlo získat šest dávek místo pěti. Požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby Evropská agentura pro léčivé přípravky postup schválila. Podle vedoucího lékárníka Fakultní nemocnice v Motole Petra Horáka je takový postup možný, očkovací látky je totiž v ampuli dostatek.
Použití šesti dávek vakcíny z jedné ampule od firmy Pfizer už schválilo ministerstvo zdravotnictví. Nemocnice takto mohou začít očkovat od středy. Na Twitteru to uvedl premiér Babiš. Cílem změny je zvýšit počet lidí, kteří vakcínu dostanou.
„Za přísného dodržení objemu jednotlivých dávek lze použít obsah jedné vícedávkové injekční lahvičky až pro šest pacientů, a to v případě, kdy objem očkovací látky v jedné lahvičce umožní odebrání nezbytného objemu jednotlivých dávek pro každou z aplikací,“ píše se v rozhodnutí zveřejněném na webu ministerstva, které je platné do konce března.
K tomu, aby bylo možné využít z lahvičky šest dávek, je nutné oficiální povolení výrobce a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA). Pfizer, který vakcínu vyrábí společně s firmou BioNTech, už o změně s agenturou jedná. Podle dosud schválených dokumentů k vakcíně, které jsou pro zdravotníky závazné, je lahvička určena na využití pěti dávek očkování.
Podle ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Ireny Storové je nadsazení objemu u vícedávkových balení běžné. Není ale podle ní možné vytvořit další dávku spojením „zbytků“ z více balení.
„Matematicky to tak vychází. Je to standardní věc, která se ve farmaceutické výrobě dělá, pokud je v jedné lahvičce více dávek,“ komentuje lékárník Horák a podotýká, že Americká léková agentura povolila použití „až šesti dávek“. Nemocnice ale potřebují vyjádření výrobce i lékových agentur.
Výrobce totiž počítá při plnění lahvičky a stanovení počtu dávek podle Horáka s takzvaným mrtvým objemem, který vzniká při natažení každé injekční stříkačky. „Víme ze zkušenosti, že s těmi jehlami a stříkačkami, které se používají na aplikaci vakcíny proti covidu, to udělat jde. Na druhou stranu evropská schválená informace hovoří o pěti dávkách,“ doplňuje.
Většina krajů je ve čtvrtém stupni PES
Reprodukční číslo se pod jedničkou drží už třetí den a klesá. Při hodnotě pod jednou epidemie zpomaluje. Prymula v neděli uvedl, že by se hodnotou čísla R „vůbec neopájel“. Další tři parametry, které hodnotu indexu ovlivňují, se postupně zhoršují. Jde hlavně o počty nakažených lidí a také seniorů za poslední dva týdny.
V krajích je index PES většinou ve čtvrtém stupni, v pátém je pouze Moravskoslezský kraj se 79 body. Čtyři kraje dělí od pátého stupně jeden bod, jde o Liberecký, Královéhradecký, Pardubický a Zlínský.
Nově je nejnižší skóre v Jihomoravském kraji, kde kleslo ze 71 bodů na 64. Spolu s tím stoupl počet bodů v Praze ze 61 na 66, hlavní město přitom mělo nejnižší skóre delší dobu. Praha si pět bodů připsala za zvýšení průměrné pozitivity testů. V celé republice nyní nicméně platí opatření odpovídající pátému stupni.
Zavřít školy má být poslední možností, míní Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí
Omezení se dotknou mimo jiné také školství. Po Novém roce tak bude prezenční výuka pouze pro 1. a 2. ročníky základních škol, ostatní budou mít povinnou distanční výuku. Fungovat budou rovněž mateřské a speciální školy.
Podle Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) by ale rozhodnutí uzavřít školy kvůli omezení šíření pandemie nemoci covid-19 mělo být použito až jako poslední možnost. Negativní vliv na zdraví dětí, výchovný dopad na děti a rovněž ekonomický dopad na společnost pravděpodobně převažují nad přínosem preventivního zavření škol. ECDC to uvádí ve svém materiálu, na který upozornil Státní zdravotní ústav.
Zavírání škol může podle ECDC přispět ke snížení přenosu nového typu koronaviru, ale samo o sobě nestačí k tomu, aby zabránilo komunitnímu šíření covidu-19. Nutná jsou další opatření, jako je například omezení shromažďování.
Pro zabránění šíření koronaviru ve školských zařízeních je zásadní zavést opatření, která omezí shlukování lidí a zvýší hygienu. Materiál zmiňuje mimo jiné větší rozestupy ve třídách, rozložené časy příchodu do školy, mytí rukou a používání dezinfekce, větrání nebo nošení roušek. Opatření ale podle centra mají být přizpůsobena konkrétním vzdělávacím zařízením a věku dětí.
Malé děti přenáší infekci méně, píše centrum
„Existuje obecná shoda, že rozhodnutí zavřít školy, aby bylo možné kontrolovat pandemii covidu-19, by mělo být použito jako poslední možnost. Negativní vliv na tělesné a duševní zdraví dětí a výchovný dopad na děti, stejně jako ekonomický dopad na společnost v širším smyslu, by převažoval pravděpodobně nad přínosy proaktivního zavírání škol,“ uvedlo ECDC.
ECDC píše, že podle dosud získaných dat jsou mladší děti méně náchylné k tomu nakazit se. Pokud už jsou nakažené, infekci přenáší méně často ve srovnání se staršími dětmi a dospělými. Mezi dětmi a mladistvými, kteří měli covid-19, bylo ve srovnání s ostatní populací méně případů s těžkým průběhem nemoci, méně úmrtí i těch, kteří museli do nemocnice.